Seděla jsem ve své cele a koukala do zdi z neprůstřelného skla. Nevím, zda bylo více deprimující být mezi čtyřmi zdmi naprosto sama, či být ve velké krabici, jež je vyrobená z neprůstřelného skla a sledovat svůj vlastní odraz. Vlastně jsem tu dělala společnost sama sobě, teď teprve se můžu považovat za schizofrenika. Díky vlastnímu odrazu, jenž jsem mohla vidět ve zdech cely, jsem zaregistrovala, že mám zakrvácené triko. Podívala jsem se na bok, kde byla krev a vzpomněla si, že přesně tam mě zasáhla tlapa Mailee. Vyhrnula jsem si lehce triko a podívala se na svůj bok, zda stále krvácím, či jestli už je rána zahojená. Rána už nekrvácela, ale byla tam slabší jizva, niž zanechal jeden z jejích drápů. Stáhla jsem triko opět dolů a znovu se podívala do skla. Slyšela jsem, jak se otevřely dveře od vězeňské sekce, zda tomu takhle lidé říkají. Chvíli jsem vyčkala, abych zjistila, kdo vejde. Před mou celou se objevil Thor s poněkud nemilým výrazem.
„Sadōṣa ahan?" Podívala jsem se na něj se zvednutým obočím a podepřela si bradu rukou. Thor mě celou sjel pohledem a poté se nejistě podíval na ovládání cely. Tak tohle bude ještě zajímavé.
„Co jsi zde pohledávala?" Pronesl rozhněvaným tónem a upřeně mě sledoval. Naklonila jsem mírně hlavu na stranu. Tuhle frázi si ještě pamatuji, ptali se mě takhle asi třikrát.
„Gam anta nitamba." Předklonila jsem se a pobaveně jsem se ušklíbla. Thor vypadal opravdu rozzlobeně, netuším, co jej tak vytočilo, ale byla by škoda jej ještě více nepopíchnout.
„Něco jsi tu hledala. Co jsi tady hledala?" Podíval se na mě rozhořčeně a já sklopila hlavu k podlaze, jež jako jediná nebyla ze skla. Uchechtla jsem se a poté stočila svůj pohled zpět k Thorovi.
„Cumb aham nitamba." Pronesla jsem s pobaveným úšklebkem, jenž mi hrál na rtech a zvedla se z desky, na které jsem doposud seděla. Přešla jsem přímo ke zdi z neprůstřelného skla a podívala se Thorovi přímo do očí. Byl plný vzteku, nejspíše byl déle jak hodinu v jedné místnosti se zakrslíkem.
„Co jsi zde hledala?!" Tentokrát už to zakřičel. Dal na svůj hněv pořádný důraz, tím že se snažil zhluboka dýchat, aby neprorazil celu a nechytil mě pod krk. Hrudník se mu neustále zvětšoval a poté zmenšoval. Jeho dech byl hlasitější než jakýkoliv jiný zvuk v místnosti. Kam se na něj hrabou pekelní psi.
„Pr̥cch iva icchati śuña te vadati." Uchechtla jsem se a sledovala jeho vztekem rudnoucí tvář. Teď už mu ladí s pláštěm. Sice nerozuměl mému jazyku, ale bylo mu více než jasné, co jsem řekla. Thor stisknul velké tlačítko u ovládacího panelu od cely a dveře cely se otevřely. Thor vešel, spíše vběhnul dovnitř a chytil mě pod krk.
„Přestaň dělat hlouposti a začni mluvit!" Křiknul na mě a zesílil svůj stisk. Podlahy jsem se dotýkala pouhými špičkami prstů, ale to nic neměnilo na tom, jak jsem se touhle situací bavila. Chodbou, která vedla kolem cely, se rozezněl dupot několika nohou a Thor rázem zpozorněl.
„Kadāpi tvā samasyā." Dostala jsem ze sebe těžce, ale pobavený tón jsem si ani tak neodpustila. K cele přiběhl Iron man, Hawkeye, Kapitán, Dlouhovlasý brunet a Black Widow. Iron man měl hned na ruce rukavici z jednoho svého obleku a střelil po Thorovi. Thor mě pustil a já dopadla na tvrdou podlahu.
„Thore, přestaň, potřebujeme ji." Pronesl klidným hlasem kapitán a koukal střídavě na mě a na pana pláštěnku. Thor s kapitánovým návrhem očividně nesouhlasil, neboť mě ještě pořád sledoval stejně nevraživým pohledem, jako když mě držel pod krkem. Thor ke mně znovu přišel blíž a celou mě sjel pohledem.
