Čtvrtý bratr / Loki /

Hra s bolestí (15+)

V předchozí kapitole jsem na Lokiho a jeho přítele Baldra byl trochu krutý.Nehodlám se jim ale omlouvat.Pouze to v následující kapitole jednomu z nich trochu vynahradím....

(15+ Děkuji za respekt,pokud se tak nezařídíte,Fenrira na Vás!)

Probudilo mě plácání stanové plachty ve větru.Někdo podle všeho zase ukopl kolíky.Zlatavou látku v mém dohledu prosvětlovalo slunce.Opřel jsem se s námahou o loket a zvedl hlavu.

Byl to můj stan.Truhlice s oblečením a výstrojí stály na stejném místě jako před mým odchodem.Přibylo jen Sleipnirovo zdobené sedlo.

Vedle postele ležel Fenris a předstíral spánek.

,,Kde je Jormungandr.´´ Zachraptěl jsem.,,A jak dlouho ….´´Došel mi dech a následně i hlas.V hrudi mě nesnesitelně pálilo.Otevřené rány po šípech byly ale podle všeho pryč.Zůstaly jen umě vyvedené léčivé obrazce. Kouzelník ,který barvu nanášel,byl jistě velmi zkušený.

Upřel jsem pozornost zpět na Fenrira.Nechtěl jsem,aby byly s mým zvěřincem nějaké potíže po dobu mé,řekněme, nepřítomnosti.

Vlk se na mě potutelně šklebil.Byl teď menší,než na bojišti.Alespoň dohodu o své velikosti dodržoval, jestli už nic jiného.

,,Nestaral ses o něj ,někam zmizel.´´Řekl Fenris bezstarostně. To mi dělalo starosti.Ale neříkal jsem nic.Nešlo to.

::Běž se po něm podívat a přiveď ho sem.:: Oslovil jsem svého společníka v duchu. Chvíli na mě s pobavením hleděl,pak položil mohutnou hlavu zpět na pracky a zavřel oči.

Co jsem komu udělal?Zabořil jsem obličej do polštáře.

,,Zdravím tě,pane.´´Ozval se za mnou medový hlas.Otočil jsem hlavu a zadíval se na příchozí.Nann si u vstupu odložila plášť podšitý kožešinou a oslnivě se na mě usmála. ,,Vypadáš mnohem lépe,než před dvěma dny.´´

Dva dny?Taková doba.To jsem se probral až po dvou dnech?

Nann si na chvilku sedla do sesle vedle postele,pohodlně se opřela a pozorovala mě.,,Chceš se něčeho napít?´´

Nezbylo mi,než přikývnout.

Vstala a nalila do dvou pohárů víno.Jeden mi podala.Trochu jsem se napil a postavil číši na zem.

Nann si mezi tím přisedla na kraj lůžka.

Naklonila se nade mne.Voněla hřebíčkem a mandlemi.Začal jsem se otáčet na záda,ale zastavila mě.,,Lež klidně.´´ Při těch slovech mi zajela prsty do vlasů a zatáhla dozadu.Donutila mě tím zvednout se na lokty. ,,Neměli by tě nechávat tak dlouho o samotě,můj milý.´´Zašeptala mi do ucha.V jejím hlase byl káravý tón a zároveň příslib.

Zaklonil jsem hlavu.Začal jsem cítit husí kůži na stehnech.

Bylo lepší období,kdy jsme se s Nann nenáviděli,nebo to,které panovalo nyní? Každopádně nebylo o moc jemnější.

Nann mě na chvíli pustila.Ale to jen proto, aby se mi posadila obkročmo na bedra.Opět jsem ucítil doteky prstů ve svých vlasech.Zavřel jsem oči.Políbila mě na levý spánek a odhrnula mi vlasy od krku,pak mi je začala splétat.Proběhlo mnou příjemné zamrazení.Občas zatáhla,jako by chtěla mít jistotu,že se nepoložím zpět.Cítil jsem únavu,ale také neuvěřitelné vzrušení ,které ve mně probouzely doteky jejích rukou,rtů a blízkost jejího těla.

