Touch of your clemency [George Weasley]

10.

Následující týden připomínal tichou domácnost. Grace s Archiem nepromluvila ani slovo. Když hodlal být tvrdohlavým a neplánoval se omluvit Skye, tak ona se rozhodla být taky tvrdohlavou a dodržet svůj slib, že si s ním do té doby nepromluví.

Zatím se jí to dařilo. I ve chvíli, kdy si myslela, že jí v lektvarech vymluví díru do hlavy, se udržela. Zatímco Snape mu za to strhl body.

Nebylo tak těžké se mu vyhýbat. Moc společných hodin spolu neměli a spoustu volného času strávila se svým novým týmem na hřišti. Každopádně tu byl na řadě páteční večer a jako každý rok Nebelvír konal tradiční party na úvod školního roku.

Grace se tomu chtěla vyhnout stejně jako Ezra, kterého Drew a Anthony nepřesvědčili, aby šel s nimi, ale ona byla ovlivnitelnější. Stačilo pár minut přemlouvání ze strany Dinah a už s ostatními stála před obrazem Buclaté dámy, v náruči svírající podnos s čerstvě upečenými sušenkami.

Ruby, které bylo svěřeno heslo, jej vyslovila a Buclatá dáma je tak musela pustit, ačkoliv velmi neochotně. Všichni ignorovali její poznámky a vešli do útulné společenské místnosti. Hemžilo se to tam staršími studenty všech kolejí kromě zmijozelské, ale zároveň se kolem potulovali i mladší nebelvírští, protože bylo sotva po večeři.

Dvojčata, Archie a Lee, kteří se starali o chod party, se se všemi domluvili, aby přišli rovnou po jídle. Umbridgeové moc dlouho netrvalo vytáhnout drápky a už teď dělala na škole problémy. Ačkoliv oni sami neměli problém se ocitnout v průšvihu, nechtěli ohrozit ostatní. Proto všechny naskládali do společenské místnosti ještě před večerkou.

Grace se rozhlížela kolem, kam by mohla položit občerstvení, když se před ní vynořil Archie.

„Ty jsi přinesla sušenky!“ vykřikl rozjařeně, oči mu zářily jako malému dítěti o Vánocích.

„Ne všichni musí trpět za tvoje chování,“ ušklíbla se, vrazila mu podnos do rukou a obešla ho.

Posadila se na jednu z pohovek u krbu a zakroutila hlavou, když před ní Dinah zamávala lahví ohnivé whisky.

„Fajn, dám si i za tebe,“ pokrčila Dinah rameny a napila se rovnou z flašky. Poté ji předala dál a skočila vedle Grace. Položila si hlavu na její rameno a zakoukala se na ni. „Kdybys ale chtěla odejít, řekni a půjdeme.“

„Jasný, Dee,“ usmála se na ni Grace a počechrala jí vlasy.

Grace se snažila soustředit na hlasy svých kamarádů, které překypovaly energií, a sama se pokusila nějakou tu atmosféru nasát. Ale jediné, co k ní přicházelo, byla podrážděnost a to tam byli teprve chvíli. Přesně toho se bála.

Zvedla se, ze stolu sebrala jednu láhev máslového ležáku, protože to byl jediný nápoj s nízkým procentem alkoholu, a odebrala se k opuštěnému výklenku. Posadila se na deku, která tam byla položená, a zadívala se oknem na už tmavé okolí. Musela si pokrčit kolena, aby se tam vůbec vlezla, ale jakmile se zády opřela o chladnou zeď, projela jejím tělem vlna klidu.

Veškeré zvuky v podobě hlasů, hudby i praskání dřeva v zapáleném krbu potlačila do pozadí a jediné, na co se soustředila, byly vlastní myšlenky. Jenže ty se jí vůbec nelíbily, protože se stáčely především ke Cedricovi. Proto neváhala a napila se ležáku.

Od první hodiny obrany s Umbridgeovou nedokázala Cedrica dostat z hlavy a ačkoliv se snažila tvářit, že je vše v pořádku, byla si vědoma toho, že není. Návrat do budov školy jí připomněl všechno, co se snažila během léta zapomenout. Jak Cedricovu tvář, tak především bolest, která se s ním pojila.