Čtvrtý bratr / Loki /

Pozvání pro Heimdalla

Snad Vás potěší hned několik věcí.První ,měl jsem dnes čas psát.Druhá ,včera jsem se nechal inspirovat jedním odporným zvířetem (mrožem) a kouskem mýtu,čímž se příběh zase trochu natáhl. (Tak o čtyři stránky. :) Holt,inspirace,co nadělám. :) ) A do třetice? To už je na Vás,co si v příběhu najdete ku své potěše.

Děkuji za přízeň a užijte si čtení. Loki to trochu mrožbalí.... :)

A.

,,Hade !´´ Zavrčel na mě.

,,Pssssééé.´´ Zasyčel jsem na oplátku bratrovi do obličeje.

Tohle nebyl nejlepší nápad. Naše delší soužití, tedy. Ale po Lokiho odchodu jsme se nemohli dostat z Ásgardu. Přesněji řečeno já. Nějaký kouzelník si všiml velkých průchodů,které jsem používal a společně s Odinem a Thorem je zničili.

Měli jsme zákaz zde dále pobývat, ale nebylo umožněno nám odejít.

A tak jsme přebývali ve městě a snažili se vyhýbat, v magii příliš vzdělaným, očím.

Pro jistotu jsem ještě zasyčel a zamával Fenrirovi prackou s vytaženými drápy, před jeho směšně strakatým, ořechovským obličejem.

Fenri se chystal zavrčet,ale ,překvapivě,vykníkl a ohlédl se po zdroji svých náhlých útrap. Těmi útrapami byl,momentálně, dlouhý prut v rukou malého chlapce.

,,Jedeš,potvoro!´´ Zadupal na Fenrira kluk. Fenri , poslušen své roli,se rychle klidil.

Nechal jsem se chlapcem chytit a zvednout do náručí. Z toho by mohlo vzejít něco užitečného.Rychle jsem zapředl a zaťapkal chlapci jemně po rukávu.Ten malý mi dal pusu na čenich a zasmál se,jak jsem před ním zatáhl hlavu.Kdyby věděl,čím byla má dnešní snídaně,také by jistě zatahoval hlavu.

Když se mnou klučina nadšeně odbíhal ulicí nahoru ,vyhledal jsem pohledem bratra.Fenris seděl u patníku a tvářil se… jako zpráskaný pes.

Loki mi kdysi vynalezl lepší převlek. Zavřel jsem blaženě oči a nechal se unášet svým malým zachráncem.

*****

Nejproradnějšími stvořeními všech světů jsou Odin a jeho ženy. Vždycky byli.

Už ve chvíli,kdy Odin uzavřel s mým nejstarším synem bratrství,nemyslel na nic jiného,než na vlastní prospěch.

Vše schoval za mírumilovný plán. Všeotec měl strach z naší armády.Ze mě.Z mého syna,který ve své době vládl magií, možná mocnější ,než samotný Odin a stále se zdokonaloval.

Odin všechny přesvědčoval o tom,že chce jen mír mezi Jötunheimem a Ásgardem a já ,Laufey,jsem ta,která příměří neustále porušuje. Zavázal si mého syna přátelstvím a hranou důvěrou.Pozval jej do Ásgardu .Po čase se již nemusel obávat obrovské jötunheimské armády.Ta nezaútočí na Ásgard , pokud bude jötunheimský princ v hradbách toho proklatého, zlatého města.

Ta část vojáků,poslušná mě,královně, si dovolila jen jeden malý zoufalý útok.A jak reagoval Všeotec?

Můj syn zmizel,na velice dlouhou dobu.Prý putoval mezi světy.

Mezi tím Frigga přivedla na svět Baldra a Höda, paní Fjörgyn pak syna Thora.

Po čase Odin opět vtrhl do mé země.Jeho vojska plenila a zabíjela.Odvedl mnoho mých lidí a donutil je pracovat na stavbě Bifrostu.