„K čemu ji asi tak potřebujeme? V pekle už ji chtít nebudou, naším jazykem nemluví a odrazit útok ostatních démonů nám taktéž nepomůže." Zavrčel vztekle Thor a šlo poznat, že se hodně drží, aby mě znovu nechytil pod krk a tentokrát to nedotáhl do konce.
„Máš pravdu v pekle už ji chtít nebudou, nemluví naším jazykem a pravděpodobnost, že nám pomůže s ostatními démony je malá. Proto bychom měli něco vymyslet." Pronesl Iron man a sjel pohledem všechny přítomné. Všichni se na něj podívali zvědavým pohledem a poté se koukli na mě.
„Jestli navrhneš doučování angličtiny, tak tě praštím." Pronesla hraně naštvaně Black Widow, načež se Iron man pouze pobaveně ušklíbl. Sledovala jsem střídavě všechny členy týmu a střídavě naštvaného Thora, který stál stále nade mnou.
„Ona neví, jak to na tomhle světě chodí, ne?" Podíval se Iron man zvídavě po všech a poukázal na mě. Kdybych to měla odhadnout, nejspíše se baví o mně. To tu vzteklou gorilu nikdo neodvede?
„Takže bych navrhnul hrané přátelství a dále uvidíme." Tleskl Iron man rukami a všichni na něj koukali, jako na blázna. Posadila jsem se na zemi a opřela si ruku o koleno.
„Tony, to je jeden z nejpitomějších nápadů, co si kdy navrhnul, a že jich bylo." Pronesla zaraženě se zamrkáním očí Black Widow. Podepřela jsem si hlavu a čekala, co se bude dít, protože už jsem se začínala nudit.
„Netvrdím, že je chytrý, ale momentálně je jediný, co máme. Ona je jediná, kdo ty démony porazí, takže ji nějak musíme přimět ke spolupráci, a to po tomhle Thorově výstupu bude poněkud složitější." Pronesl Iron man a poukázal na Thora, jenž se skláněl nade mnou a poté na mě. Nechápavě jsem zvedla obočí, neboť jsem nerozuměla jedinému slovu, ale věděla jsem, že se baví o mně, což mě značně znervózňovalo.
„Doufám, že ji nehodláš pouštět z té cely." Pronesl dosti naštvaně Thor a poukázal na mě. Zvedla jsem hlavu a podívala se na něj. Už začínal být klidnější, ale kdybych se teď pohnula, nejspíše bych skončila mrtvá.
„To rozhodně ne, ale nebylo by na škodu naučit ji anglicky." Zakroutil hlavou Iron man a podepřel si bradu rukou. Chvíli jen tak přemýšlel a koukal do prázdna, díky čemuž bylo v místnosti naprosté ticho.
„Myslíš, že nám pak něco řekne?" Pozdvihl překvapeně obočí Steve a Iron man pouze pokrčil rameny. Všichni se podívali na mě, včetně dlouhovlasého blonďáka v červeném plášti. Zvedla jsem obočí a naklonila hlavu na stranu. Nechápala jsem původ jejich hromadného pohledu na mě, ale o další škrcení už jsem neměla. Thor s protočením očí vyšel z mé cely a dveře se za ním zavřely. Skoro všichni odešly, pouze Iron man zůstal stát na místě.
„Doufám, že si uvědomuješ, že tě peklo už odepsalo." Pronesl neutrálním tónem s pohledem upřeným na mě. Pozvedla jsem obočí a vyčkala na neviditelného tlumočníka.
„Viśvāsa yadi cētanā yadi tvam naraka niṣēdhaḥ." Ozval se neviditelný tlumočník a já se zahleděla do podlahy, když jsem zaslechla kroky, jež byly čím dál tím tišší. Po chvíli už zde nebyl slyšet žádný zvuk, krom zářivek. Zvedla jsem hlavu a podívala se do zářivky. Iron man už byl pryč, takže jsem mu ani odpovědět nemohla. Přitáhla jsem si kolena k sobě a sledovala ostře zářící světlo nad sebou.
ČTEŠ
Princess Of Hell [Avengers FF]
FanfictionSkoro sto let jsem žila pod zemí bez možnosti vidět denní světlo, než jsem od Lilith dostala jeden úkol. Přinést Luciferův meč, který byl již dávno ztracen. Teda to jsme si všichni mysleli. Meč se dostal do rukou partě lidí, kteří neměli absolutně t...