53.

3.5K 136 6
                                    

"Harry teď mě poslouchej, potřebuju aby jsi okamžitě někoho poslat k propadlině s autem" křiknu do telefonu a znovu trhnu volantem doleva. "Jedu tam já a beru Taylera, první sedadlo bude volné" řekne a už slyším jak sbíhá schody. "Kurva" zakleju když se mi začnou protáčet kola v blátě. "Jess dobrý?" Křikne Harry a já jenom protočím oči "Jo už jedeš?" Zeptám se netrpělivě a přidám na plynu, jelikož mě zase dohání. "Zjistila jsi, kdo to je?" zeptá se znovu a já se jenom zhluboka nadechnu "jsou to úhlavní nepřátele Alexe, zabil několik jejich lidi a také zabil dceru jednoho mafiána přímo před jeho očima, museli mě sledovat a asi si myslí, že jsem s ním do hajzlu", "tak to je kurva hodně špatný" zakleje pro změnu Harry a já slyším už jenom jak rychle v jeho autě jede. "Budu tam za pět minut, zvládneš to?" Zeptám se a jenom doufám, že se už nic neposere, budu muset své auto nechat sjet do příkopu, abych naskočila do druhého auta. Najednou se ozvala střela a já už jenom viděla, jak se mé přední sklo rozbíjí, kousky skla se odrazily do mého obličeje a já cítila stékající krev po mé tváři, ruce na tom nebyly o moc líp, ostré sklo v nich bylo doslova zaryté, ale na bolest nebyl čas, musela jsem jet dál, jenže další kulka proletěla těsně vedle mé hlavy a já poprvé začínala být nejistá, když jsem se koukla do zpětného zrcátka bylo tam nejmíň dalších pět motorek sakra a já si najednou všimla, že se můj mobil vybil. "No to si děláte všichni snad prdel ne" rozkřičela jsem se a zaryla prsty do volantu, byla jsem dvě minuty od příkopu, jestli to nestihnou, tohle bude má smrt. Cítila jsem jak mi z obočí stéká krev přímo do oka, tak hrozně jsem si to chtěla utřít, ale zatraceně, kdybych pustila ten volant je po mně. Už jsem byla skoro tam a najednou jsem uviděla světla od auta, stihli to. Udělala jsem tak prudkou zatáčku, že jsem jenom doufala, že to auto to zvládne, v té rychlosti jsem otevřela dveře, které se díky rychlosti okamžitě urvaly a letěly někam do příkopu. "Jess musíš skočit, chytím tě" zakřičí na mě Tayler a já jenom hlasitě polknu. "Tohle nedopadne dobře" řeknu si v duchu a on se na mě znovu koukne "jak otevřu dveře, musíš okamžitě skočit, Harry nemůže zastavit jsou hned za námi" jenom jsem přikývla, on se zhluboka nadechl a okamžitě otevřel dveře, přiblížili se dost blízko, ale stále stačil jeden blbý odraz a mohlo být po mně. Buď teď nebo nikdy, odrazila jsem se a letěla přímo do otevřených dveří, ale pak jsem to ucítila, bodavá bolest projela celým mým tělem, ale Taylerovy ruce mě stihly zachytit. "Do hajzlu, kde jí trefili" slyšela jsem Harryho hlas, ale že bych vnímala, to se říct nedalo. "Dostala to do boku musíme okamžitě na ošetřovnu, je hrozně pořezaná" tohle bylo poslední co jsem slyšela, než se mé oči zavřely.

