LABYRINT

Den 2

Ráno mě vzbudil nějaký otřesný zvuk. Sedla jsem si a dívala se kolem sebe odkud zvuk vychází. A najednou to vidím. Obrovské brány se otvírají a dělají strašný hluk. Rozhlédnu se kolem sebe a zjistím, že všichni ještě spí. Asi si na to zvykli, ale já mám takový dojem, že si na to nikdy nezvyknu.

Po chvíli se rozhodnu vstát a podívat se po blonďáčkovi, který má mít můj batoh s věcmi.

Byl tu ale menší háček. Nemám tušení, kde Newt spí. Nezbývá mi nic jiného, než se po něm kouknout.

Venku ho nikde nevidím, v jídelně taky není, ve sprchách taky ne a tak se jdu podívat do Dvora. Vejdu dovnitř a procházím nějakou chodbou, kde po obou stranách jsou dveře a cedulky. Někteří kluci tady mají pokoje a tak si různě pročítám jejich jména. Jeff, Gally, Alby, Pánvička, Minho a Newt.

Po chvíli rozmýšlení se chystám zaklepat, když v tom se otevřou dveře. A v nich jak nečekaně stojí Newt.

"Ehm...Alby říkal, že by si měl mít můj batoh a že si ho mám u tebe vyzvednout" řeknu mu trochu tázavě. Newt se na mě jen zaraženě kouká jako by byl v tranzu.

"Ehm...Newte?"

"Co??...Jo promiň tady je, jo a promiň, ale kluci se ti do něj podívali mezitím, co jsme ti ukazovali Plac" řekne mírně nervózně a čeká co ze mě vypadne.

"Ehm dobře a děkuju za ten batoh" a usměju se na něj. Úsměv mi opětuje.

Poté se vydám do sprch. Po cestě přemýšlím, proč byl Newt tak zaražený. Nic mě nenapadá a tak se osprchuju a mrknu do toho jejich slavného batohu.

Po delší sprše rozepnu batoh, ve kterém je oblečení, hygiena a samozřejmě spodní prádlo. Jedno je i krajkované. Sakra proč by mi sem dávali krajkované a pak mi dojde to co říkal Newt "Kluci se ti do něj podívali" zakroutila jsem nad tím hlavu, plácla se se smíchem do čela a oblékla si černé legíny a šedé tílko a přes něj lehčí mikinu. Sbalila jsem si věci, odnesla k místu kde spím, ale prý jen prozatím, pak mě prý dají někam jinam, ale nevím proč.

Může být tak 8:15 a jsem zrovna na cestě do jídelny. Po cestě si všímám, že hodně Placarů nebo, jak si to říkají, je vzhůru a hádám, že v jídelně. Někteří se ještě probouzí, když si v tom uvědomím, že na mě koukají. Koukají divně, ale snažím si toho nevšímat a přidám do kroku.
Kouknu se mírně doprava, kde si všimnu toho kluka s divným obočím, Gally myslím. Taky na mě kouká, ale jinak než ostatní. Spíš tak nějak vražedně a naštvaně, ale nevím proč.

Dojdu do jídelny s tím, že už na mě nikdo nebude zírat. Ale stal se pravý opak.

Vejdu dovnitř všichni se okamžitě koukají na mě. Moje hlava se hned skloní k zemi, ztěžka polknu a jdu k výdejnímu okýnku.

Přijdu tam a usměju se na kluka v okýnku.

"Ahoj bažo, slyšel jsem, že jsi hezká, ale že až tak, to jsem nečekala" řekne a to mě donutí se usmát.

"A mimochodem jsem Pánvička" představí se mi.

"Já jsem...ehm... zatím to nevím" a mile se usměju. Beru si talíř a chystám se odejít.

"Bažo počkej, Thomas mi říkal, že až tě uvidím mám ti říct, že si můžeš jít sednout k nim ke stolu" sdělí mi Pánvička a nasměruje mě.

"Bažo tady!!" zakřičí na mě Thomas a zamává mi. Usměju se a vydám se za nimi.

"Ahoj" pozdravím je. Všichni mě pozdraví až na Newta, ten se na mě ani nepodíval.

"Takže bažo, mě a Newta už znáš a tohle je Minho a Chuck" ukáže na další dva kluky.

"Čaute já jsem...no...kdybych to věděla, řekla bych vám to" řeknu a usměju se.

Začnou se smát se mnou a já se posadím naproti Newta, vedle Minha. U snídaně si různě povídáme, ale Newt se nějak nezapojuje. Koukne na mě a já se na něj mírně usměju. Najednou se rychle zvedne a bez jediného slova odejde pryč.

Podívám se nechápavě na kluky, ale ti to taky nechápou.

"Udělala jsem něco špatně?" zeptám se nechápavě.

"Ty nic, ale jemu něco přeletělo přes nos" odpoví mi Minho.

"Neboj ho to přejde" dodá Thomas. Já mezitím dojím a chystám se odejít.

"Bažo počkej!!" zavolá na mě Alby. Já se teda zastavím a čekám co řekne.

"Musíme si promluvit, je to důležitý"

"Můžu se tě na něco zeptat?" zeptám se Albyho.

"Jasně ptej."

"Proč se na mě všichni tak divně dívají?"

" No...asi to bude tím, že jsi holka a jak sis už určitě všimla, tak tady jsou samí kluci a o tom jsem s tebou chtěl i mluvit..." nechápavě se na něj podívám a naznačím mu, aby pokračoval.

"Takže včera jsme museli svolat Radu a přidat pár pravidel, které se týkají kluků a těm jsem to už řekl, ale chtěl bych tě poprosit abys nenosila nějaké vyzívavé oblečení nebo kluky nějak sváděla. Věřím, že bys to nedělala naschvál, ale dávej si pozor. Nikde daleko nebo do lesa nechoď sama, věř, že nechceš vědět co se těm čónům honí v hlavě a nechci řešit to, že budeš třeba těhotná..." chápavě se na něj podívám a přikývnu.

Poté se rozloučí a odejde. Já ještě chvíli sedím na rozhledně. Ale potom začnu mít hlad a proto se vydám za Pánvim do kuchyně.

"Hele bažo, dávej si na mě pozor! Je ti to jasný?!! Nevím co tu sice děláš, ale slibuju ti, že na to přijdu! Nedovolím, aby se to stalo znova. Takže tě varuju!! Rozumíš?!" vyjede po mě Gally. Mám z něj docela strach, takže jen přikývnu a čekám co udělá.

"Teď mi zmiz z očí a opovaž se to někomu říct jinak to s tebou nemusí dopadnout dobře, to mi věř" opatrně ho obejdu a mířím si to do jídelny, protože Pánvička zrovna svolává na oběd. Co to sakra bylo?

Takže dneska to tady už utnu. Díl je o něco kratší, tak snad nevadí.😅 Příště bude delší (uvidím)😂. Doufám, že se Vám to zatím líbí. Vím, že teď se to ještě táhne, ale slibuju, že se to v brzké době rozjede✨💞😊