Princess Of Hell [Avengers FF]

7-Cela

Strčili mě do místnosti, jež měla sloužit jako cela, pravděpodobně. Byla opravdu stísněná, sotva se zde dalo pohnout. V rohu byla tvrdá deska, jež měla sloužit buď jako lavička, či jako postel. Záleží, v jaké kondici máte záda. Dveře od cely byly z neprůstřelného skla, tudíž jsem viděla veškeré dění odehrávající se kolem a oni zase vše, co jsem dělala já. Byly tu sice pouze dvě cely, avšak druhá byla prázdná. Kapitán za mnou zavřel dveře a podíval se po zbytku týmu.

„Snad ji ta cela udrží." Pronesl s nadějí v hlase Kapitán, jenž byl ještě stále lehce rudý z mého nařčení, že se obává ženské společnosti. Podívala jsem se na provazy, nimiž mi svázaly ruce a poté na ně. Chtěli si, tak pojistit, že neuteču, anebo že jim neodpálím celou základnu do vzduchu.

„Měla by stačit. Furt má ty provazy, takže její schopnosti jsou jí k ničemu." Zakroutil hlavou Thor a podíval se na mě nejistým pohledem. Usadila jsem se na desku a podepřela si hlavu rukou. Členové týmu, co stále ještě byli u dveří od cely na mě koukali, jako na nějaký obrázek, či vědecký výzkum.

„Jak z ní dostaneme důvod, proč je tu?" Pozvednul obočí Hawkeye a podíval se mým směrem. Kolem oka se mu tvarovala dosti výrazná modřina, díky jíž jsem schytala další propálení pohledem.

„Vidvēṣaḥ nava ābharaṇa?" Zvedla jsem posměšně obočí a podívala se na Hawkeye, jenž se zdál být zmatený tím, co jsem pověděla. Pravděpodobně poněvadž nemluvil mým mateřštinou, a já zase jejich.

„Nyela se vás ptá, zda se vám líbí vaše nová ozdoba, pane Bartone. Jsem si zcela jist, že to měla být narážka na vaši zvětšující se modřinu kolem oka." Ozval se opět ten hlas. Rozhlédla jsem se kolem sebe, neměla jsem nejmenší tušení, co byl onen hlas a opravdu jsem to chtěla vědět.

„Jo, líbí. Nevím, jak ti poděkovat." Pronesl s ironickým úsměvem Hawkeye a členové týmu, co zde stále byli, se začali smát. Zvedla jsem obočí, neboť jsem opět netušila, co pověděl, ale jsem si jistá, že se jednalo o sarkastickou, či ironickou odpověď.

„āṁ. Ajñāna iva te dhan'yavādā." Ozval se opět ten hlas a mně po tváři naběhl pobavený úšklebek. Očividně nebyl nadšený z modřiny, jež se mu rýsovala kolem oka, avšak to už nebyl můj problém.

„Je hezké, že si tu tak povídáte, ale máme jiný problém. Jak ji donutit říct, co zde hledala?" Podíval se na všechny přítomné Thor a poukázal u toho na mou maličkost.

„Netuším, dáme jí přečíst pár románů a počkáme až si z toho vezme příklad? Třeba až uvidí prince na bílém koni nebo DiCapria na Titanicu, celá ta démonská záležitost ji přejde." Pokrčil lhostejně rameny Iron man a všichni přítomní po něm střelili pohledem.

„Jsi opravdu takový nadutec, nebo to jen hraješ?" Pozdvihl lehce naštvaně obočí Kapitán a sjel Iron mana pohledem.

„Kdyby sis chtěla něco přečíst, stačí říct." Pronesl s pobaveným úšklebkem na tváři Iron man. Pozdvihla jsem obočí a odvrátila pohled od podlahy, jež už mi připadala poutavější než ti čtyři šašci.

