Game [Cz]

55.

Probudit se ráno, bylo jako dostat úder do obličeje, už když jsem vešla do přízemí, celá atmosféra domu byla jiná, všichni jsme věděli, co nás čeká, všichni jsme věděli do čeho se večer pustíme a také jsme počítali s následky nebo chybami, které nás každého mohli stát život, abych řekla pravdu, tohle byla ta nejtěžší zkouška, která mě za celý život potkala, protože teď nezáleželo pouze na našich životech, ale na životech několika gangů zároveň.
Do oběda jsme všichni byli v zasedačce a řešil každou drobnost, zbraně a hlavně sluchátka, které byly udělané průhledné a tak malinké, aby nešly vidět, zkoušeli jsme všechny malé kamery a drony, aby jsme věděli, že všechno stoprocentně funguje. "Harry mi teď napsal, že všechno mají zkontrolované a jsou na večer připraveni, všichni tam přesně v sedm budou" řekl Tayler a já jenom kývla hlavou, napsat mi zprávu snad mohl. Nicméně jsem to hodila za hlavu a ještě dopisovala všechny drobnosti do papírů, najednou mi přišla zpráva a já s naději, že je to Harry mobil z kapsy vytáhla, jenže to byl Alex, měla jsem chuť s tím mobilem třísknout o zem, když jsem zprávu otevřela nic mě nepřekvapilo "očekávám tvůj a Harryho gang přesně v sedm tady, doufám, že už máte všechno vymyšlené a zbytek nechte na mně, takže v sedm Jessinko" stejně odporná zpráva jako on. Po obědě jsme se všichni už začali trochu uvolňovat, sice každý byl trochu napjatý, ale s tím se dalo počítat.
"Tak lidi dneska nás čeká nejtěžší úkol za celý nás život, věřím ve všechny z vás, plán máme dokonale promyšlený, všichni víte co máte dělat naše priority jsou jasné, dávejte si pozor kde mluvíte a o čem, protože Alex bude mít svoje lidi taky všude, poznáte je lehce, koukejte jim na krk vzadu mají tetování štíra, tak budete vědět, že to jsou lidi od Alexe, sluchátka všichni máte, kdyby se cokoliv dělo a nešlo podle plánu, Didi vás bude s Arturem informovat, nad Hranicemi budeme mít nakonec dva drony, jeden od nás a druhý od Harryho, chci aby jste všichni věděli, že si neskutečné vážím vás všech a doufám, že se v téhle místnosti sejdeme po dnešním večeru úplně všichni, děkuju vám a můžeme jít na to, za deset minut všichni u aut!" křik se ozval halou a všichni jsme se vydali do pokojů se ještě obléct, pod černými triky jsme všichni měli oblečenou neprůstřelnou vestu, u zrcadla jsem si stáhla vlasy do vysokého culíku a ujistila se ještě jednou, že žádná ze zbraní nejde vidět, poslední nůž jsem si zastrčila do boty, ránu od střelby jsem si ještě přelepila a vydala se dolů, skoro všichni už byli venku v autech, naposledy jsem se nadechla a nahodila kamennou tvář. Do auta jsem nasedla s Taylerem, který řídil a dalšími třemi lidmi od nás, všichni měli v obličeji ten samy výraz a já věděla, že jsme všichni přípraveni, Tayler zatroubil a my se rozjeli, všechny auta od nás byly za námi a několik lidi od nás zůstalo kvůli stráži doma, ale kontrolovali kamery, které pár lidi mělo dáno na botách, takže nikdo jiný neměl šanci si jich všimnout.
