Čtvrtý bratr / Loki /

Stráž u spícího krále

,,Přivedu ti je všechny ,Laufey. Jötunheim opět ožije.´´

Založím si ruce na prsou a zadívám se do zahrady. Obrovské květy magnólií začínají opadávat. Na Midgardu kvetou také, magnolie, ano, tak jim říkají. Tam jsou ale mnohem menší. Má první žena je milovala.

Laufey ke mně přistoupí a položí mi ruce na ramena. ,,A kdy se vrátíš ty ,králi Jötunheimu? A tvá královna ?´´

,,Sygin přivedu s nimi. Nechci,aby jí kdokoli ublížil v touze ublížit mě.´´

,, Zbabělci. Vztáhli by ruce na ženu a děti.´´ Zasyčí nenávistně.

,,Je to tak,matko. Udělali to mnohokrát ,udělají to zase. ´´ Vzpomínky na Angrbodu zase bolí.

Poodstoupím od zdobeného okenního skla a matku políbím, je trochu vyšší než já.

,,Musím jít. Už se takto nesetkáme. Připrav na to i Sygin. Ve správný čas. A konej dle domluvy. Až Fenriho syn opět pohltí měsíc, přijde Soumrak bohů.´´

Dlouhými prsty pohladí mé vlasy a věnuje mi něžný úsměv. Přichází čas jejího království.

*****

,,Stojíš špatně Höde, někomu ublížíš ,otoč se. Ano. Tak je to správně.´´ Slyším vedle sebe Lokiho hlas.

Musel přijít před malou chvílí. Jsem rád, že tu je. Baldr mě dnes poprosil, abych nestřílel. Bylo mi to líto, ale teď je zase kolem ta kouzelná zeď a já si to mohu vynahradit. Kdyby mi alespoň tak nešumělo v uších.

Rychle natáhnu tětivu a vystřelím.

Ozve se překvapené vzdechnutí. Pak ticho a hned na to křik a zoufalé hlasy.

Někdo kolem mě proběhne a vrazí do mě. Asi Sáfri.

,,Otče ! Otče!´´ Křičí vyděšeně.

Jsem zmatený. Co se stalo? Slyším udýchaný hlas paní Sygin. Mluví na Baldra ,pak posílá Váliho do paláce. Chlapec nechce jít, je vyděšený a pláče.

Sáfri běží pryč. Kde je Loki ? Volám ho.

Sygin konejší Baldra. Slyším chrčivé zvuky a lapání po dechu.

Mám pocit,jako bych tu nebyl. Kolem mě se děje něco hrozného. Nikdo mi neodpovídá. Jsem zmatený. Pak to Sygin vysloví.

Ohromeně stojím,pak rychle dotápu k Baldrovi. Leží na zemi. Na rukou cítím horkou lepkavou tekutinu.

Sygin mě se zoufalým výkřikem odstrčí. Padnu do trávy a zůstanu sedět. Přibíhají lidé. Odnášejí bratra a já stále sedím a začínám se třást.

O chvíli později mě dva páry rukou hrubě postaví na nohy a odvádí pryč. Podle hlasu poznávám Freye,ten další bude někdo ze strážných.

Cítím jejich vztek. Někdo vpředu cosi volá. Zastavujeme. Frey opakuje slova toho člověka . Pouští mě, cítím,jak v obou mých průvodcích narůstá vztek.Frey mě srazí k zemi. Dopadnou na mě další rány.

Křičí na mě. Znovu rány. Jak je to možné? Opravdu se to stalo?

Bůh spravedlnosti a porozumění ,Baldr ,nejkrásnější z bohů, právě zemřel. Já byl jeho vrah.

*****

Frigga už druhý den naříká u Baldrova těla. Zítra její utrpení z části skončí. Tělo našeho syna pohltí plameny a na ásgardském nebi přibude další hvězda.