Game [Cz]

33.

Zadržela jsem dech a zaposlouchala se, abych slyšela co se tam děje. "Vážně, myslel sis, že tě nechám ukrást mi papíry, které jsou pouze mé". Hlas Harryho zněl naprosto děsivě, myslím že ten člověk, s kterým mluvil musel být podělaný strachy. Ten člověk něco zašeptal a pak jsem uslyšela pouze smích toho chlápka. Najednou bylo ticho a já lehce odstoupila od dveří, kdyby Harry střílel nepotřebovala jsem mít zrovna teď kulku v hlavě.

Můj odhad byl naprosto správný, ozval se výstřel, ale podle výkřiku muže nebyl smrtelný, teď jsem uslyšela smích Harryho, až mi někdo řekne, že horory jsou děsivé pošlu toho člověka za Harrym a uvidíme co bude říkat poté. "Tak co, kdo se tentokrát bude smát naposled" zeptal se Harry a já uslyšela konečný výstřel , který skoncoval život toho člověka tam uvnitř. Otevřela jsem dveře a prohlédla si Harryho práci prostřelená hlava, pěkná práce no. "Mí lidé se postarali o jižany, šéfa jsem zabil, Zyan je u zdravotnice, ten zmrd mu zlámal nohu na třikrát, tak jsme ho s Taylerem odvedli za zdravotnicí, je na tom dost špatně, podle mě má také vnitřní krvácení" Harryho pohled najendou změkl a já viděla ten strach co mu prolétl obličejem. "Tady má práce pro dnešek končí Harry, jo a přístě až budete mít zase náladu mě unášet udělejte to lépe". Zrovna když jsem se otočila k odchodu zazněl jeho hlas "děkuju Jess" upřímnost v jeho hlase šla poznat hned, ale co mě zarazilo, byl fakt, že Harry právě poděkoval. Koukla jsem se mu do očí a lehce se usmála, nejraději bych tu teď stála, ale to bohužel nešlo, musela jsem se vrátit zpátky k nám i bez těch zatracených papírů, protože ještě minuta v jeho společnosti je nepřijatelná. Chtěl ještě něco říct, ale já se otočila a hodně rychlým krokem odešla pryč od něj. Didi jsem zahlédla pod schody jak se jí pokoušel nějaký chlápek udeřit nožem do obličeje, moje reakce byla automatická, namířila jsem pistolí na něj a zasáhla ho do levého ramene, jelikož to nečekal nůž upustil a druhou rukou si chytl rameno, Didi toho využila a udeřila ho do hlavy tak, aby ten zmrd dal na chvíli klid. "Myslím, že naše práce tady skončila dojdi pro zbytek lidí, sejdeme se u aut všichni!" Přikývla hlavou a vydala se do zadní části baráku, já se rozběhla zkontrolovat lidi, kteří hlídali auta a okolí, všichni vypadali v pořádku a já za to byla sakra šťastná, že počet mrtvých nebude tak vysoký jak se čekalo. Došla jsem k autu a nasedla do něj, lidé stále hlídali venku a já vytáhla mobil, který byl Taylera a vyfotila všechny možné strany a vchody, kterýma se dostanu dovnitř. Najednou se ozval hlasitý výstřel a já spozornila stejně jako lidé kolem mě zvážněli a pevněji uchopili své zbraně, které v rukou drželi. Najednou vyběhli mí lidé, ale Didi a Taylera jsem nikde neviděla, popadla jsem novou zbraň, která byla pod sedačnou a vysoupila z auta. "Jste všichni, kde je Diana a Tayler!" zařvala jsem a všichni se kolem mě rozmístili "Diana a Tayler najednou zmizeli mysleli jsme, že jsou už tady" zvážněla jsem tahle situace se mi nelíbila. "Všichni do aut odjeďte, tři lidé zůstaňte tady a z auta hlídejte, kdyby se objevil v okolí nepřítel střílejte, kdyby jste zahlédli Dianu a Taylera okamžitě dvakrát vystřelte do vzduchu" zavelela jsem a rozběhla se zpět do toho zpropadeného baráku. Zaběhla jsem dolů a našla tam Harryho, hned jak mě spatřil jeho oči se lehce rozzářily, nebo se mi to prostě jenom zdálo. "Držíš je tu!?" zakřičela jsem na něj a on se na mě nechápavě podíval. "Koho Jess?" "Dianu a Taylera?" zmateně se na mě podíval a já až teď začala mít opravdu strach, kde ti dva byli, protože jestli je neměl Harry tak to bylo vážné.