𝐁𝐀𝐃 𝐁𝐋𝐎𝐎𝐃 | draco malfoy ✔

patronus

Začínala hodina lektvarů. Do hodiny vstoupil muž s ostrými rysy, dlouhým pláštěm a černými oky, jako tma. Musel to být Severus Snape. Šla z něj hrůza a bylo vidět, že studenti mají vůči němu respekt.

Zadal nám přípravu nějakého lektvaru. Lektvar v kotlíku začal podivné bublat, do té doby než mi nevybouchl před obličejem. Své černé vlasy jsem měla rozházené do všech stran a můj obličej, byl celý pokryt černou barvou. S Pansy jsme se na sebe podívali a začali se smát, spolu s ostatními Zmijozelskými. Dokud nepřišel Snape.

„Slečno Riddelová, co jste s tím lektvarem udělala?" zeptal se mě klidným hlasem.

„No, nejspíš jsem tam něco dala na víc" smíchu jsem se stále nemohla ubránit, on si však furt zachovával klidnou tvář.

„Nebo jste spíš tam něco zapoměla dát, že? " nadzvedl jedno obočí. „Jděte si umýt obličej" řekl jen a já neměla v úmyslu mu odporovat. Už teď jsem věděla, že lektvary nebudou má silná stránka.

Následovala hodina obrany proti černé magii. Měli jsme na ní nového učitele, Remuse Lupina. Vypadal celkem mile a zdál se mi zatím víc sympatický než Snape.

„Tak děti, na dnešní hodině se budeme zabývat kouzlem expecto patronum. Toto kouzlo dokáže vykouzlit vašeho patrona, což pomůže tomu, aby jste zahnali mozkomory. Někomu z vás se to nepovede, ale nezoufejte, je to první hodina.
Některým z vás se podaří vykouzlit alespoň polovičního patrona, což bohatě postačí tomu, abyste jednoho mozkomora zahnali. Nemějte strach, ten mozkomor vám nemůže nic udělat, jsem tu já.
A teď už k tomu jak patrona vykouzlit.
Mozkomoři z Vás vysávají dobré vzpomínky, musíte při tom myslet na nějakou hodně šťastnou a silnou vzpomínkou, nechat se jí naplnit a pak jenom říct expecto patronum. Váš patron bude držet tak dlouho, jak dlouho se budete na vzpomínku soustředit.
Tak teď si všichni vybavte nějakou hodně šťastnou vzpomínku a pojďte do řady" Lupin dořekl svůj dlouhý monolog s klidem, tak aby všichni pochopili, co mají dělat.

Všichni se nahrnuli do řady a čelili mozkomorům a patrům. Nikomu se nepodařilo vykouzlit celého patrona, pouze polovičního, nebo nic.

Poté jsem šla na řadu já, stoupla jsem si před skříň a čekala na to monstrum. Lupin otevřel skříň a přede mnou se objevil mozkomor. Vyzařovala z něj temná aura, něco jako kdyby jste se už nikdy neměli cítit šťastně. Myslela jsem na vzpomínku s Dracem, jinou šťastnou jsem neměla. Ano, ovšem, z dětství, ale byla jsem malá a moc si toho nepamatuju. Z hůlky mi vystřelila stříbrná záře, která se tvarovala do vlka. Můj patron zahnal mozkomora a všichni okolo začali tleskat.

„Výborně, úžasné. Tohle kouzlo je velmi pokročilé, je určeno pro žáky pátého ročníku. Nečekal jsem, že by někdo dokázal vykouzlit patrona. Uděluju Zmijozelu 20 bodů" řekl učitel a všichni Zmijozelští začali tleskat, poté hodina byla u konce a všichni byli na odchodu. Zarazil mě hlas učitele.

„Slečno Riddelová, mohla byste prosím za mnou po vyučování?" nejistě jsem kývla a poté odešla. Co se mnou bude chtít probírat?

****

„Ahh slečno Riddelová. Jsem rád ,že jste tu" řekl s úsměvem, já jsem se opřela o zábradlí na dřevěném mostě, kde jsme stáli.

„Potřeboval jste se mnou o něčem mluvit?" zeptala jsem se narovinu.

„Ach ano, chtěl jsem Vás pochválit za toho patrona. Je to opravdu těžké kouzlo, jak už jsem říkal. Někdo vás to naučil?" zeptal se.