Princess Of Hell [Avengers FF]

20-Kytka

Seděla jsem na lůžku a pročítala si knihu, niž mi sem přinesl Bucky. Některým slovům jsem stále nerozuměla, ale to nebylo podstatné, zvládla jsem si děj určitým způsobem domyslet. S povzdychnutím jsem odložila knihu vedle sebe, když jsem zaslechla hlasy na chodbě.

„Kala!" Zakřičel výraznější hlas. Tenhle hlas byl plný energie a více pronikavý, rozhodně patřil Samovi. S protočením očí jsem se zvedla z lůžka a pomalým krokem se dobelhala ke dveřím, abych zjistila, s kým se hádá. Otevřela jsem dveře a pomalu nakoukla ven na chodbu, kde stáli Sam s Buckym.

„Růže!" Oponoval mu hlasitěji Bucky a neodpustil si varovné ukázání prstem. Obočí mi vyjelo nahoru, netušila jsem o čem se ti dva hádají, ale nejspíše to byla nějaká blbost.

„Kala a víš proč? Protože růže jsou všude!" Rozhodil rukama Sam, jenž vypadal dost naštvaně. Bucky se mu chystal znovu oponovat, když dveře od ošetřovny zavrzaly, a já tak upozornila na svou přítomnost. Potichu jsem sama pro sebe zaklela a se značnou nervozitou jim zamávala.

„Víš co? Ať to Nyela rozsekne. Nyelo, jakou kytku máš radši? Růže, nebo kala?" Pohlédl na mě se zvednutým obočím Bucky a na tváři mu hrál škodolibý úsměv.



„To je podpásovka, Nyela bude ve všem souhlasit s tebou, a to moc dobře víš!" Rozhodil Sam rukami a s protočením očí na mě poukázal. Oba na mě netrpělivě koukali a já se snažila si v duchu vybavit, co je to kala a růže.

„Absolutně netuším, co to je." Se zakroucením hlavou jsem se opřela o futra dveří a sledovala dále ty dva, kteří se hádali, jako děti na pískovišti.

„Myslím, že v pekle nemají kytky." S pobaveným úšklebkem na mě Sam poukázal a Bucky si neodpustil drobnou nadávku. Se zakroucením hlavy jsem chtěla vejít zpět na ošetřovnu, když mě zarazila něčí ruka. Pomalu jsem otočila hlavu, abych zjistila, komu ruka patří. K mému překvapení patřila Samovi.

„Myslím, že ti dlužím omluvu." Zamumlal pomalu neslyšitelně Sam a pohledem těkal všude, jen ne na mě, z čehož bylo jasné, že byl k omluvě přinucen. Přikývla jsem a vysmykla se mu ze sevření. Po chvíli k nám přišel i Bucky, kterému na tváři hrál úsměv.

„Nye, měli bychom začít řešit Lilith." Pohlédl na mě Bucky a založil si ruce na prsou, Samovi překvapením vyjelo obočí nahoru a místností se rozezněl jeho smích, čímž si vysloužil nechápavý pohled nás obou.

„Je v pohodě?" Podívala jsem se na Buckyho a ruce si dala do zadních kapes od kalhot, Bucky pouze zakroutil hlavou a na tváři mu hrál pobavený úšklebek.

„Ohledně Lilith, nechte to na mě. Dostala jsem vás už do dosti problémů, nebudu vám zbytečně přidělávat další." S nervozitou jsem se podívala na Buckyho, jemuž vyjelo obočí nahoru, stejně tak Samovi, jenž se již přestal smát, jako derwai.

„Od kdy jsi tak dobro srdečná? Ne, vážně, dobrosrdečný démon? Nechci vědět jací jsou v tom případě andělé. Existují vůbec andělé?" Pohlédl na mě se zvednutým obočím Sam a neustále se usmíval, jako Evropská vlajka na teroristy.

„Andělé jsou kreténi." S úšklebkem jsem si založila ruce na prsou a pohledem přejela oba přítomné, kteří si vyměnili nejisté pohledy.

„Andělé jsou skuteční?" Sam překvapeně mrkal očima, jako bych mu právě sdělila vládní tajemství a povzdychnul si, souhlasně jsem přikývla s pohledem upřeným na zeď za nimi. Chtěla jsem dodat rýpavou poznámku ohledně jejich povahy, ale z chodby se ozvala hlasitá rána. Všichni tři jsme si vyměnili pohledy a rychle vyběhli na chodbu. Rozhlédli jsme se všude kolem sebe, ale nikde nic nebylo.

„Vítr?" Pohlédla jsem se zvednutým obočím na Buckyho, jenž pouze zakroutil hlavou a naznačil mi, ať jsem potichu. Všichni tři jsme se pomalu rozešli kupředu a neustále se rozhlíželi kolem sebe.

„Nechci nic říkat, ale uvědomujete si, že ani jeden z nás nemá zbraň, že ano?" Se zvednutým obočím na nás Sam pohlédl. S Buckym jsme se na sebe podívali a přikývli, když se před námi z čista jasna objevila fialová záře ve tvaru kruhu. Všichni tři jsme si zakryli oči před ostrým světlem, pocházejícím ze záře. Po chvíli z ní vystoupili tři osoby, jež v rukou třímali meče.

„Nech mě hádat, démoni." Pohlédl na mě naštvaně Sam. S pohledem upřeným před sebe jsem souhlasně přikývla a vyčkávala na jejich první tah. V ten moment před našima nohama přistála Reinova slepecká hůl zašpiněná krví.

„Tolik k záložnímu plánu." Povzdychla jsem si a pohledem sjela Buckyho se Samem, kteří pohledy zkoumali hůl, jenž nám přistála před nohama.

„Ca mastakam asti kva?" S úšklebkem jsem se podívala na hůl a poté na démony, kteří si vyměnili pohledy.