Čtvrtý bratr / Loki /

Zlatý prach

Loki sledoval vířící duhový sníh.Vítr na zemi z vloček tvořil krásné obrazce z nichž vyjížděly na okřídlených koních krásné dívky,jedna za druhou míjeli klečícího čaroděje.

Pak se rozlétly nad bitevní plání.Smály se a volaly jména bojovníků.Nedaleko Lokiho vstával ze země muž s hroznou ránou přes záda.Smál se a jeho zranění mizela.Děva na koni jej uchopila lehce za zápěstí a vytáhla jej za sebe do sedla.Bojovník ji objal kolem pasu.Kůň zamával křídly a dívka s bojovníkem zmizeli v duhovém víru na obloze.Další a další válečníci opouštěli bojiště a nechávali se odvést do Valhaly.

Přímo proti Lokimu se snesla z nebe jezdkyně.Oděná byla do lesklé přilby a svých dlouhých vlasů.

,,Valkýra.´´ Zašeptal.Chvíli na sebe hleděli.Ona,hrdě sedící na koni ,on sedící zhrouceně na patách.Nemohl vstát ,nemohl nic.Najednou si uvědomil,že nevidí Baldra ,ani Thórův oddíl.Zde nebylo živých.Valkýra jej několikrát objela,pak se zahleděla stranou k blízkému kopci.

V úpatí se rozevřela temná brána.Z jejího nitra zavanul chlad a zatuchlina.Ve stínu za veřejemi se zaleskly chladné oči.Zatímco Valkýry vybíraly padlé hrdiny na cestu k věčným radovánkám ,zvedali se na bitevní pláni i zhroucené postavy těch,kterým se hrdinství nedostalo.Vlekli se kolem Lokiho a čekající Valkýry a mizeli ve tmě za bránou.Sáfri ,probodaný mnoha šípy ,se ploužil směrem k bráně.

,,Hel!Nech jej Valkýře,prosím.Zaslouží si to.´´Loki v duchu naléhal na bytost schovanou ve stínu vrat.

,,A proč bych měla ,Loki?Je to zbabělec ,nezaslouží si síně Valhaly.´´

,,Nahlédni do jeho mysli a uvidíš,že na jeho přítomnosti zde mám také svoji vinu.´´

Po chvíli oči za branou pohasly a brána se uzavřela těsně před Sáfriho duší.

,,A já?´´Otočil se na Valkýru.

Usmála se na něj. ,,Ty máš ještě čas,pane.´´

Pak chytila Sáfriho za ruku a vznesla se do výšky.

,,Valkýro!´´Vykřikl.,,Kde…´´

,,Hedrun.Hledej a najdeš,pane.´´A zmizela.

*****

 ,,Žádné další šípy,Thóre.Kde se tu najednou vzaly?´´ Fandral si zamyšleně zakroutil knír.,,Divné.´´

V dálce bylo vidět několik siluet zmateně pobíhajících trolů.

Rozjeli se směrem,kde před chvílí zářila zlatavá kopule.Projížděli i přes místo,ze kterého je před okamžikem vyhnalo mračno šípů.

,,To jsou ásgardské šípy.´´ Thor se rozhlížel kolem.Stranou od nich ležel osamocený voják.

,,Kdyby tu byl Loki ,jistě by si neodpustil něco o dikobrazovi.´´Poznamenala podrážděně Syf.

Ještě jednou si kriticky prohlédla muže ležícího na zemi a odcválala někam stranou.

,,Co je dikobrazovi ,Fandrale?´´ Dožadoval se osvětlení ,jistě vtipné poznámky, Volstag.

,,Nevím ,Loki tak Syf občas říká.Asi to stvoření viděl na nějaké své výpravě.Třeba je to taková ta ježatá nafukovací  ryba ,co nám jednou kreslil.´´

,,A co má nafukovací ježatá ryba společného ……´´Volstag pohlédl na Fandrala,který se důležitě vyprsil,nafoukl tváře a poodjel dopředu.

,,No co asi?´´Otočil se na přítele.Oba se začali smát.

Thór pátral očima po krajině.Někde tady to bylo. ,,Loki! Loki,slyšíš!? Jsi tu?´´

Za vlnou z nahrnuté hlíny se vztyčila koňská hlava a ozvalo se zaržání.

,,To je Sleipnir!´´ Fandral seskočil s koně a rozběhl se tím směrem.Země tu vypadala jako rozbouřené hliněné moře.Všude zpřevracené kameny ,vyvrácené keře a mezi tím pozůstatky obou bojujících stran,vše pomalu zapadající sněhem.Pak udělal krok a i skusem svahu sjel do mělkého dolíku.Vytřeštil oči.Sleipnir stál v jarní zelené louce.Půdu celého dolíku prorážely bílé jarní květiny a před očima se rozvíjely.

Thor se objevil na druhé straně.,,Loki! Baldre! ´´Thor ani nevěděl,které jméno vykřikl hlasitěji.Několika skoky byl u obou mužů.Fandral také přibíhal.Pod jejich kroky se květiny sypaly na zlatý prach ,který ulpíval na botách a výstroji.

 *****

Baldr ležel na zádech a díval se nepřítomně do šedého nebe. Slyšel někoho volat a pak dupot nohou.Loki byl na dosah ruky od něj.

Nehýbal se,tvář mu zakrývala helma.Konečky prstů se ještě před chvílí dotýkal Baldrovy tváře.Ted´ se mu ruka svezla na zem a kolem začala rašit tráva a květiny.Baldr si uvědomil,že dva karmínové květy se šíří zlatou látkou kouzelníkova pláště.Sleipnir tiše ržál.

Zatím,co Thor zvedal Baldra do sedu ,Fandral přiklekl k Lokimu.Otočil ho na bok a sundal mu helmu.Lokiho havraní vlasy se rozlily do zlatého prachu na zemi.Zelené oči se na chvíli otevřely.Mělce dýchal,z nosu a úst mu začaly vytékat pramínky krve.Fandral se bezradně zadíval na Thóra.Ve stejný okamžik se začal kouzelník dusit.