Touch of your clemency [George Weasley]

15.

Začátek října byl tady a to znamenalo jediné. První návštěva Prasinek. Třetí ročníky byly samozřejmě ze všech nejnadšenější. Grace byla sama nedočkavá. Ani ne tolik kvůli samotné návštěvě kouzelnické vesnice, jako kvůli naplánované schůzce u Prasečí hlavy.

Přehodila si paži přes rameno Dinah a společně s podobně propletenými Willow a Ruby se zařadily do fronty studentů, kterým Filch kontroloval, zda mají povolené se výpravy do Prasinek účastnit.

„Grace Oxley," vyslovila brunetka své jméno, jakmile stanula před bradavickým školníkem, a když si odškrtl její jméno z dlouhého seznamu, vydala se po schodech ven, kde se připojila k Ruby a Willow, brzy následována Dinah.

„Zopakoval jim někdo čas, kdy máme být u Prasečí hlavy?" zeptala se a kývla hlavou k již mizícím zádům Ezry a Drewa, kteří se drželi kousek od Anthonyho, který se držel za ruku se svou přítelkyní z Havraspáru.

„Jo, připomněla jsem to Ezrovi," odpověděla jí Dinah a po tomto všechny čtyři vyrazily stejným směrem jako ostatní studenti.

Grace si dovolila svěřit se právě jejím nejbližším kamarádkám, Ezrovi a Drewovi. Anthony o tom také věděl, ale jeho přítomnost nebyla tak jistá.

Cesta do Prasinek jim utíkala, jak ticho zaplňovaly veselými hlasy, zatímco vítr jim rozvlával vlasy. Slunce sice hřálo jejich tváře, ale chladný vzduch je nutil do rychlejšího kroku. Ještě předtím, než zamířily do hostince, si udělaly zastávku v Medovém ráji.

Grace utratila část svého kapesného především za oblíbené čokoládové žabky, různé želatinové sladkosti a bonbóny. Se spokojeným výrazem se s ostatními přemístila z obchůdku, kde to hýřilo barvami a radostí, do postranní uličky, kde se mimo jiné nacházela právě hospoda u Prasečí hlavy.

Po cestě narazily na skupinku nebelvírských chlapců ve složení Archieho, George, Freda a Leeho. Všichni nesli velké papírové pytle s různými věcmi z obchodu U Taškáře. Grace radši ani nechtěla vědět, za co všechno Archie utratil své peníze, a kdy začne prosit ji, aby mu půjčila. Ostatně takhle to bylo každý rok.

„Co tam máš dobrého?" Přiskočil k ní zvědavý Archie a už se natahoval k jejímu pytlíku sladkostí, když ho Grace plácla po ruce. Zatvářil se ublíženě. „Vždyť máš prakticky hned vedle společenky kuchyň!"

„Děláš, jako by ses tam taky nemohl dostat," ohradila se a bezpečně si svůj nákup schovala pod bundu. O jídlo se nechtěla dělit a obzvlášť ne s Archiem.

Vypadalo to, že se s ní začne přetahovat, ale to už dorazili k hostinci, kam vcházeli další studenti, a tak přestal. Chlapci nechali dívky vejít jako první a pak za sebou bezpečně zavřeli dveře.

Grace se to uvnitř nijak nelíbilo. Kam se člověk podíval, viděl prach a celkově místnost vypadala zanedbaně a starobyle. Sem jen tak někdo nepáchne. Hermiona to místo vybrala dobře.

Přes několik dalších hlav před ní ji uviděla, jak sedí u stolu společně s Ronem a Harrym, který vypadal poněkud vylekaně. Zřejmě nečekal tolik lidí, což ani samotná Grace. Kromě svých kamarádů viděla z mrzimorské koleje ještě Ernieho, Hannah, Susan, Justina a Zachariase, všichni z 5. ročníku.

Zatímco si všichni šli ukrást jednu ze židlí a posadit se k trojici, Fred s Georgem a Archiem s Leem zašli k výčepu, odkud se na ně nemile tvářil hostinský. Grace viděla, jak pro každého objednávají máslový ležák, jejichž zaprášené lahve začal muž skládat na pult.

Přesunula pozornost zpátky na trojici a sama se posadila na jednu ze židlí, kterou k ní přitáhla Ruby. Vyslala úsměv ke Cho, která si sedla vedle Rona. Dívka jí ho nesměle oplatila. Od toho nešťastného dne společně moc nemluvily, téměř vůbec. Každá se stále dostávala z vlastní bolesti.