0. kapitola 2. část

81 6 2
                                    

„Prosím, posaď se." řekl otec a ukázal na židli před jeho pracovním stolem z dubového dřeva. Na skleněné desce stolu má spousty dokumentů, různých formulářů, stolní lampu a naši rodinnou fotku ve vyřezávaném rámečku. Seděl za stolem ve svém křesle. Matka stála po jeho levé straně. Oba mě upřeně sledovali. „Jelikož jsi nás nejstarší potomek, tak jistě víš, co tě v budoucnu čeká." začal otec, „Přvezmeš mou pozici. A to znamená, že později už nebudeš mít tolik času. A jelikož tě s matkou nechceme nutit do žádného nedobrovolného sňatku, tak jsme se dohodli, že tě vypustíme do světa, aby sis někoho našla." když to řekl, matka se k němu sklonila a něco mu pošeptala. „Ano, to by šlo." odpověděl jí na to a znovu se na mě podívali. „Vezmeš si s sebou Angelu. Poradíme vám někde nějaké bydlení a finance budeš pravidelně dostávat, abyste mohly v klidu žít." pověděl mi. „Toť vše. Můžeš jít. Angele tuto zprávu řekněme." řekl a já neměla slov. Pomalu jsem se zvedla a odešla pryč.

Pocestě jsem řekla jednomu ze sluhů, aby mi v kuchyni připravili svačinu na celý zbytek dne. Měla jsem v plánu strávit zbytek dne mimo zdi tohoto sídla. Rozhodla jsem se najít Alexandra a společně s ním někam vyrazit. Předpokládala jsem, že bude ve stájích. Trefa! „Alexi, nechceš se někam projít, nebo se projet?" zeptala jsem se ho, ačkoli jsem odpověď znala. „Ty se ještě ptáš?" zahubil se na mě. „Dobře. Skočím se převlíct do něčeho pohodlnějšího. Čekej na mě za půl hodiny před bránou i s koňmi." řekla jsem a dala se rychlým krokem k sobě do pokoje.

„Angelo, prosím, příprav mi mé jezdecké oblečení." zavolala jsem a Angela se hned dala do práce. Když už jsem se chystala k odchodu, Angela mi ještě stihla sdělit, že odjíždíme již za tři dny.

Devil's daughterKde žijí příběhy. Začni objevovat