Školní rok pro studenty Bradavic začal zlehka. Přijeli do školy během začínajícího víkendu a měli tak čas se připravit na následující studium. Grace seděla v jednom z křesel ve společenské místnosti a na jejím klíně si hověla Ginger. Zatímco kočka spokojeně předla, dívka bojovala s nutkáním si znovu jít lehnout. Téměř celou noc probděla po boku svých kamarádek, kdy oslavovaly její narozeniny. Vzbudila se jako první a taky jako jediná zatím vylezla z postele. Přece jenom Dinah a Willow měly více alkoholu než ona nebo Ruby. Blondýnka jen ráda vyspávala.
Proto teď Grace byla v místnosti sama bez dívek a pozorovala malé prvňáky, jak se navzájem seznamují. Bylo to úsměvné. Při pohledu na jejich zářící očka se jí vracely vzpomínky na její vlastní první den.
- Flashback -
Hlouček dětí prvního ročníku se rychle úžil, jak každý student byl postupně přidělen ke své koleji. Čerstvě jedenáctiletá Grace stála vedle svého bratra a celá se nervozitou ošívala. Čekali, kdy přijde řada na ně.
Rozhlížela se kolem sebe a dívala se, kdo ještě zbýval. Všimla si, že s Archiem nejsou jediná dvojčata, protože nedaleko od nich stáli dva vysocí zrzci, kteří si jako z oka vypadli. Na rozdíl od Grace vypadali, že je toto čekání nevyvádí z míry.
„Oxley, Archibald!“ vykřikla profesorka McGonagallová, která se jim představila ještě před zařazováním.
Archie mrkl na svou sestru a vyšel vstříc k profesorce a stoličce, na kterou se nejistě posadil. Snažil se zakrýt svou vlastní nervozitu, ale Grace ho až moc dobře znala. Koukala se, jak je mu na hlavu nasazen Moudrý klobouk a na moment nastalo ticho. Vypadalo to, že klobouk s ním vede dialog, který byl určen jen a jen jeho uším.
Mohla uběhnout necelá minuta, když klobouk konečně prohlásil:
„Nebelvír!“
Velkou síní se rozezněl potlesk a hlasité skandování od nebelvírského stolu. Grace zapískala a přidala se k tleskání. Samozřejmě že Archie byl vybrán do Nebelvíru stejně jako jejich táta. Nikam jinam se nehodil tak moc, jak právě tam.
„Oxley, Grace!“ vyzvala ji McGonagallová a Grace tak musela vykročit ze svého místa a na chvíli se stát středem pozornosti.
Pomalu došla ke stoličce a pohledem skenovala Moudrý klobouk, který svírala mezitím profesorka. Než se Grace posadila, hlavou jí prolétly myšlenky, kam vůbec chce, aby byla zařazena. Věděla, že to nebude Zmijozel. Možná ani ten Nebelvír ne. Mohla by patřit do Havraspáru stejně jako její máma? Takhle by ji k ní pojila aspoň další věc.
Avšak když už seděla a cítila, jak jí na vlasy dopadá klobouk, bylo rychle jasno.
„Loajální, se všemi jednáš rovnocenně, dobrák od kosti,“ začal k ní promlouvat, a ačkoliv to byla samá pěkná slova, jeho hlas Grace způsoboval husí kůži. „Mrzimor!“
S tímto se ozval potlesk a s ním Grace spadl kámen ze srdce. Na tváři se jí usadil velký úsměv a rozešla se ke krajnímu stolu, kde již sedělo pět nováčků. Posadila se vedle světlovlasé dívky, která k ní ihned napřáhla ruku.
„Ahoj, já jsem Dinah!“ promluvila a energeticky si s ní potřásla rukou, jakmile ji k ní Grace natáhla.
„Grace,“ oplatila jí brunetka a usmála se na ni a zbytek nových studentů. Další dvě dívky se jí představily jako Ruby, která byla vybrána do Mrzimoru jako druhá v řadě, a Willow, jež byla zařazena těsně před Grace a Archiem.
ČTEŠ
Touch of your clemency [George Weasley]
FanfictionGrace Oxley čeká poslední ročník v Bradavicích. Jsou jejím druhým domovem, kde se vždy cítí vítána a v bezpečí. Jenže i tohle místo je najednou ohroženo přicházející hrozbou v podobě Pána Zla. Rázem se tréninky famfrpálu nebo zkoušky OVCE zdají tím...