𝑯𝒊𝒔 𝑯𝒆𝒍𝒍 « 𝑡𝑣𝑑 𝐱 𝑡𝑜 »

.20.

Upíří rychlostí jsem nás dostala až k místu kde ještě před chvílí vycházeli hlasy.

Stáli jsme ve středu lesu,kolem nás se točili vysoké stromy tak že sem sotva dosahali sluneční paprsky.

Porozhlédla jsem se kolem sebe ale marně,dostali se pryč..Jak jsem mohla být natolik naivní?

Měla jsem vztek, tak velký..

Zatímco já vstřebávala tenhle šok, Kai zmizel bůh ví kam..

Se slzami které se mi pomalu dostávali na povrch, jsem si sedla na jeden z pařezů.

,, Nic tu nenechali, jedem zpátky do Mystic Falls." Pronesl bez jakékoliv emoce když se vrátil.

Jen jsem unaveně odsouhlasila a následovala ho jako nějaké ublížené štěně.

Jsem tak slabá, nevydržím nic..V ústech mi vysychalo, ani nevím jestli z té hrozné žízně či nervozity kterou jsem pociťovala.

Sedla jsem si za Kaie, už mi upřímně bylo jedno zda se dotýkám muže který zabil několik nevinných lidí nebo ne.Přecejenom jsem tu s ním uvězněná,na dost dlouhou dobu, měla bych si zvyknout.

Když jsme vyjeli do toho malého městečka, jen jsem si povzdechla. Během té cesty jsem alespoň pochopila, že smutek tomu vůbec nepomůže.

,, Půjdu si lehnout" Oznámila jsem mu a rychlým krokem se dostala až do pokoje.

Byl sladěn do tmavých barev, vesměs tam toho moc nebylo. Veškerý prostor zabírala velká prostorná postel, na protější stěně se chlubila vysoká dřevěná skříň a vše to k sobě krásně ladilo.

Ani jsem se nenamáhala s převlékáním a skočila do peřin.

...

I přes všechnu potřebu spánku, se mi nedařilo ponořit se do hlubokých snů.

V noci jsem sotva něco naspala.

Ráno jsem vypadala opravdu příšerně. Kromě standardní řasenky, jsem musela zamaskovat kruhy pod očima a nanést trochu tvářenky, abych měla nějakou barvu.

,, Ono to umí vařit?" Uchechtla jsem se směrem ke Kaiovi,abych zlepšila náladu která panovala ráno v kuchyni.

,,A já si myslel že už od pohledu vypadám jako zdatný muž." Nahodí dotčený výraz a hraně se dotkne rukou hrudníku na místo, kde se nachází srdce.

,, Nepřeháněj" Protočila jsem oči v sloup, ale neubránila jsem se úsměvu.

,,Já-" Chtěla jsem začít srozumitelnou větu, ale jakoby mi došla slova.

,, Potřebuji krev a já pochybuju že bys tady chtěl zůstat sám, takže byl bys tak hodný a povolil mi trochu si jej vzít..? " Zeptala jsem se s hlubokým nádechem, to si upoutalo Kaiovu pozornost a on se na mě pootočil.

Přeměřil si mě pohledem.

,, Pořád tě můžu ovlivnit." Broukla jsem si a upřeně jsem se mu zadívala do očí.

,, Jakoby mi něco jiného zbývalo" Řekl, vzal jeden z nožů a se syknutím se řízl,krev mu začala odtékat do skleničky.

Tak moc jsem se chtěla udržet, ale nešlo to. Ta vůně, ta půvabná vůně byla tak neodatelná neudržela jsem se a přešla k němu.

Místo po zakrvácené skleničce jsem se vrhla po jeho tepně, která mě lákala už dost dlouho.

,, To by stačilo, zlato" Dostal ze sebe ztěžka, chtěla jsem se odtáhnout ale nešlo to.

Jeho krev byla tak vynikající, nedala se odmítnout.

,, Sarah!" Okřikl mě a zkoušel se z mého sevření dostat.
_______________________________________

Tak jsme u dvacáté kapitoly!
Vážím si všech vašich komentářů a votes!
Miluju vás <3