|•Plaché koťátko•| TodoDeku ✓

10.kapitola

Pohled Dekua

Šla ke mě nějaká paní se zelenýma vlasama a dala mi facku. „Co si dělal?!" řekla mi ustaraně. „P-pani já vás neznám" řekl jsem. „Neboj brzo poznáš, ale ještě na to není čas." zamračila se a odešla. Vrtala mi to v hlavě. Z přemýšlení mě vytrhnuly obrovské teplé paže které mě svíraly. Spokojeně oddychoval. „T-Todoroki nemůžu dýchat" zakvílel jsem. Uvolnil stisk, ale nepustil se. Já ho tak žeru :3. T-teda co?! No den ubíhal nijak zvláštně. Konečně nastal čas když jsem mohl jít do třídy. Šel jsem o berlích. Sice jsem byl vyléčený, ale ta noha si potřebovala odpočinout. Hned jak jsem vstoupil do třídy vystartovaly na mě holky. Lekl jsem se. „Počkej já tě vynesu ať se nemusíš namáhat" řekla Uraraka a použila na mě svůj quirk neboli nulovou gravitaci. Vzletěl jsem a přikryl jsem si hlavu. Nemám rád výšky. „Tak dost!" zakřičel Todoroki a všichni stichli. Neutrálně se kouknul na Uraraku a ta mě pustila. Chytil mě a posadil mě na místo. Pak odešel k sobě. Přišli ke mě všechny holky. „Promin Deku, my to tak nemyslely" řekly jednohlasně. Jenom jsem se usmál a kývnul jsem. „Chtěly bychom ti to oplatit dnešním nakupováním! Jdeš?" zeptaly se. „Holky pardon...já nemám svoje peníze a fakt od Todorokiho si půjčovat nehodlám...omlouvám se.." řekl jsem smutně a omluvné jsem se na ně usmál. „Však ani by si nic neplatil my ti už dávno chtěli všechno zaplatit" usmívaly se. „Ale-" než jsem stačil něco říct vlezlý mi do řeči. „Žádné ale. Prostě hotovo a šlus a neodmlouvej!" Jak to dořekly tak odešly. Mávl jsem na Todorokiho ať jde sem. „Copak Deku?" zeptal se. Furt měl ten neutrální výraz. „Nooo Todoroki já půjdu po škole s holkama ven nevadí?" zeptal jsem se. On jen zavrtěl hlavou a odešel. Hned po škole jsem šel za holkama. „Hej Deku :3 něco pro tebe mám" přišla ke mě Momo. „Každá z nás tu pro tebe něco má." řekly jednohlasně. Byla tam Jiro, Momo, Mina a Uraraka. První Momo. „Tady máš" podala mi obrovskou, ale hezkou mikinu. „Čorkla jsem ji Todorokimu když jsem mu dával úkoly" smála se. „Díky moc" zasmál jsem se a hned jsem si jí oblékl. Uraraka mi podala mašlí a mě se rozzářily oči. Přivázal jsem si ji na ocásek a poděkoval. Jiro mi dala sluchátka. Jak jinak :D ale byli udělané pro ouška, aby se a nimi nic nestalo. Mina mi dala čelenku a šampón. Čelenku jsem si nasadil a šampón schoval. Vydali jsme se nakupovat. Koupil jsem si roztomilou pandu jakože plyšáka a voňavku. „Přespávačka?!" zeptal se Mina. „u mě" dodala. Všichni až kromě Momo jsme šli. Byla sranda. „Nemeli by jsme dát vědět Todorokimu?" zeptala se Mina. „Ne, ještě by to nedovolil.." řekl jsem a šel vstříc novým cílům.

Ahojte :( omlouvám se vám moc...řekla jsem, že vydám, ale přitom vydávám až teď...mrzí mě to...ale děkuji opravdu za obrovskou podporu! Miluju vás zlatíčka! 💞

Sayonara |•Vaše Brokolička•| 💞🥵🤣~