Čtvrtý bratr / Loki /

Myš

Chtěl jsem dodržet slovo,které jsem vám dal v úvodu minulé povídky.Na zákadě toho vznikly dvě kratší pokračování příběhu.

Tato část,s názvem Myš, obsahuje zápletku pro další děj a následující část s názvem Vanaheimské květy,které zase tolik celkový příběh neovlivní,ale psal jsem je pro čtenáře 15+,možná i trochu více.

Po slavnostním uvítání bojovníků Ódinem a královnou jsem odešel do svých komnat.Chtěl jsem se umýt a převléknout, než se připojím k ostatním při dnešních oslavách.

Cestou přes ložnici k lázni jsem se sebe postupně sházel většinu oblečení a zul si vysoké boty.Nalil jsem si do poháru vodu.Pohled se mi padl na druhou poloprázdnou číši.

Nann? Figga? Co by tu dělaly? Tak kdo?

Někdo přeběhl po terase,hned na to se rozhrnuly lehké závěsy a kousek ode mne vběhla do místnosti udýchaná dívka s košíkem květů přes ruku.Asi mě tu nečekala,protože téměř vykřikla a vypadala,že zmizí zpět odkud přišla.

Stál jsem na místě a pozoroval ji.Čekala,přešlapovala,nejraději by tu nebyla.Stále na mě upírala ten vyděšený, nejistý pohled.

,,Co tu děláš?´´ Zeptal jsem se klidně.

Trhla sebou.

,,Já,já jsem přišla jako náhrada za Elli ,aby mohla na slavnost.´´ Dostala ze sebe.

V duchu jsem se pousmál.Kdosi mi přidělil novou myš.

 ****

 Vůbec jsem nečekala ,že by můj nový pán odešel tak brzy do svých komnat.

Měla jsem čekat v jeho pokojích, dokud nepřijde a ne se bavit s ostatními dívkami,které měly volno.Zkazila jsem to.Zkazila .Co si pomyslí můj pán?A moje matka,když se to dozví? Tolik si přála,abych se dostala do paláce.A když mě pak vybrali pro jednoho z princů,cítila jsem,jak jsou na mě doma hrdí.

Rozběhla jsem se po terasách,které vedly kolem celého paláce.Musela jsem doběhnout dřív, než přijde on.

Kdybych nemusela dávat pozor na cestu,určitě bych plakala,jak jsem byla zoufalá.Tolik jsem tuhle službu chtěla.

Posledních pár kroků po slunné terase.Komnaty kolem kterých jsem běžela byly prázdné.

Zlatavé závěsy se lehce nadouvaly větrem a já je podbíhala.U posledního vstupu jsem rychle rozhrnula hebkou látku a s úlevou vběhla do místnosti.

A ve chvilce úplně ztuhla překvapením.

Loki stál přímo proti mně.Takhle z blízka jsem čtvrtého prince Ásgardu ještě neviděla.A rozhodně ne jen v černých přiléhavých kalhotách.

Po zádech mi začala stékat kapička potu.Vůbec bych tu neměla být.Vůbec bych ho neměla takhle vidět.Měla bych zmizet.Co nejrychleji.

Skoro jsem nadskočila,když promluvil.Něco se mě ptal.Ano.Měla bych odpovědět.Slyšela jsem vlastní hlas,jak něco ševelí.

Lehce se opřel o stůl a usmál se na mě.Pak se zadíval na terasu ,chvíli mi přestal věnovat pozornost.

Zaplavila mě úleva.Nehněvá se.Rozhlédla jsem se po pokoji a pak se dala do sbírání princova oblečení.

,,Jak ti říkají?´´ Zazněla otázka.

Otočila jsem se k němu.Bylo by neuctivé odpovídat obrácena zády.