Part 25

46 2 0
                                    

Za chvilku ale vyšli ven. Nikoho se sebou ale neměli. Jen tak vyšli, nasedali zpátky do aut a odjeli. My s Matthewem jsme zůstali sedět v autě a přemýšleli, kde by mohli být.

Pak jsem si na něco vzpomněla. Když mě sem Han zatáhnul, nikdo tam nebyl a ta místnost, kam mě zatáhnul vypadala dost schovaně.

Řekla jsem o tom Matthewovi a on na to jenom řekl:„Za pokus nic nedáme.“
A vystoupil z auta. Já udělala to stejně co on a vydali jsme se dovnitř.

Já jsem šla po té cestě, co jsem si pamatovala a Matthew mě následoval. V rohu před skrytými dveřmi ležela pistol. Vzala jsem ji do ruky a Matthew se na mě nevěřícně podíval. „Nikdy nevíš co se bude hodit.“

Jenom se usmál a skusil otevřít dveře. Byli zamčené. Jak jinak. Ale já jakožto vášnivý čtenář kriminálek jsem si z vlasů vytáhla sponku, a zkusila známou taktiku. Dveře se odemkli.

Matthew je pomalu otevřel a jenom škvírkou jsme se podívali dovnitř. Byl tam Dk, jeho dva komplici a a zemi sedící z ramena krvácející Han.

Vytočila jsem policii a jenom je nechala poslouchat jejich hovor. Chvilku na mě mluvili, ale potom jenom poslouchali. Naštěstí to nepoložili. Za chvíli si nás ale všimli.

Namířili na nás zbraně a já udělala to stejné. Han upadl do bezvědomí a mi všichni jsme uslyšeli motory přijíždějících aut. Zásahovka nás všechny zpacifikovala a konečně byl klid.

Na stanici nás rovnou pustili a my jsme běželi za Janem do nemocnice. Dovnitř k němu nás nepustí, ale zůstali jsme stát před dveřma jeho pokoje. Z něho vyšel doktor a do něj vešla kriminálka.

Asi za 10 minut zase vyšli ven a jenom nám řekli, co bude dál.

„Han bude v pořádku, Dk je ale nebezpečný. Nemáme dost důkazů na to ho zavřít. Má podmínku a vysokou pokutu. Mohl by vás ale vyhledat a to by neměl zábrany. Co víme, za měsíc dosáhnete plnoletosti. Takže být vámi, odjedu někam hodně daleko.“

BI+CHKde žijí příběhy. Začni objevovat