Dnes je úplněk. Všichni začali panikařit, protože večer si měl pro Elenu přijít Klaus. Vzhledem k tomu, že Damon dal dvojnici svou krev, tak zkazil veškeré mé nadšení. Teď jim bude ta nádhera ničit životy navěky...a pokud zůstanu v Mystic Falls, tak se na to budu muset dívat. Nyní je Stefan s Elenou někde na procházce po krásách našeho městečka a Damon nejspíš někde trucuje. Já se rozhodla navštívit Mystic Grill.
„Myslel jsem, že taktéž panikaříš ohledně mého bratra." Posadil se naproti mně Elijah. Nejspíše se taky přišel něčeho napít, jenže on asi na kuráž a já na zabití času.
„Nebuď směšný, rozhodla jsem se neúčastnit. Začnu dělat něco až tehdy, kdy budou moji bratři v nebezpečí." Vysvětila jsem jednoduše. Jen chápavě přikývl a já trochu upila ze svého drinku s vysokým obsahem alkoholu. Vedle dobře vypadajícího drinku byla i sklenice s místní nejlepší whisky. Právě tu sklenici jsem vzala a postavila na stůl před Elijaha. „Myslím, že ty ji potřebuješ momentálně více než já." Pronesla jsem s rýpavým tonem.
„Děkuji." Řekl ne moc nadšeně a pomalu začal upíjet ze své sklenice. Na chvíli mé myšlenky opustili současnost a zamyslela jsem se nad Williamem a nad časy, kdy jsme takhle spolu seděli v barech do noci, pili a smáli se každé prkotině. Tohle snění trvalo jen pár vteřin, přesněji do té doby, než se vedle mě nasáčkoval mladý Gilbert.
„Co tu chceš? Neříkali ti náhodu všichni, že máš zůstat doma?" pronesla jsem otráveně. Jeho sestra by doslova šílela, kdyby se dozvěděla, že opustil jejich dům.
„Myslel jsem, že zrovna ty nebudeš moralizovat." Odpověděl Jeremy a kmital pohledem mezi mnou a Elijahem.
„Ne, to fakt nedělám. Jsi dost starý na to, aby sis dělal, co chceš." Pokrčila jsem rameny a dál se věnovala svému drinku. Zbývalo pár hodin do setmění, Klausovi poskoci už jistě chystají vše potřebné. Prý kromě dvojnice potřebují i vlkodlaka a upíra, což nebude těžké sehnat, když se před pár hodinami ukázal ve městě mladý Lockwood a upíra si může klidně vybrat.
Začali jsme mluvit o tom, koho si Klaus vybere, jako upíra. Já sázela na Forbesovou. „Vzhledem k tomu, že Klaus vězní u Alarica Katherine, tak to nejspíš bude ona." Podotknul Jeremy.
„Takže dvě mouchy jednou ranou? Sakra! Tvůj bratr je geniální! Doufám, že ho ušetříš a seznámíš mě s ním!" řekla jsem poslední větu polohlasně. Jeremy se jen zamračil a Elijah nejspíš ještě zpracovával to, co jsem právě řekla.
„Jak jsem řekl, zabiju ho." Tak když myslí. Nebudu mi nijak kazit iluze, mohl by si myslet, že ho podceňuji. Bylo kolem páté hodiny večer, do úplňku zbývalo už jen pár hodin. Uznali jsme za vhodné, že je na čase jít, tedy alespoň Elijah, já bych klidně seděla a pila dál.
„Tak ať se daří." Pronesla jsem ze slušnosti. Nezáleželo mi na tom, jestli Klause zneškodní nebo ne. Jediný člověk, pro kterého by jeho smrt měla přínos je Elena, nikdo jiný. Možná to takhle vidím jen z mé nenávisti ke dvojnicím.
„Vážně se nijak nezapojíš?" zeptal se nejistě. Jako kdybych snad nedala najevo, že se mi opravdu nechce strkat on do cizích záležitostí. Není to moje věc, nemusím se o to zajímat.
„Né, asi bych na místo akce ani netrefila." Mávla jsem rukou. Moc dobře jsem věděla, kde celý rituál proběhne, ale opravdu nemusím vidět všechno.
„Rád ti ukážu cestu. Pojď, alespoň budeš mít své bratry pod dohledem." Vážně se mě snaží přemluvit? Fakt mě přemluvil? Ano.
