bullet || larry stylinson

prolog

,,Harry, pozor! Napravo je ještě další!" Zavolal Zayn, když spatřil dalšího muže, mířící na něj zbraní.

Harry uslyšel zvuk kulky těsně vedle svého ucha. Rychle se skryl za velkou dřevěnou krabici, sloužící pravděpodobně na přepravu zbraní nebo nábojů. Z úst mu unikla sprostá nadávka a nabil si svůj Glock. Poté vykoukl ze svého úkrytu a chladnokrevně odstřelil muže, který po něm před chvílí střelil.

,,Dobrá trefa." Ušklíbl se Liam, stojící kousek ode něj.

,,Fajn, běžte to tu ještě projít, jestli tu není někdo další. Nechci ohrozit celou akci." Odvětil autoritativně Harry, Glock si schoval za svůj opasek a sledoval skupinu jeho lidí, jak začínají postupně procházet všechny zákoutí tohoto bludiště z všemožného harampádí.

Skupina přesně třinácti mužů, včetně Harryho Stylese - jejich vůdce, byla právě na jedné z mnoha akcí. Dělali né úplně legální prácičku, která jim ale zajistila velkou sumu peněz. Do této skupiny patřilo mnohem více lidí, ale Harry nejčastěji bral své nejschopnější muže, aby zamezil případným rizikům.

Gangy jako oni byly po celém Londýně. Většinou šlo o obchod s drogami nebo o zbraně. Běžní obyvatelé tohoto města neměli ani ponětí, co se skrývá pod povrchem na okraji společnosti.

Harry zpozoroval, že se muž, kterého před chvílí postřelil, ještě z posledních sil snaží zachránit. Na to už bylo pozdě. Došel k němu, hlaveň namířil přímo do jeho obličeje a bez váhání mu prostřelil hlavu. Teď už byl rozhodně mrtvý. Tento kudrnatý a vysoce postavený muž, byl známý jak nelítostný a chladnokrevný zabiják. Vybudoval si u ostatních respekt, který při této práci rozhodně potřeboval.

,,Šéfe! Je tu nějaké děcko!" Zakřičel na něj Jorel Decker, také člen této skupiny, někde zpoza kovové konstrukce.

,,Děcko?" Podivil se Harry spíš sám pro sebe a vydal se za ním.

Všichni ho museli oslovovat šéfe, tedy až na lidi, které považoval jako své přátele. Ti ho mohli oslovovat jménem.

Jorel mířil zbraní za velkou dřevěnou krabici. Když Harry spatřil, kdo se za krabicí skrývá, byl překvapený. Byl tam mladý kluk, mohlo mu být tak šestnáct, možná sedmnáct, schoulený do klubíčka a celý se třásl. Na sobě měl otrhané špinavé oblečení.

,,P-prosím n-nezabíjejte mě, j-já nejsem j-jeden z nich." Vzlykal ustrašeně.

,,Vypadni, Jorele." Zavrčel Harry na svého podřízeného a odstrčil jeho zbraň, se kterou na kluka mířil.

Ten si jen odfrkl a odešel.

,,Jak se jmenuješ?" Zeptal se ho kudrnáč. Nevěděl, kde se v něm najednou bere taková starost. Normálně by ho hned zabil, ale teď to nedokázal.

Kluk jen dál brečel.

,,Neboj se, nezabijeme tě, ale musíš spolupracovat. Řekni mi jak se jmenuješ." Vyzval ho Harry po druhé.

,,L-Louis..." Pošeptal.

,,Jak ses sem dostal, Louisi?" Ptal se Harry dál. Krásné jméno, pomyslel si.

,,O-oni mě tu d-drželi. N-nejsem jeden z nich, p-prosím, neubližujte m-mi." Louis se celý třásl. Byl opravdu hodně vyděšený. Taky se nebylo čemu divit, zacházeli tu s ním fakt odporně, měl strach z bolesti.

,,Neublížíme ti, teď už jsi v bezpečí. Podívej se na mě." Zelenooký muž chytil bradu mladšího mezi prsty a sám jeho hlavu otočil tak, aby se mu mohl podívat do obličeje.

Louis byl krásný, moc krásný. Měl studánkově modré oči, které byly právě teď zarudlé od slz, růžové rty a nevinnou mladou tvář. Celkově byl drobný a hubený. Harrymu se líbil. Normálně zajatce nepřátel zabíjel, nebo je prostě nechal tam kde byli, ale tentokrát se rozhodl jinak.

,,Pojď, odnesu tě odsud, ano?" Harry si sundal svou černou motorkářskou bundu a dal jí Louisovi kolem ramen. Poté ho rukama podebral a zvedl si ho do náruče.

Chlapec se okamžitě schoulel do klubíčka. Byl tak lehoučký a maličký. A taky hlavně moc krásný. Měl stále strach, nevěděl co s ním bude, ale ve hřejivé náruči toho muže mu bylo dobře.

Po pár minutách už jsme vycházeli z budovy, zatímco Zayn vytáhl svůj ruční granát a hodil ho mezi všechen ten bordel, aby zahladil všechny stopy.

☾

já doufám, že se vám tato knížka bude líbit, další kapitola bude snad co nejdřív <3