Game [Cz]

14.

Bylo to jako by mi někdo vymazal mozek, jako by vypl všechno moje myšlení a já nemohla normálně přemýšlet, jeho ruce majetnicky držely mé boky a jeho teplé rty narážely stále na ty mé, zapadaly přesně do sebe, jako by to bylo puzzle, které se nedá spojit s jiným kouskem, naše rty pasovaly dokonale.
Začala mě ta košile na něm hrozně srát, potřebovala jsem vidět jeho tělo, potřebovala jsem, aby se mě dotýkal, jenomže na tohle jsem tady nebyla.
"Harry já nemůžu" zašeptám proti jeho rtům a on se ode mě odtáhne.
"Proč" zeptá se z otázkou v očích a já vidím, jak se jeho výraz zase mění v kamennou tvář nesnáším to na něm, potom nemám šanci z jeho tváře cokoliv vyčíst.
"Nemůžu ne dnes" můj hlas je stále tichý, dýcháme oba zrychleně a ona si mě přitáhne znovu k sobě.
"Chci být v tobě a jednou budu, jenže teď mě omluv jdu si s nějakou holkou zajebat, když ty nemáš zájem" hrubě mě políbí a než stačím cokoliv říct odejde.

Stojím na místě neschopna jakéhokoliv pohybu, dívám se na dveře, kterýma odešel a jeho slova mě překvapily?asi?,nevím je to divné.
Došla jsem k oknu a vyšla na balkón, čerstvý vzduch se rozprostřel kolem mě a já se konečně mohla pořádně nadechnout.
Jenže jsem na ten balkón vůbec lézt neměla když jsem se podívala vedle uviděla jsem jej znovu, líbal tam nějakou cizí holku, jeho ruce byly na jejím zadku, držel jí opřenou o stěnu a ona se ho také dotýkala.
Zírala jsem na něj a on zřejmě vycítil můj pohled a zvedl od té holky hlavu, jeho oči byly temné odráželo se v nich světlo měsíce a já věděla, že dneska už z téhle vily musím okamžitě zmizet.
Vyběhla jsem z pokoje a zamířila po schodech dolů
"Laro!" byl to jeho hlas to jsem poznala hned, jenže náladu jsem na něj neměla, přidala jsem do kroku a vyběhla z domu, nasedla jsem do limuzíny a řidič se hned bez otázek rozjel.
Když jsem si zkontrolovala, že za náma nikdo nejede, ani nás nesleduje, konečně jsme mohli jet k nám, dojeli jsme k sídlu a řidič hned poté, co jsem vystoupila odjel.
"Jess ty už jsi tady?" jeho otázka mě naprosto nezajímala, takže jsem Taylera bez odpovědi obešla a zamířila do pracovny.
Hned co jsem vstoupila dovnitř vyzula jsem si ty směšné boty na podpatku a hodila je někde do rohu pokoje.
Hned jsem si najela do svojí složky s Harrym a zapsala si další jeho vlastnosti. Nechápu ho první mě chce a drží mě majetnicky kolem pasu a pak si odleze za jinou, ale je to idiot za pár týdnů bude mrtvý o to se postarám.

Další den ráno jsem se cítila jako by mě někdo včera zmlátil, byla jsem hrozně unavená a bolely mě z podpatků nohy, divila jsem se, že jsem na nich dokázala doběhnout až k limuzíně.
"Jess?!"
"Co je Dian?"
"Harryho lidi jsou tady vstávej hned!"
"Kurva, víš co máš dělat běž!"
"Jsou teprve venku!"
Zahlásila a pak už jsem slyšela jenom dupot, okamžitě jsem vyskočila z postele hodila na sebe legíny a mikinu "to ten den zase začíná" zamumlala jsem si pro sebe vzala si z trezoru pistol, odhlásila se z počítače a dala ho do trezoru.
Nože jsem měla pod mikinou a pistol v ruce na nohách jsem měla tenisky a vlasy svázané v culíku.
Potichu jsem vyšla z místnosti a uslyšela tři výstřely, které se ozývaly z venku, zamkla jsem pokoj a běžela do spodního patra.
Když jsem se koukla z okna byly vidět jenom kulky, které lítaly vzduchem, na zemi ležely těla pár mrtvých, ale jestli jsem dobře viděla našich tam moc nebylo.
Někdo vrazil do dveří a já ho zase spatřila jako by nestačilo, že jsem ho kurva viděla včera, jeho oči se okamžitě zabodly do těch mých a já viděla v jeho kamenné tváři náznak zmatku, jako bych mu Laru připoměla.
Okamžitě jsem vystřelila, on na nic nečekal a lehce se kulce vyhnul, nevím jak se tady tak rychle dostal, ale než jsem se nadála stál přede mnou tváří v tvář.
"Znova se setkáváme"
Kdybys jen věděl Harry