„Yadi asti bhū vastu paṭh jarā vadati." Ozval se opět ten hlas. Opřela jsem si hlavu o sklo cely a sledovala, jak se čtyři kašpaři odebírají k odchodu. Zvedla jsem ruce, jež jsem měla svázané a zamávala jim, na což mi lukostřelec odpověděl pouhým prostředníčkem. Tomu říkám konverzace na úrovni. Dveře od cel se zavřely a já tu byla naprosto sama, jediné, co mi zde dělalo společnost byla příliš silná zářivka, niž by s přehledem mohli používat, jako mučící nástroj. Možná by nebylo na škodu umět jejich jazykem, komunikace by byla o dosti snadnější a nebyl by k tomu potřeba neviditelný hlas. Nejspíše se jedná o jednu z jejich pokročilejších technologií, ve které já se absolutně nevyznám. Nevyznám se v žádné technologii, nebo čemkoliv na tomhle světě. Můj obor jsou spíše starověké zbraně a násilí, určitě ne lidstvo.

*Clint*

Všichni jsme stáli ve společenské místnosti u obrazovky a sledovali Nyelu, jak pochoduje po cele tam a zpět. Neustále si pro sebe opakovala některá slova ve svém jazyce, kterým jsme rozhodně nerozuměli. Nyela obrátila pohled ke kameře, kterou měla v cele a přimhouřila oči. Chvíli to vypadalo, že kameru rozbije, ale poté pouze protočila oči a posadila se zpět na desku, kterou měla danou v cele.

„Jak ji přimějeme říct nám, co zde hledala?" Pozvednul obočí Steve, který se zdál být ještě rozhozený z jejího představení zde. Všichni jsme si vyměnili tázavé pohledy a poté se obrátili zpět na obrazovku.

„Netuším. Je to démon, pokud něco řekne, pravda to rozhodně nebude." Zakroutil pochybovačně hlavou Thor a založil si ruce na hrudi. Byl velice znepokojen Nyelinou přítomností zde, což jsme byli všichni.

„Je jedno, co tu hledala. Přijdou další, to jsem jediný, koho to zajímá?" Podíval se po všech mírně nervózně Pietro. Podepřel jsem si bradu rukou a zahleděl se na obrazovku.

„Co ji nabídnout, jako výměnu za svobodu? Lilith nás nechá být a my její dceři neublížíme." Podíval se na všechny Bucky, který byl doteď potichu. Vlastně jsem ani nepostřehl, že tu je.

„Těžko, Lilith už se dále o Nyelu zajímat nebude. Pokud sem byla poslaná, aby splnila úkol a selhala, Lilith by ji akorát zabila, nic víc." Zakroutil hlavou Thor a my se na sebe všichni podívali.

„Tolik k naší výhodě." Ironicky jsem se uchechtnul a podrbal se na zátylku. Všichni jsme se snažili vymyslet, co udělat, aby sem nepronikli další jejího druhu a jak zjistit, co tu hledala.

„Zbývá tedy jediná možnost. Musíme ji přimět ke spolupráci." Podíval se po všech naprosto vážným pohledem Steve a mně vystřelilo obočí až do oblak. Možná nejsem génius, ale blbější nápad by navrhnul už jen Peter.

„Tobě v tom ledovci snad zamrznul i mozek." Podíval se na Steva pochybovačně Tony, který vypadal dost naštvaně. Vždy jsem chtěl vidět naštvaného skřítka.

„Zvládnu to. Zvládnul jsem přimět svého bratra ke spolupráci, zvládnu i ji." Pronesl sebejistě Thor a my se na něj všichni překvapeně podívali.

„Thore, tohle není tvůj bratr." Dodala k jeho nápadu Natasha, která byla doteď potichu a pouze poslouchala. Thor nás všechny sjel pohledem a poté se podíval na obrazovku, kde běžel záznam z cely.

„To je pravda. S ní to nebude tak těžké." Pronesl Thor lehce pobaveným tónem a během chvilky se ztratil ve dveřích od společenské místnosti. Vážně řekl, že to s ní nebude, tak těžké?