College Room [ Larry Stylinson AU cz ] book2

12.

Louimu třeštěla hlava. Jako kdyby se někdo rozhodl mlátit do gongu přímo u jeho hlavy.

Otevřel oči a okamžitě od nich uhodilo překvapivě bílé světlo.

Chvíli mu trvalo, než mu došlo, že je v nemocnici. Okamžitě začal panikařit.

Co se stalo?

Proč je tam?

Je v pořádku i Harry? Už jen při zmínce toho jména se musel pousmát.

Pak si vzpomněl. Omdlel. Jak romantické, omdlel přímo v Harryho náruči.

"Vidím, že už jste vzhůru." otevřely se dveře a mladý doktor vstoupil dovnitř. "Věděli jsme, že po všech těch lécích budete spát, ale netušili jsme, že tak dlouho." usmál se na Louiho, který nic neřekl, jen ho bedlivě pozoroval.

"Dnes odpoledne budete mít návštěvu. Představte si, dokonce volal předem, aby se ujistil, že je vám natolik dobře, aby mohl přijít." zakroutil doktor pobaveně hlavou.

"Kdo?" promluvil konečně Louis a jeho hlas zněl podivně nakřáple a ochraptěle.

Doktor si přestal psát něco do poznámkového bločku a vzhlédl. "Váš kamarád. Pan...Styles, myslím?"

Louiho tvář se okamžitě rozzářila, což doktorovi neuniklo a musel se sám pro sebe ušklíbnout.

"N-neříkal, kdy se tady objeví, doktore-?" rychle se podíval na jmenovku visící na doktorově bílém plášti "-Maliku?"

Ten jen přikývl. "Tak do hodiny je tady. Evidentně se vás nemohl dočkat."

Podal Louimu teploměr a pokračoval v kontrole i promluvě. "Vsadím se, že kdyby mohl, seděl by celou noc tady u lehátka, aby se ujistil, že žijete."

Louiho úsměv ani na malou chvilku nezmizel.

Myslel na to, jak si to s Harrym budou muset vyříkat, aby bylo jasno, co oba chtějí. Co očekávají. Louis neměl jasno, ale měl přece další hodinu na to, aby si to ujasnil.

***

Harry vyšlapal schody do patra a zahnul do levého křídla. Rozhlédl se kolem sebe, aby našel pokoj číslo 98. A ten byl, samozřejmě, až na úplném konci.

Lehce zaťukal na dveře a čekal, dokud se zevnitř neozve vyzvání.

Teprve potom vešel.

Pohled na Louiho na nemocniční posteli ho ničil. Zamrkal, aby se zbavil slz, co se mu draly do očí -přecejen, není žádná citlivka - a přistoupil k Louimu blíž.

"Ahoj."

"Ahoj." usmál se na něj Louis a posadil se. Harry zaváhal, ale nakonec se sklonil a políbil ho. Louiho ruka si našla cestu do jeho vlasů a přitáhl si ho ještě blíž, aby mohl polibek prohloubit.

Nakonec mu přecejen ta jedna hodina stačila k tomu, aby si uvědomil, co chce.
****
*AN* rozhodla jsem se updateovat vždycky po čtyřech dnech, tak uvidím, za jak dlouho se rozhodnu to porušit :D

Jak se vám líbila kapitola, která byla naprostý filler a o nic tam nešlo? :DD