Po pár dnech zase inspirace nějakým tím mýtem,vlastní fantazií a zážitky šílených letních bouřek,když jsem pracoval v Alpách.
Přeji příjemné počtení.
Dva obrovští vlci se hnali chodbami.Prvního jsme poznali hned,Fenris.Druhý,černý,ale neméně zuřivý,jej následoval.Trhali a ničili vše a všechny v cestě.Několik trpaslíků se jim snažilo vzdorovat.Marně.
Schoval jsem se v úzké škvíře,kam se na mě nemohli dostat.Hrabali a snažili se rozšířit otvor,aby mě vytáhli ven,ale neuspěli.Před chvílí zmizeli v chodbě.Zaslechl jsem srdceryvný výkřik a pobavené vrčení.Ano,oni se bavili.Nevím,jestli to mělo něco společného s nalezením Thorova kladiva,ale proč by na nás Thor pouštěl vlky?
Další zavřísknutí.Tentokrát asi ženské.Zakryl jsem si uši.Už aby to skončilo.
Konečně odcházeli.Fenri vyběhl z podzemí.Černý vlk se na okamžik otočil.Měl jsem pocit,že si vzpomněl na můj úkryt.A nebyl to příjemný pocit.
Nestačil jsem ani mrknout,když se na místě,kde ještě před malou chvílí stál vlk,narovnal do celé výšky Loki. Překvapeně jsem vykřikl.A pak mnohem,mnohem hlasitěji,když se vzduch v jeskyních vzňal.
*****
Po honu na trpaslíky jsem se šel prospat. Jen na chvilku. Probudil mě Freyův hlas.Rychle jsem vyskočil.Takhle blízko jsem si nenechal nikoho přijít už hodně dlouho.Asi jsem byl hodně unavený.
Kolem mě stáli Baldr,Thor,Tyr a Frey. Frey svíral v rukou červenou stuhu.
,,Přišli jsme se s tebou vsadit,Fenri.´´Řekl Frey. ,,Všichni dobře víme,že nemáš v Ásgardu co pohledávat.Nechej se spoutat,Fenrire.Pokud stuhu roztrháš,můžeš zůstat v Ásgardu.Pokud ne,rozhodneme,do jakého světa tě odneseme,jak se ti líbí dohoda?´´
Tohle se mi příliš nezamlouvalo.Bohové už na mě zkoušeli ledasco ,včetně různých řetězů a lan.
A stále mě užíralo,že jsem usnul tak tvrdě a nechal se zatáhnout do takové situace.
,,No dobrá,jak je libo.Ale abych měl jistotu,že mě pustíte a nenecháte mě svázaného ,chci,aby mi jeden z vás strčil ruku do tlamy.´´
Bohové se po sobě nejistě podívali.
V tu chvíli se mezi nimi objevil Loki. ,,Nebojím se Fenriho.Klidně mu ruku v tlamě nechám,zatím,co budete zkoušet vlka svázat.´´
Přemýšlel jsem,co to má znamenat.Co s tím má společného Loki?
,,To v žádném případě,Loki.Ty sice věříš Fenrimu,ale já nevěřím ani jednomu z vás dvou.Je to teprve pár dní,co Jormungandr napadl Thora.´´Tyr se ke mně postavil a natáhl ruku. ,,Jsem připraven,Fenri.Zde je má ruka jako záruka tvé volnosti.´´
Sevřel jsem Tyrovu ruku lehce v zubech a čekal ,až mě bohové svážou.Dali si opravdu záležet.Přes to jsem se musel v duchu smát.Co si mysleli?Že mě udrží ta dívčí ozdoba?
Během chvíle dokončili mé svazování a každý z nich zatáhl ze své strany.Stuha mi pevně ovinula tělo. Stáhla mi k sobě nohy a já se zhroutil na zem.Tyr spadl na mě.Chvíli jsem zkoušel tu červenou věc roztrhnout napínáním svalů,ale nešlo to.
Zachytil jsem Lokiho překvapený pohled.
Bohové se rozesmáli.Byl jsem lapen.Opravdu. Já. Jak moucha v pavoučí síti.Vztekle jsem zavrčel.Ještě jsem zahlédl zděšený Tyrův pohled a pak se bůh zoufale rozkřičel.V tlamě jsem ucítil teplou krev.Pustil jsem utrženou ruku a vrhl se na nejbližšího z kolem stojících bohů.Uskočili přede mnou. Pak se chopili konců stuhy a začali ji utahovat mezi několik skalnatých výstupků.Během chvíle jsem opět ležel na zemi a nezbývalo mi,než vztekle vrčet.Čím víc jsem se totiž hýbal,tím víc mě stuha svírala.V tu chvíli jsem je všechny nenáviděl.A Lokiho ze všeho nejvíc.
ČTEŠ
Čtvrtý bratr / Loki /
FanfictionNebyl jsem vždy tak pomstychtivý, panovačný a záludný. Už jsem ale takový dlouho a uplynula také dlouhá doba od chvíle, kdy jsem se tolik změnil...