Kamu [ONC 2021]

Kapitola čtvrtá

Celé rozbolavělé tělo z každodenních tréninků, sepsaných jemu na triko, muselo jít stranou, když se jednalo o splnění mise, po které by se konečně mohl dostat do postele. Podobný typ musel absolvovat, po skoro hodinové přednášce, po prvním návratu z města. Netušil, jak mohl vědět tolik detailů, ale jen si mlčky vyslechl, co měl jeho mentor na srdci.
Od té chvíle mu začalo drilování a různé úkoly v terénu. Zatím však pouze bloudil uličkami a hledal odpověď na pitomou otázku Isaaca, která mu měla pomoci poznat město. Jenže on netušil, zda ho něco takového mohlo něco naučit.
Zastavil se a přemýšlel, kde se to sakra ocitl. Neměl ani potuchy, kudy by se měl vydat a jeho šestý smysl záhadně přestal fungovat, když jej nejvíce potřeboval.
Pochyboval, dokud mu před očima nezableskl na krátkou vteřinu obraz místa, kde se to nacházelo.
Musel si pospíšit, čím blíž byl, tím silnější byla ta vize. Možná po něm mentor chtěl přesně toto. Aby se naštval a tím vyvolal své schopnosti, i když to ve většině případů nefungovalo dle jeho představ.

Isaac ho zpovzdálí sledoval a netušil, kam se rozběhl. Jednalo se o úplně opačný směr, než kterým se nacházel jeho úkol. Chtěl se za ním rozběhnout, ale věděl, že kdyby se o něm dozvěděl, byl by průšvih. Měl zůstat pouze nepozorovaným ochráncem, kdyby se mu něco stalo.
Jestli zase vběhne pod auto, tak se už budu jen dívat, na tohle už jsem starej, zaklel si Isaac pro sebe.
Ovšem mozek mu dal jiný impuls, který nemohl ignorovat, a proto se nakonec rozeběhl za ním, ale hodlal si držet vzdálenost.
Jeho kroky měly mířit zpátky do budovy organizace, kde musel být dříve než on. Jenže Andrew si to mířil přesně opačným směrem, k centru. Až když to poznal, pochopil, proč se mladík tak zachoval. Spousta krve označovala místo, kam by nováček neměl chodit sám. I proto mentor vytáhl dýku a zrychlil tempo. Kontroloval přitom každý krok, kdyby náhodou na něj někdo chtěl zaútočit. Zpomalil, až když zahlédl mladíka pomalu jdoucího k temné uličce. Neviděl žádné místo, kde by se mohl případně schovat, což by mohlo znamenat problém odhalení. Isaac se zastavil a svého svěřence musel kontrolovat pouze z dálky, kdyby však uslyšel křik, mohl by jednoduše zareagovat.

V černém kabátě Andrew procházel dlouhou ulicí s temným koncem, kam ho nasměrovala ona myšlenka, kterou se nechal vést. Šestý smysl ho odtrhoval od reality a zároveň ho udržoval soustředěného. Díky tomu nevnímal kolemjdoucí, ani když do nich omylem vrazil.
Obraceli se na něj, nadávali mu, ale on stejně šel dál stejným směrem jako předtím. Byl jako v transu, který ho ze svého sevření pustit nehodlal, alespoň do doby, než dorazí do cíle.
V mysli mu vyvstávaly otázky, které za branou domu organizace uzamykal do neproniknutelného trezoru. Noví fialoví totiž stále neměli potřebný výcvik, aby uměli své schopnosti kontrolovat. Jejich mozek jim říkal, že by měli svá zjištění komentovat. Což většinou mohlo znamenat problém, obzvláště pokud daný člověk neměl filtr a z pusy vypouštěl úplně všechno. I proto doufal, že se kolem něj žádný neprožene a nevycucne mu myšlenky z mozku. V této chvíli by to opravdu neudělalo dobrou věc. Vlastně ho i překvapovalo, že žádného ze svých kolegů zatím nepotkal. I když byla pravda, že určité skupiny mohly vyrážet ven i za dne. Stejně jako on, jeho však uchvacoval noční ráz města. Ono nebezpečí, na které si musel zvyknout.

Normálně by si to užíval, pobíhání mimo pozemky domu ohraničené speciální bránou, která oddělovala jeho nový domov a zbytek okolí. I když nezapíral, že se vracel na svá oblíbená místa, když mentor usnul a on se v klidu mohl vykrást ven. Často naprosto ospalý a rozlámaný vylezl na střechu blízké budovy a pozoroval nebe. V té chvíli se mu dostávalo nejvíce klidu, který potřeboval, alespoň do chvíle, než si ho všiml některý z bojovníků. Nezapomínal být ostražitý, i proto měl u sebe schovanou malou tichou zbraň.
Proud myšlenek zastavila až železitá vůně, která ho praštila do nosu. Přicházela z temné uličky před ním. Andrew přimhouřil oči, aby si jeho oči rychleji zvykly na tmu a až poté uviděl na boku ležící ženu.