„Sakra, ty jsi vážně neodbytný." Povzdechla jsem si a šla za ním. Měli jsme před sebou tak dva kilometry dlouhou cestu, což pro nás samozřejmě nebyl problém. Jen jsme museli počkat do úplňku, kdy měl být údajně Klaus nejzranitelnější. Stáli jsme mlčky kousek od místa, kde už bylo vše připraveno na rituál. Jako upír byla vybrána Jenna, vlkodlakem byla nějaká žena, kterou už jsem zde několikrát viděla. Dále tam byla Elena...a Stefan? Poznala jsem ho, ležel tam na zemi, sotva se hýbal. Chtěla jsem tam bez jakéhokoliv přemýšlení jít a odtáhnout bratra do bezpečí.
Vlastně už jsem se k tomu chystala, kdyby mě Elijah nezastavil, tak už jsem nejspíš s bratrem daleko od tohoto místa. „Zbláznila ses? Nesmíš teď nijak zasáhnout!" řekl Elijah polohlasně, když mě držel za paži tak, že mi pomalu drtil kost. Jen jsem kmitala očima mezi mou paží a jeho obličejem. Díky bohu hned pochopil, že tohle neměl dělat a pustil mě. Sedla jsem si zpátky na pařez a čekala, zatímco Elijah sledoval celý ten cirkus tam dole.
„Je čas jít." Oznámil mi a rychle běžel na místo rituálu. Já běžela za ním, ale o něco pomaleji. Popadla jsem Stefana a ukryla se o kousek dál, chtěla jsem vidět, jestli Elijah svého bratra opravdu zabije. Už to vypadalo, že to opravdu udělá, ale pak k němu Klaus něco promluvil a oba zmizeli.
„Já věděla, že na to nemáš koule." Pronesla jsem s následovným zamlaskáním. Vzhledem k tomu, že zlatý hřeb večera se tak úplně nevyvedl, tak byl čas jít domů. „Tak pojď." přehodila jsem si Stefanovu ruku kolem mých ramen a chytla ho kolem pasu, aby alespoň trochu chodil sám.
„Elena." Hlesl Stefan. Jen jsem se ohlédla za sebe a viděla, jak ji bere Bonnie.
„Buď bez obav bratře, o dvojnici je postaráno."zasmála jsem se a pokračovala v cestě domů. Hned po příchodu jsem začala Stefanovi vyndávat ze zad malé třísky.
„Kde je Elena?" bylo první, co zajímalo Damona. „A Klaus?" dodal hned poté.
Stefan mu vysvětlil část, která se týkala Eleny. „No a Klaus... je na živu." Doplnila jsem mého bratra. Damon na nás jen nevěřícně hleděl.
„Takže když není mrtvý, tak po nás půjde. Jestli se dozví, že je Elena na živu tak... Jak mohl Elijah najednou tak ustoupit, provedl mu takových věcí." Chodil Damon po místnosti a kolem sebe rozhazoval svůj rozum.
„Ty bys mě nebo Stefana snad dokázal zabít?" skočila jsem mu do řeči. „Snad nikdo na světě by nedokázal zabít své sourozence...tedy až na Klause." Rozhodila jsem rukama.
„Ale Klaus zabil zbytek jeho rodiny! O důvod víc, proč ho zneškodnit! Nemůžeš nás k nim přirovnávat." Pronesl Damon a konečně přestal pochodovat po obýváku.
„Právě to je to, Klaus je jeho jediná rodina...důvod, proč ho nezabít." Luskla jsem prsty a vítězně se usmála, protože tenhle argument nemají bratři šanci přebít.
„Nezastávej se ho!" vyjekl Damon a přísně se na mě podíval. „Elijah nám lhal!" pokroutil hlavou a upil ze své sklenice. Stefan se raději nezapojoval. Věděl, že tak udělá nejlíp.
„Nezastávám a nelhal! Jen to prostě nezvládl, no bože." Protočila jsem očima. „Každopádně, už jsem unavená. Takže jdu spát a vám doporučuji to samé, dobrou noc." Kývla jsem hlavou na oba bratry a odebrala se do své ložnice.
-------------------------------------------------------------------------------
Zdravíčko! Po trochu delší době, ale přeci jen. Děkuji vám moc za pozitivní komentáře a votes. Btw. Slibuji, že následné díly už by mohly být zajímavější :D
ČTEŠ
The Hardest Rule To Follow |TVD/TO|
Fanfiction,,Jsi jako tvůj starší bratr. Chováš se tak arogantně a ten tvůj věčný "na ničem mi nezáleží" postoj mě nutí přemýšlet, jestli máš vůbec nějaké city. Jenže rozdíl mezi vámi je, že on opravdu něco cítit dokáže. Obávám se, že ty ne." Tato slova byly j...