,,Nann.´´Vypravil jsem ze sebe chraplavě.Pustila mi spletené vlasy a opět se nade mne naklonila.

,,Říkal jsi něco,můj pane?´´Zapředla a zlehka se ke mně přitiskla.Podle všeho se rozhodla mě trýznit svou přítomností.Musela dobře vědět,jak se cítím.Přesto se svým počínáním velice bavila.

Její chování ve mě probouzelo vztek.Ten,smíšený s bolestí, vzrušením a touhou po ní, mě chvílemi nutil nepravidelně a hlasitě dýchat.Čekal jsem nějakou štiplavou poznámku.Místo toho ze mě odsedla stranou a stáhla mi pokrývku lehce pod pás.Uvědomil jsem si,že se moji ošetřovatelé neobtěžovali s mým oblékáním. Rozhodně mě ale zima netrápila.

Nannin smích vytrhl Fenrise ze spánku.

Vlk se na ženu uhrančivě zadíval.Zarazila se. ,,Loki? Bude se na mě Fenris dívat dlouho tímhle způsobem?´´

Unikl mi pobavený úsměv.Takže naše vyzývavá kráska se bojí Fenrise. Teď jen využít její nejistoty.

Rychle jsem se přetočil,chytil sedící Nann kolem pasu a strhl ji pod sebe.Překvapeně vykřikla.

,,A mě necháš,abych se díval?´´Zašeptal jsem při políbení její dlouhé šíje.Vydechla.Jemně jsem jí stiskl zuby hebkou kůži pod bradou.Pak níž na krku.Opřel jsem se o předloktí a volnou rukou jí rozepínal šaty.Vrátil jsem se k jejím rtům,vyměnili jsme si dlouhý polibek.Nanniny ruce mi lehce klouzaly po zádech.Dlaněmi mi kroužila po hrudníku.Chvíli jsem sledoval  její štíhlé prsty,jak místy lehce roztírají složité ornamenty nakreslené na mé kůži.

Konečky prstů jsem hladil její rty.Na okamžik mi je stiskla v zubech.Pak mi dovolila pokračovat přes bradu a krk.Pod prsty jsem nechal proklouznout postupně oba hroty jejích ňader.Toužebně se vypjala proti mé dlani.,,Už.Prosím.´´

Musel jsem se hodně přemáhat.Chtěl jsem ji ještě chvíli potrápit.Odtáhl jsem ruku z jejích prsou a  vedl ji přes oblinu Nannina boku dolů po stehně a koleni.Uchopil jsem lem šatů a vklouzl rukou pod látku.Jemně jsem se dotýkal její kůže.Dnes jsem chtěl prožít něco jemného.Nann pokrčila druhou nohu a přejela mi napnutým chodidlem vzadu po noze.,,Loki.´´zašeptala.

Náhle jsem opět uslyšel svůj zrychlený dech.To nebylo součástí naší hry.Zvedl jsem se od ní a sedl si na paty. Bodavá bolest v hrudi a zádech mě téměř uvrhla do mdlob.Před očima se mi roztančily modré kruhy.Ještě jsem uviděl Nann,jak rozezleně vstává.Pak mě prudce uhodila do tváře.

,,Co si myslíš,že děláš?!´´Zasyčela mi z blízka do obličeje.Náhle bylo vše při starém.Žádná něha.Znovu se napřáhla.

Uchopil jsem jí za zápěstí a zkroutil jí ruku za zády.Zasténala.Pro bolest musela nedobrovolně následovat pohyb své paže.Nakonec skončila v pokleku.Přiklekl jsem za ní a přitlačil ji do pokrývek.

Pocit,že bych tuhle hru dnes nedohrál , mě doháněl k šílenství.Prudce jsem ji k sobě přirazil,až vyjekla.

,,A co myslíš,že teď udělám já tobě.´´Řekl jsem už zcela klidným hlasem.