Game [Cz]

54.

"Jessico!" uslyším hlas Taylera a cítím, jak mě jeho ruce chytají pod rameny, aby mě mohl zvednout. Slzy mi stékají po tváři a nejsem schopná mluvit, Tayler se snaží zjistit co se stalo, jenže marně. "Sakra mluv se mnou!", "řekla jsem mu o Laře, musela jsem" zašeptám a dopadnu na postel. "Pošlu doktora pro prášky, až ti je donese, vezmi si je prosímtě" řekne a než stačím pohnout hlavou směrem k němu je pryč.

Když se probudím, jsou teprve 4 hodiny odpoledne, v ruce mám kapačku, kterou si okamžitě vyndám a zamířím do přízemí, cítím se mnohem líp než ráno. "Jess" křikne na mě Didi a já se s úsměvem otočím. "Jak ti je?" zeptá se starostlivě a je mi hned jasné, kam je ta otázka mířena. "Posrala jsem to Didi, celé jsem to posrala" řeknu šeptem a můj úsměv zmizí z obličeje. "Nikdo nemohl vědět Jess, že to dopadne takhle, uvidíš, že mu to dojde a poté mu to vysvětlíš, na to, aby tě nechal, tě má až moc rád" řekne a povzbudivě mě pohladí po zádech. "Teď pojď dolů, jdeme se najíst, musíš mít hlad" jenom kývnu hlavou a vydám se za ní dolů, v hlavě mám jenom jednu otázku, jestli mě má opravdu tak rád, aby mi tohle někdy odpustil.
"Mohl by mi tu někdo donést zítřejší plány, všechny" kouknu na Taylera, který sedí naproti mě u stolu a ten jenom přikývne. Když do sebe nacpu poslední lžíci rýže s kuřetem, převezmu si všechny plány od Taylera a rozložím si je přes celý stůl, všechno bylo dokonale naplánované, hlídky byly do posledního skvěle dané tak, aby nikdo neměl šanci zdrhnout, ale i tak, aby to nepřišlo Alexovi podezřelé. Harryho nejlepší lidi měli zneškodnit bombu, já převzít děti do bezpečí, Harry se mezitím postará o všechny gangy uvnitř a bude za nimi postupně chodit a vysvětlovat jim co se bude dít, tenhle plán byl naproto dokonale promyšlený. "Tohle vymyslel celé Harry?" zeptám se a upřu pohled na Taylera s Didi, která stojí za ním a drží ho kolem ramen, jsou roztomilí. "Jo a nenechal nikoho na to šáhnout, takže všechny plány, jsou jeho" jenom kývnu a musím uznat, že v tomhle je opravdu nejlepší z lidí, které jsem tu měla. "Takže zítra se všechno odstartuje už v sedm a ostatní gangy budou přijíždět kolem osmé, takže jak tu napsal Harry všichni budou do devíti na místě a začneme" líbilo se mi to, jak věděl, že děti nechá na mně, je to asi ta největší zodpovědnost. "Didi a ty jsi doufám doma že?" vidím jak zaváhá a koukne na Taylera "Půjde s námi, ale bude v autě, jelikož nad celý areál dáme dron s kamerou, takže díky sluchatkam v uších, nás bude o všem informovat". "Dobře s tím souhlasím, ale chci, aby tam s ní ještě někdo byl, kdyby náhodou" řeknu rozhodně, zvednu se, všechny plány dám zpátky na sebe a vydám se do pokoje. Když usednu u počítače, nedá mi to a musím otevřít složku s Harrym, kde je několik jeho fotek, jedna z nich je pořízená od Taylera, když jsem s ním šla jako Lara, jeho kamenná tvář a zelené oči působí chladně, ruku má na mých ramenou a já mám v obličeji falešný úsměv, nechápu, že se to opravdu stalo, celá ta hra se vymkla kontrole a zítra se jenom potvrdí, jestli budeme vítězi nebo poraženými, protože teď v tom jedeme s Harrym spolu, ať chceme nebo ne.