LABYRINT

Pravda je venku

Ráno se vzbudím poměrně brzy. Musím uznat, že Gally svou práci zvládá. Vstanu a dojdu se osprchovat. Po sprše vyjdu ze Dvora a u jedné z bran do Labyrintu vidím Minha, Albyho a Newta. Newt podá klukům batohy a dívá se, jak vběhnou do Labyrintu.

Během snídaně si s Tommym a Chuckem povídáme o různých věcech. Během toho si vzpomenu na jejich včerejší herecký výkon a to mě donutí se zasmát.

"Čemu se směješ?" zeptá se s údivem Thomas.

"Mluvil s tebou dneska už Newt?"
zeptám se a Chuck na nás civí a nechápe, o čem je řeč.

"Ne, měl by?"

"Já jenže ty vaše včerejší herecké výkony byly dobré" řeknu a začnu se smát znova.

"Jojo snažili jsme se" s údivem na něj koukám, než si to uvědomí.

"Počkat tys na to přišla" dojde mu a zarazí se.

"V lhaní jste všichni tři marní" dořeknu.

Během našeho rozhovoru přišel do jídelny i Newt. Koukám jeho směrem a všimnu si, že kulhá. Nikdy jsem si toho nevšimla.

"Tak co?" zeptá se Newta Tommy.

"Jo do šesti musí být zpátky"

"Jakože Minho a Alby?"

"Jo" odpoví mi oba.

Newt s Tommym se pak dál o něčem baví, ale já je nevnímám. Chuck mezitím už odešle pryč. Dopoledne musím být na marodce. Takže se zvedám taky a odcházím.

Na marodce bývá docela frmol. Nejčastěji tady jsou stavaři a porcovači, všichni asi víme proč. Protože tu jsme tři a kluci to zatím stíhají. Rozhodnu se jim protřídit papíry s úrazy.

Abyste mě chápali. Každý z Placarů tady má svojí složku. Do nich Jeff s Clintem píšou jejich úrazy. Ale mají v tom bordel.

Rozhodnu se jim to abecedně roztřídit. Vytáhnu všechny složky. Rozložím je na zem a začnu je srovnávat. Začnu od A logicky. Adam, Adrian, Alby....pokračuju dál.

U N se ovšem zarazíme. Jsou tu jen dvě složky. Jedna se jménem Nick a druhá se jménem Newt. Nickova složka je ovšem přeškrtnutá. Když uvidím složku s Newtovým jménem, okamžitě si vzpomenu na to, že kulhá. Otevřu ji a listuju. Jeho složka je docela tlustá. Je tam pár odřenin, bouchnutí do hlavy, závratě atd... Pak ale na to narazím. Na dvakrát zlomená noha. To se mu stalo už dávno, poznám to, protože je to vybledlé. Nikde není napsané jak se mu to stalo a tak to nechám prozatím být.

Pokračuju dál a už jsem u K.

KATHERINE

Tak tohle je na 100% holčičí jméno a jestli mi někdo chce tvrdit, že je to klučičí jméno tak mu to nevyjde. Sice si nic moc nepamatuju, až na ty divné sny, ale nejsem blbá.

Po obědě mám čas, a tak se rozhodnu pomoct Pánvičkovi v kuchyni s nádobím. Bavíme se o klasických věcech. Prostě klasika. Když v tom se ho zkusím na to zeptat.

"Ehmm.... Pánvi?"

"No??"

"No víš.... když jsem uklízela složky na medině, narazila jsem na jedno jméno..."

"Jaké?"

"Katherine....podle jména mi došlo, že nejsem první holka tady, takže.....co se jí stalo?Kdo to byl?" vyklopím ze sebe všechno najednou.

Pánvička si povzdechne, ale odpoví mi.

"No, takže máš pravdu, nejsi tady první holka. Ale já nejsem ten pravý, kdo by ti měl říct co se stalo a kdo to byl"