V kuchyni mi hrála nahlas hudba, kterou jsem si při vaření zpívala. Poslední dobou ve mně převládala dobrá nálada.
Už je to nějaká chvíle, co mě Will opustil. Často na něj v dobrém vzpomínám. Nechť odpočívá v pokoji. Will na mě jistě dohlíží, když se mé tělo topí ve vlnách dobré nálady.
,,Má tady někdo hlad? Dělala jsem krevetové tostady." Zavolala jsem na své bratry. Místo nějaké odezvy oba okamžitě stáli za mými zády a čekali, než jim nachystám jídlo.
,,I já bych si dal!" Ozval se Kol, který zřejmě zrovna bez oznámení přišel. Damon se netvářil moc nadšeně, na druhou stranu Stefan si už na návštěvy původních zvykl.
,,Damone, jak ti jdou plány se zabíjením mé rodiny?" Optal se provokativně Kol. Sem tam už mě to vyrypování ať už od bratrů nebo od původních přestává bavit.
,,Hned jakmile přijdu na nějaký způsob. Jsi první na řadě." Usmál se na něj Damon. Já už jsem se nad tím raději ani nijak nerozčilovala. Je to škoda slov.
,,Možná bys nás měl pro vlastní dobro ušetřit. Mám pocit, že by to mohlo rozbít tvé pouto se sestrou. Oh moment...už tak stojí za nic." Pokračoval Kol. Damon i Stefan jej nechápavě sledovali. ,,Mám lepší vztah s vaší sestrou než vy dva. Dokonce i Nik má Sarah rád." Pronesl hrdě a podíval se na mě. Nemohu mu odporovat, opravdu mi hodně rozumí.
,,Ovšem Elijah, ten má z nás Sarah nejraději. Není pochyb o tom, že ji dělá opravdu šťastnou." Vytáhl Kol své eso z rukávu. Tohle se neměl nikdo dozvědět.
,,Kole! Něco jsme si řekli!" Zakřičela jsem na něj. Damon se Stefanem měli na tváři velmi znechucený výraz.
,,Ale notak, jen chci aby byli v obraze. A taky už teď můžete klidně trávit noci tady. Nik i já máme celkem neklidný spánek díky vám." Ten kluk opravdu nikdy neví, kdy má přestat mluvit.
,,Sarah, mohla ses zmínit, nemyslíš?" Ne, to si opravdu nemyslím. Myslím si, že Stefan něco tušil a Damon si to akorát nechtěl přiznat.
,,Teď když se Damon uklidnil? Neblbni." Pokroutila jsem hlavou. Teď už Damon rozhodně klidný nebyl. Bohužel jednou to zjistit musel.
,,Nebojím se, že by sis neprosadila své, Sarah. Pokud tady má skutečně někdo problémy se vztekem, jsi to ty." Poplácal mě Kol po rameni.
,,Vyjádřil jsem se jasně, nesouhlasím s tím. Nechci Elijaha už v mém domě vidět. Nepřeji si, abys ty navštěvovala jeho. Je to pouze jejich součást plánu jak se dostat k nám." Než to vůbec stihl Damon doříct, už byl přilepený na stěnu. Držela jsem jej pod krkem.
,,Kdy ti dojde, že mě tvoje řeči nezajímají? Já tu tvoji dvojnici taky nemám v lásce a nepředhazuji ti to. Původní jsou pro mě momentálně lepší volba než ty, bratře. Proto si já nepřeji, abys mi říkal, co mám dělat. To si zkoušej na Elenu." Pustila jsem ho zpět na zem. Mrzelo mě, že jsem to musela udělat. Damon nevěděl, co na to říct. Rozhodně na něm bylo vidět nějaké uvědomění, čehož jsem chtěla docílit.
,,Sarah, raději pojď. Myslím, že už má jasno." Odtáhl mě Kol ven. On byl snad jediný, kdo měl pro mě pochopení. Od něj by se měl Damon učit. Stejně tak jako se měl učit od Willa.
S Kolem jsme šli do sídla původních. Nikdo jiný tam nebyl. Proto jsme popíjeli a pouštění si nahlas hudbu. Kol mi pomáhal přijít na jiné myšlenky.
,,Kohopak to tady máme? Bratři zase zlobí, lásko?" Přivítal mě Klaus. ,,Všechno vím, Damon už všechno stihl povykládat Alaricovi v Grillu, ale není to jediná věc, o které mluvili."
ČTEŠ
The Hardest Rule To Follow |TVD/TO|
Fanfiction,,Jsi jako tvůj starší bratr. Chováš se tak arogantně a ten tvůj věčný "na ničem mi nezáleží" postoj mě nutí přemýšlet, jestli máš vůbec nějaké city. Jenže rozdíl mezi vámi je, že on opravdu něco cítit dokáže. Obávám se, že ty ne." Tato slova byly j...