LABYRINT

Rmůtí návštěva

POHLED NEWTA

Stojíme teď všichni před Dvorem a neumíme uvěřit tomu, že se brány stále nezavřely. Ještě nikdy se to nestalo. Panuje tady jen zmatek a panika.

"Tak jo všichni poberte zbraně co najdete, jídlo, meďáci léky, obvazy a injekce se sérem a prostě vše, co můžeme potřebovat!" zakřičí Thomas.

"Potom se okamžitě běžte schovat, tam kde se pořádají Rady a k běžcům! Všechno si rozdělte a zabarikádujte se!" dodám.

Všichni se jak na povel rozprchnou na všechny strany. Já s Minhem a Teresou jdeme pro zbraně a všechno potřebné. Tommy šel s Jeffem, Clintem a Bell pro léky a injekce. Ostatní šli pro zbytek.

Nějakou dobu tady už pobíháme a bereme všechno, co nám přijde pod ruce.

"Tak jo první skupina je zabarikádovaná v Radě a teď my" řeknu a s ostatními se vydáme směrem k běžcům.

"Bell..."řeknu a rozhlížím se kolem "kde je Bell, Tommy a ostatní?"

"Newte určitě tam už budou, pojď rmůti tady můžou za chvíli být" uklidní mě  Minho.

Rozeběhneme se směrem k běžcům a zalezem dovnitř.

"Tak jo rmůtí tu budou co nevidět, každý si vemte zbraně a buďte ve střehu a hlavně z ticha!" přikáže jim Minho.

Já jsme myšlenky úplně mimo. Rozhlížím se kolem, ale nic. Bell tady není, ani Tommy. Teresa zůstala s první skupinou v Radě, aby velela. Ale je tam i Gally, takže hádám, že velet bude on. Nějak mi to nevadí, protože vím, že i když se Gally chová jako hajzl, co se týče vedení je na něj spoleh. Věští starostí mi dělají ti dva nezvěstní.

"Minho! Nejsou tady, ani jeden"

"Hele kámo klid, jak znám Thomase umí se o sebe a Bell postarat. Navíc Bell umí s rmůty to, co umí. Budou v pohodě" řekne Minho.

Sice přikývnu, ale neuklidní mě to.

POHLED ISABELL

Vyjdeme z marodky, ale už je pozdě. Můj i Thomasův pohled zabloudí k otevřené bráně, ze které se teď začnou vynořovat rmůti.

"Hele lidi do úkrytu to nestihnem, takže musíme jinam, nejlépe do klece, dělejte!" zakřičí na nás Tommy.

Všichni okamžitě běžíme směr klec. Thomas jí otevře, Clint skočí dovnitř, Jeff je mu v patách, ale když se rozhodnu skočit já, něco mě odhodí pryč. To něco je rmůt.

"Bell!!" zakřičí kluci.

Ležím teď na zemi a rmůt se tyčí nade mnou. Nějak ale neútočí a tak se rozhodnu toho využít. Zkusím využít tu telepatickou bolest. A hele, funguje to. Rmůt sebou okamžitě začne házet a škubat a s hroznými zvuky, které mi trhají uši, utíká pryč.

Okamžitě se postavím, to už je u mě Tommy a společně odcházíme směrem ke kleci dřív, než si nás všimnou ostatní.

Seskočíme dolů a sednu si vedle Jeffa a Clinta. Tommy připevní dvířka klece, tak aby je nešlo otevřít a sedne si vedle mě do tmavého koutu.

Je tu tma, takže si nás rmůti nemusí všimnout. Zničeho nic ucítím na noze štiplavou bolest. Chytnu se za lýtko a na prstech mám něco lepkavého. Krev. Rmůt mě musel škrábnout. To teď ale neřeším, protože jsem myšlenkama úplně jinde.

Newt. Stihl to? Přežije to? Neuštkne ho rmůt? A co Minho, Tess, Chucky a ostatní?? Jsou všichni v bezpečí?

Začne se mě pomalu zmocňovat panika a strach. Thomas si toho všimne, nevím jak přes tu tmu, ale všimne si toho.