Part 9

57 4 2
                                    

Trolejbus zastavil na zastávce u našeho domu. Rozloučila jsem se s Matthewem a chvilku šla do našeho domu. Vešla jsem dovnitř a pozdravil rodiče. Šla jsem nahoru do svého pokoje a zapnula si notebook. Začala jsem si googlit něco o autech. Našla jsem jednu stránku, kde se o nich psalo snad úplně všechno.

Musela jsem číst hodně dlouho, protože jsem se probudila až ráno s budíkem a s notebookem položeným na břichu. Nalíčila jsem se, oblékla, nasnídala... I se ségrou jsem šla do školy. Když jsme přecházeli ten přechod, ségra mě chytla za ruku, prý aby se mi nic nestalo. Bylo to hrozně roztomilé.

Před školou stála partička “oblíbených holek“ které se se svými sourozenci až prali.
Karoline:„Angie ty se se svojí sestrou držíš za ruku? Trapas.“
Angie:„Jo držím. Máme krásný vztah. Bála se, aby se mi zase něco nestalo.“
Anie:„To je hezký.“
Karoline:„Jo mi máme taky hezký vztah, ale dneska jsme se nějak nepohodly.“

Ach můj bože. Ve škole nic moc. Jenom jsem seděla a poslouchala učitele. Posledni přestávku před poslední hodinou k nám do třídy přišla moje sestra May.
May:„Angie můžu jít dneska po škole s kamarádkou ven a pak si ji pozvat domů?“
Angie:„Fajn.“
Pak přišla poslední hodina. Nic moc, jenom dějepis. Po škole jsem šla normálně po mojí obyčejné cestě, ale před školou stálo zelené auto. To auto které jsem včera málem zničila.

Byl o něj oprený Han. Přišla jsem k němu, že ho jenom pozdravím. On ale řekl, ať nasednu do auta.

BI+CHKde žijí příběhy. Začni objevovat