,, Nevypadá to snad tak?" Přeměřila jsem ho naštvaným pohledem.
Přistoupil blíž a než jsem se stihla někam hnout, tak mě uvěznil mezi svým tělem a linkou.
Sklonil se ke mě a rukama se zapřel o poličky nad náma.Srdce mi v hrudi tlouklo jako splašené, když jsem k němu vzhlédla.
,,Bohužel,vyhrožování je moje parketa." Zavrčel tiše a otřel se svými rty o mé ucho. Okamžitě jsem se celá otřásla.Kde bylo moje ztracené ovládání?!
,,Podívejme se, jak si z mé společnosti nervózní.." Šeptl s pobavením.
Jen jsem zavrtěla hlavou, to bylo jediné na co jsem se zmohla.
,,Chtěla bys vědět jaký by to bylo?Být moje?" Přejel svými prstami po mém hrdle a poté se na mě zdlouhavě zahleděl.
Byla jsem zmatená,opravdu zmatená.
,,Proč to děláš?" Hesla jsem.
,, Baví mě mít nad lidma kontrolu." Ušklíbne se a zastrčí mi pramen tmavých vlasů za ucho.
Ještě chvíli mě sleduje než se rozhodne se odtáhnout.
Dobře, tak tohle bylo dost matoucí..
V hlavě mám prázdno, jakoby mě zhypnotizoval či co.
...
Uběhlo pár hodin od toho incidentu a musím říct že husí kůže mě pořád pronásleduje.
Nevěděla jsem jak se k němu chovat a proto,cesta do jeho rodného města probíhala v tichu.
A když myslím v tichu, tam tím naznačuji že celou cestu nikdo nepromluvil. Celých sedm hodin, bylo neustálé utrpení.
,,Zastavujeme?" Zeptala jsem se po chvíli s mírným překvapením když se mi naskytl pohled na rodinný domek.
,,Překvapilo tě že i někdo jako já, vyrůstal v poměrně dobrých podmínkách?" Zasmál se a vběhl do domu.
,, Proč tu vůbec jsme?" Zašklebila jsem se a rukou si projela vlasy.
,, Protože,je pořád možnost že se odsud dostaneme."
,,Lžeš" Protočila jsem očima a vstoupila do obývacího pokoje. Byl krásně vybavený, po stěnách byly rozmístěné fotky ke kterým jsem ihned přešla.
,, Když myslíš."
,, Je krásná." Pousmála jsem se při pohledu na tmavovlasou dívku, velmi podobající Kaiovi.
,, Josette, má sestra. Překvapivě ještě živá." Promluvil za mnou s dlaněmi v kapsách.
Jeho poznámku jsem zcela ignorovala a prohlédla si všechny z fotek. Bylo zajímavého vidět Kaie s někým z jeho sourozenců,usmíval se.. Vypadal šťastně, zřejmě umí dobře ovládat svou pravou stránku.
,,Pojď, chci ti něco ukázat." Křikl ještě před tím než se za ním zavřeli vchodové dveře.
Posledně jsem si rychle prohlédla celou místnost a pak s rychlými kroky došla za ním.
Byl před domem u jakéhosi pařezu. Ne, opravdu netuším co to bylo.
,,Tohle je nůž, do kterého má sestra vložila svou magii." Vysvětlit,když pár listů odstranil a mě se tak umožnil pohled onen předmět.
,, Josette?" Optala jsem se a on přikývl.
,,Víš jak jsi měla tehdy hlad po krvi? Bonnie ti ji odlila do sklenice, myslíš že tam alespoň kapka zůstala?" Zeptal se vážně..
_______________________________________Po delší době jsem se dokopala k další kapitole!
Děkuju za vaše ohlasy, nesmírně si toho vážím!
Miluju vás <3
ČTEŠ
𝑯𝒊𝒔 𝑯𝒆𝒍𝒍 « 𝑡𝑣𝑑 𝐱 𝑡𝑜 »
FanfictionSarah Gemma Mikaelson, dívka která byla zapomenuta. (Prosím ignorujte zdejší chyby v pravopisu, nemám v plánu tento příběh dokončovat ani předělávat, ovšem poukazuje na mé začátky se psaním a tak jsem se rozhodla, že ho tu ponechám.)