Bolest okamžitě vystřelila do mého těla a hlava mi třeštila. "Jessico jsi vzhůru!" zavřískala Didi a okamžitě se mi vrhla kolem krku. "Au" zakňučela jsem bolestí a pohlédla se své ruce, které byly celé obvázané. "Ježiš, promiň" omluvně se na mě podívala a já byla tak ráda, že jí vidím, zvládla jsem to. "Musím dojít pro Harryho, už je k nevydržení a totálně protivný, spala jsi nějakých deset hodin a on dělal, jak kdyby jsi byla v komatu" řekne se smíchem a já na ní vykulím oči. "Cože já spala tak dlouho, vždyť zítra musí být všechno nachystané bože" řeknu rychle a chci vyskočit z postele jenže se zaseknu v pohybu, když do pokoje vrazi Harry, jeho oči okamžitě padnou na mou tvář a já vidím, jak si lehce oddychne. "Zpátky do postele" řekne přísně a já se na něj ušklíbnu "Ty jsi zas jednou vtipný, že?" Sarkasmus v mé větě rozhodně nechyběl a to ho nasralo. "No nic jdu říct ostatním, že jsi vzhůru, nezabijte se tu" řekne až moc rychle a vypadne z místnosti rychlosti blesku, díky Didi fakt. "Řekl jsem, zpátky do postele" řekne klidně znovu a přiblíží se ke mně "přestaň mě teď srát Harry a uhni mi z cesty na tohle nemám čas" Odrazím se od postele a dopadnu na nohy, zabolí mě celý levý bok, ale nedám na sobě nic znát a jdu dál, jenže Harry má zřejmě jiný názor. "Kurva něco jsem ti řekl" křikne a já se zastavím, zvednu hlavu a zadívám se mu do očí. "Já jsem řekla, že do postele zpátky určitě nejdu" řeknu pevným hlasem a stále mu koukám do očí. Chytne mé ramena a zatlačí mě zpátky k posteli, jenže se mu vytrhnu a obejdu ho. Samozřejmě mi nedá pokoj, bože proč je tak tvrdohlavý, jeho ruka chytne mé zápěstí a trhne s ním tak, že jsem donucena se k němu otočit, přitiskne si mě na tělo a druhou rukou zvedne mou bradu. "Ztratila jsi hodně krve, postřelili tě, jsi totálně bledá jak zeď a ty chceš jít něco dělat, je dopoledne běž do postele, všechno jsem s mými a tvými lidi už nachystal, plány jsou připravené, chci aby jsi byla zítra schopná spolupracovat, takže zapadni zpátky do postele!" Jeho hlas byl hrubý a naštvaný, jenže to jsem klasicky ignorovala "ty jsi to všechno už připravil?" byla jsem překvapená "Jo takže padej si zpátky lehnout, doktor ti přinese ještě prášky proti bolesti" pronese už klidněji a já se zaměřím na jeho rty. "Dej mi pusu" řeknu a najednou se změní celý jeho postoj, jeho ruka mě pohladí po tváři a palcem přejede mé rty a za bradu si mě přitáhne k sobě, rty se otře o ty mé a pak mi skousne spodní ret, lehce zakloním hlavu a znovu přitisknu své rty k jeho. Když se odtáhne, opře si čelo o to mé a zadívá se mi do očí "pojď do postele" zašeptá a znovu mě políbí "sakra Harry proč mi to děláš" zašeptám mu zpátky do rtů a on se lehce usměje. "Půjdu do postele, ale jenom k sobě do pokoje, na ošetřovně už fakt nebudu" řeknu a ani nečekám na jeho odpověď, takže ho popadnu za ruku a vydám se s ním k výtahu. "Nebolí tě to" zeptá se a zadívá se na můj bok, zmáčknu výtah a znovu mu kouknu do očí "tohle nic není" usměju se a přitáhnu si ho znovu k sobě, natiskne mě lehce na stěnu, tak aby mi nezpůsobil bolest a zajede prsty do mých vlasů "bože" pronesu a zakloním hlavu dozadu, takže se natisknu ještě víc na jeho tělo, začne mě líbat na krk, jenže když chce pokračovat dál, výtah zastaví a on se odtáhne, chytne mou ruku a vystřelí směrem k mému pokoji, okamžitě mě strčí dovnitř, čemu se začnu smát, ale hned mě smích přejde když zamkne dveře a otočí se směrem ke mně, jeho rty jsou rudé a tváře lehce červené, vlasy mu padají do očí, kterými sleduje každou část mého těla, netrvá ani sekundu a je okamžitě u mě. "Kurva kdyby jsi nebyla zraněná, vzal bych si tě tady a hned, ale nechci ti ublížit" zašeptá a na chvíli zavře oči. A najednou mi projede před očima záblesk, toho jak jsme spolu poprvé spali, ne já, ale Lara musím mu to hned říct. Otevře oči a chce něco říct, jenže ho předběhnu "musím ti něco říct" pronesu a chytnu ho za ruce, uklidňuje mě to. "Co se děje?" Pronese nechápavě a já se zadívám do jeho očí. "Pamatuješ si Laru?" řeknu a on překvapeně pozvedne obočí "počkej jak o tom ví-" a najednou se zadrhne v půli věty a znovu na mě pohlédne, okamžitě vytrhne mé ruce z těch jeho a já se zhluboka nadechnu "Do prdele, no do prdele proč mi to nedošlo" zařve a já od něj o krok ustoupím. "Vysvětlím ti to, jenom prosím dej mi šanci" řeknu a znovu k němu dojdu, chci se ho dotknou jenže celým svým tělem ustoupí dozadu a to mě zabolí. "Byla to jenom hra, celou dobu to byla jenom zkurvená hra, jak se ke mně dostat, jak se dostat do mých věci!" Takhle nasraného jsem ho nikdy snad neviděla "nebyla to hra, teda ze začátku ano, ale potom se to změnilo, sakra Harry, všechno je teď jinak musíš mi věřit!" Řeknu, jenže on nasadí jeho kamennou masku na obličej, a tímhle vím, že jsem to celé posrala. "Harry já tě prosím" zašeptám když vidím, jak odemyká dveře. "Harry sakra!" Křiknu a první slza mi steče po tváři, běží dolů po schodech a já utíkám za ním, jaké to klišé. "Harry prosím!" Zařvu znovu a on se zastaví u vchodových dveří. "Takže já čurák věřil celou dobu, že mezi námi něco je, že mě máš ráda, jenže ty jsi celou dobu hrála tuhle špinavou hru!" Zakřičí a já teď už opravdu brečím "ne ty to nechápeš, vydala jsem se za Laru, abych zjistila nějaké informace, ale pak se to všechno změnilo, proto jsem přestala!" Brečím, do prdele já opravdu brečím "zítra se uvidíme naposledy, splníme náš plán a pak, už tě nikdy nechci vidět, takhle hra bude ukončena" pronese chladně a já než stačím něco říct je pryč, najednou mě mé nohy neunesou, a já už jenom cítím jak se sunu k zemi "tohle jsem opravdu posrala".

Game [Cz]Kde žijí příběhy. Začni objevovat