Když jsem mu ještě jednou zopakovala, že ne, tak mě pustil normálně odejít. Bylo to dost divný. Šla jsem před garáže ven, pak po schodech, skrz restauraci a pak na trolejbus. Dojela jsem domů a mrskla sebou na postel. Batoh jsem hodila vedle sebe a jenom koukala do stropu.
Pořád mi to vrtalo hlavou. To myslel jako vážně? Já jsem tak blbá. Je možný že rodiče mají nějaké nepřátele, ale to asi šli aji po ségře ne? Já jsem se až do teď s nikým takovým nevídala. Vím, že v tom autě neseděl Han. To určitě ne. Ale kdo potom? Trochu si ho vybavuji, ale jenom útržky z toho. Vím určitě, že to byl muž, kluk nebo tak aspoň vypadal.
Úplně jsem ale zapomněla na to, že má přijít sestřina kamarádka. Byla tady u nás poprvé, takže ségru nenapadlo nic lepšího, než ji ukázat celý dům. Když otevřeli dveře od mého pokoje, obě vyjekli, protože jsem tam ležela, jako kdybych byla mrtvá.
Vstala jsem a začala je uklidňovat. Byl to den na nic.
Vzbudil mě až budík. Oblékla jsem se nalíčila jsem se a šla jsem dolů na snídani. Chvilku jsem tam jen tak seděla u stolu a hrála si s jídlem předemnou. Pak jsem talíř zanesla do dřezu a i se ségrou se vydala do školy.
Tam jsem vůbec nevnímala. Učitelé říkali jenom nějaký blbosti a ani nemělo cenu je poslouchat.
Před školou zase stalo to prokleté auto. Han ale seděl uvnitř protože dneska pršelo. Když mě uviděl, vylezl z auta a přišel ke mě. Já jsem ale jen tak kolem něj prošla. Nechci zase trpět to, co včera. Za zády se mi ale ozvalo:
Han:„Jsi v pohodě?"
Angie:„Ne nejsem v pohodě. Včera jsem se dozvěděla, že mě někdo fakt chtěl zabít. Ty si myslíš, že to jen tak nechám být?"
Han:„Ne tak nahlas."
Angie:„Co ode mě chceš?"
Han:„Aby jsi příjmula pozvání na projížďku."
ČTEŠ
BI+CH
Fanfiction(dokončeno) Není to tak jak to vypadá. Ze šprtky se ze dne na den stal někdo úplně jiný. Přitom za to nemohl nikdo jiný, než ten, kdo seděl v tom autě. Předem se omlouvám za pravopisné chyby a nespisovná slova 😂. Ke každé kapitole je písnička v ž...