Když jsme dojeli bylo přesně sedm a Harry už čekal s jeho lidmi a Alexem před domem, jeho tvář byla tvrdá a nečitelná, všichni jsme vystoupili a já došla přímo k Alexovi. "Ale Jessinko, tak tě tu už mame, taď mi řeknete, jak to bude probíhat" ignorovala jsem jak mě zase nazval jinak bych mu musela rozbit hubu a než jsem stačila něco říct začal Harry. "Je to jednoduchý, ale dobře promyšlený plán Alexi, domluvili jsme se, že naši lidé budou hlídat celé hranice, když se tady dostaví všechny gangy, obklíčíme to tu tak, aby se nikdo nedostal ven" řekne Harry a já pokračují "Když bude kolem deváté všechny děcka odvedu do bezpečí, tak jak jsme se domlouvali" řeknu a kouknu Alexovi do očí "ano s tím počítám" řekne a kývne hlavou, aby jsme pokračovali dál "Pak příjde řada na tebe a tvůj plán, udržíme to všechny lidi v domě, už bude jenom na tobě, co s nimi provedeš, ale aby nemohl nikdo utéct, potřebujeme i tvé lidi kolem domu" samé lži, které Alex baštil, viděla jsem v jeho obličeji, jak se mu ten plán líbí. "Dobře mám tu třicet mých lidí, chci deset u sebe, zbytek se přidá k vám" řekl a kývl hlavou na své lidi, kteří čekali vzadu, deset se jich přidalo k nám a deset k Harrymu. "Takže plán může začít a Jessinko, ať jde všechno podle plánu" řekne a otočí se na patě, s Harrym se na sebe koukneme a pouze na sebe kývneme hlavou, všichni se rozprostřeme na svá místa, Alexovy lidi dáme tak, aby jsme nad nimi měli kontrolu, zbytek lidi co nezůstali venku se rozprostřeme po domě.
Opuštěné Hranice, byly najednou plné života, gangy se po tolika letech, kdy tu naposledy vstoupili vítali a děti, které jsem naposledy viděla jako miminka tak vyrostly, všude tady bylo jídlo a pití co hrdlo ráčí, na baru bylo tolik lidi, že tam museli být asi čtyři barmani, bylo kolem deváté, když jsem zahlédla Harryho, jak se baví s jedním největším mafiánem Kerem, který vůbec žil, měl tu spoustu svých lidi, manželku a dokonce i své tři děti, bylo tu tolik lidi na tak vysoké úrovni s tolika dětmi a manželkami, že jsem si je zatím ani všechny nestihla prohlédnout. "Jess,Harry " ozvalo se mi do sluchátka a já se zaposlouchala. "Na místě už jsou všichni, uzavřete to kolem a začnete. "Řekne nám Artur s Didi a zrovna v tu chvíli se kouknu na Harryho, který se dívá na mě, ona na sebe kývneme a vydáme se každý jiným směrem a já se musela vydat za Alexem. Vešla jsem do místnosti a Alex zrovna koukal z okna "Alexi jsou tu všichni, naši lidi Hranice uzavřeli, nikdo se nedostane dovnitř ani ven, přemístí se do své místnosti, ale dej mi čas, abych odvedla děti", "máš na to deset minut, poté to už není v mém zájmu" řekne s úsměvem a vydá se do nižšího patra, samozřejmě jeho lidi za ním. Okamžitě se vydám dolů kývnu na Harryho lidi, aby věděli, že Alex se přemístil a já se vydám pro děti, bože je jich tu tolik. "A kam to jdeme?" "Můžeme si jít hrát?" "A rodiče za námi přijdou?" Bože ty jejich dotazy, nestíhala jsem odpovídat, starší pochopili, že se něco děje takže mi pomáhali, kluk ve věku asi sedmnácti let šel těsně v mé blízkosti a já věděla hned, čí je to syn, jeho otec byl Ker, držel si u sebe svou malou sestru i bráchu, vzadu byla holka taky ve věku asi šesnásti a ta hlídala celý zadek, aby se žádné z děti neodpojilo, když jsem si byla jistá, že mám všechny děti, dovedla jsem je nenápadně do toho nejvyššího patra co tu bylo a nastrkala je dovnitř, zabouchla se dveře a podívala se na ty nejstarší. "Jak se jmenujete vy dva, ukázala jsem na syna od Kera a tu dívku, "já jsem Lucas", "já Lily", "dobře poslouchejte mě, oba vás teď potřebuju, všimli jste si, že se něco děje, potřebuju, aby jste mi teď věřili, protože vám hrozí velké nebezpečí, Alex je zpátky" hned jak to dořeknu ti dva se na sebe kouknou, všichni věděli kdo to je a tihle dva určitě, dojdu ke knihovně a zatlačim do ní, takže se dveře pomalu otevřou. "Půjdu s váma teď dolů, ale pak je na vás dovést všechny bezpečně do místnosti, jak bude po všem okamžitě pro vás dojdu, můžu se na vás spolehnout?"