LABYRINT

Zhoršuje se to

"Můžu se tě na něco zeptat?" optá se Newt. Jde na něm vidět, že je docela nervózní.

"Ehmm na co?"

"Je všechno v pohodě?"

"Jak to myslíš?"

"Noo.... když jsme tenkrát spali v tom lese, tak...si sebou hrozně házela a pořád jsi říkala, že něco ne, že se to nestane...."

"Oouuu, no.... někdy mám takové divné sny, takové útržky....jakoby to byly útržky z doby předtím než mě sem poslali...."

"Takže už jste dva..."

"Dva?"

"Tommymu se to děje taky, občas"

"Jak dlouho?"

"Nějakou dobu už jo.... když sem přišel stávalo se mu to často, potom to prý přestalo a teď se to vrací...."

"Kdo všechno o tom ví? Že se mu to děje?"

"Vím to jen já a Alby a teď i ty. Alby s Tommym  by to o tobě měli vědět taky, nemyslíš?"

"Nejspíš jo...."

"Hele neboj se, nikdo jiný se to nedozví, slibuju"

Kouknu na něj s mírným strachem v očích. Smutně se na něj usměju. Newt se na mě povzbudivě ale chápavě pousměju a na to mě obejme. Je o dost vyšší než já. Sahám mu sotva po bradu. Objímá mě pevně a s jistotou. Nevím proč, ale příjde mi to povědomé. Jakoby mě tak už někdy objal, ale přitom je to poprvé.

Obejmu ho nazpátek. Přitiskne si mě k sobě ještě pevněji s hlavu si opře o tu moji. Chvíli  tam jen tak stojíme.

"Všechno bude v pořádku, uvidíš... Nedovolím, aby se ti něco stalo. Slibuju" dořekne a vytiskne mi pusu do vlasů.

Usměju se mu do ramene, ale to nemůže vidět.

"Děkuju Newte...."

"Neděkuj princezno, za tohle neděkuj"

POHLED THOMASE

"Tak už jste domluvili?" zeptám se s úšklebkem Newta.

"Asi bys měl něco vědět"

"A co to je?"

"Víš jak jsi měl předtím ty divný sny, pak to přestalo a teď se ti to vrací?"

"No??"

"Bell se to děje taky"

"Jak taky?"

"Prostě se jí taky vrací útržky z doby před Labyrintem, děje se jí to taky"

"Ouu....a kde je teď?"

"Šla si dát sprchu"

"Nevíš jak dlouho ty sny má?"

"Ne, proč?"

"Protože se to zhorší a to hodně"

"Jak zhorší?"

"Prostě nějakou dobu se ti zdají jen ty sny a pak se to zhorší tím, že ji bude strašně bolet hlava, možná bude omdlévat, bude křičet ze spaní,.... Prostě se z toho stane noční můra. Proč si myslíš, že jsem spával mimo od všech..."

"Proč jsi to neřekl?"

"Nechtěl jsem, ale říkám ti, hlídej jí, nebude to mít lehké..."

"Hele Newte, já tě nechci nějak strašit, ale dávej na ní bacha, víš ono to vypadá, že se mě a Bell v hlavě vrtali víc než vám a prosimtě řekni ji, ať tady přijde potom"