|•Plaché koťátko•| TodoDeku ✓

17.kapitola

Pohled Dekua

Snažil jsem se dostat přes ten oheň. Pomalu jsem šel. Všechno mě bolelo. Ale uhořet tu nemůžu. Zvládnu to. „Smích?..proč mi to nepřipadá jako někdo z UA...Liga Padouchů!" přidal jsem do kroku. Zvrchu padal sloup. Naštěstí jsem se tomu vyhnul kupředu. „Východ!" šel jsem tam. Za dveřma venku byla velká cementová zeď. Cemeňťák. Slyšel jsem kuckat hrdiny. Ne...ne!
„NEMŮŽETE TO JEN TAK VZDÁT!!" zakřičel jsem vší silou.

„Nerde?..." ozvalo se chraplavým hlasem. Kacchan. Vyskočil jsem na vysokou Cemeňťakovou zeď a stoupnul jsem si tam.
„Nebojte se... všechno bude v pořádku" One for All funkce celého těla 40%. Musím dát víc zatím. Moje tělo je ještě víc oslabené. Větší nápor by nezvládlo.
„Pojďme si tedy hrát!" zařval na mě Dabi. Hned jsem uhnul jeho plamenům. Kopací styl. Vrhl jsem se na Dabiho. Ale někdo mi pořádně vrazil do břicha. Skutálel jsem se po trávě. Hned jsem se postavil, ale vyprsl jsem krev. Teď to nevzdám. Hrdina číslo jedna se nevzdává!!!! One for All 60%. Bolí to, ale musím. Je tu moc padouchů na mě samotného.

„Pomůžu ti nerde..." Kacchan vstal a stoupl si vedle mě. Kývl jsem.

„Díky" Usmál jsem se na něho

Kacchan používal svoje výbuchy. Já zase One for All.

Pár padouchů už jsme porazili, ale pořád jich je moc. Nemůžu to jen tak nechat. One for All 100%! Bolelo to. Strašně moc. Ale když se podívám na ty tělíčka těch hrdinů a studentů. Nesmím dopustit aby se jim něco stalo... prostě ne...zatnul jsem všechny zuby. To zvládneš Izuku. Proto jseš hrdina číslo jedna ty padavko! Vzpamatuj se a pohni si! Řval jsem na sebe. Vystartoval jsem na ně. Byl to zajímavý boj. Ale chvilka nepozornosti může být obrovská chyba... chvíli jsem nedával pozor a odhodili mě pryč. Nějakým quirkem semnou házely o zdi a jiné věci okolo. S Kacchanem taky, ale ne tak moc. Byl jsem celý od krve. Nakonec nás chytli s nějakýma rukama ve vzduchu.

„Moc si toho neudělal" křičel Shigakari.

Sám už to nezvládnu. Nemám tu teďka Všemocňáka aby mi pomohl. Počkat...ne to je šílený...ale nemám na vybranou...koukl jsem se na Kacchana. Vysvětlil jsem mu co chci udělat.. je to moc ryskantní mu to říkat, ale nemám na vybranou...začal vrteť hlavou, ale mě začaly téct slzy po tvářích. Prostě musím... chápeš?!

Zdravím moji drazí čtenáři. Je to hodně napínavé. Hned zítra se dozvíte co Deku chce udělat. Chce se snad obětovat pro všechny studenty a učitele aby je pustili? Nebo co udělá? Zítra se dozvíte. Tak se mějte krásně a skládejte básně

Sayonara |•Vaše Brokolička 🥦💞•|~