College Room [ Larry Stylinson AU cz ] book2

9.

*AN* řeknu vám tajemství: ten tweet (media nahoře/na straně) mě inspiroval k tomuhle pokráčku Payphoneu, so ..

OMG i ship larry so hard
***

Harry se vrátil na pokoj a podíval se na Louiho, který k němu stál zády a ani se neotočil.

"Děje se něco?"

Louis nebyl schopen odpovědět. Chtěl na Harryho křičet proč to udělal, ale jeho hlas vypovídal službu, odmítl spolupracovat.

"Lou?" zeptal se Harry opatrně. Hruď se mu sevřela. "Udělal jsem něco, Lou?"

"Neříkej mi tak." Starší konečně promluvil a jeho hlas byl studenější než led.

Harry těžce polknul. "Prosím mluv se mnou."

"Proč?" Louis se otočil a Harry se nadechl, aby odpověděl, když ho Louis přerušil a pokračoval. "Proč to děláš? Proč mě ničíš?"

Harry jen bezmocně zavrtěl hlavou. Netušil, o čem to Louis mluví.

"Jsem náhrada? Náplast na zlomený srdce?"

V ten moment mu to došlo. Zuřivě vrtěl hlavou. Jenže Louis mu nevěnoval pozornost.

"Nick tě opustil, tak ses rozhodl využít toho, že tě chci? Abys mu ukázal, že nejsi sám?"

Harry nepřestával němě protestovat, z ustavičného kroucení hlavou ho začalo bolet za krkem.

Tohle si Louis neměl, nesměl myslet. Nebyl náhrada, byl důvod.

"Vyslechni mě." vyrazil ze sebe.

"Teď ne." hlesl Louis. Potřeboval být sám, promyslet si jak se cítí a co cítí.

Prošel kolem Harryho, a nepatrně při tom zavadil o jeho rameno. Tenhle jeden jediný dotek mu vyslal motýly do břišní dutiny.

Jakmile byl Louis pryč, Harry se svalil na jeho postel a přitulil se k polštáři. Cítil z něj vůni Louiho citrusového šampónu. Zadusil v sobě vzlyk. To aspoň pro jednou nemůže být s Louim zadobře? Je to to jediné, co opravdu chce.

Ne.

Potřebuje to. Potřebuje Louiho.

**

Louis seděl u Stana na posteli a světlovlasý pozoroval, jak se jeho kamarád opijí.

"Stojí ti za to?" zeptal se a Louis jen zvednul hlavu a zamručel : "Jo. Stojí mi. Za to." dodal rychle a rozesmál se opileckým smíchem.

Stan zakoulel očima. Nelíbilo se mu, jak se jeho nejlepší kamarád ničí.

"Třeba nejsi náhrada. Vždyť se rozešli kvůli tobě."

"Co?!" Louis se prudce napřímil a bouchnul se do hlavy o postel. "Děláš si srandu?! To mi říkáš až teď?"

Vstal a i přes to, že se mu motala hlava, došel ke dveřím.

"Louis kam-" Dveře se zabouchly a on jen na prázdno dořekl otázku.

**

Louis vrazil do pokoje. Harry se odkulil z jeho postele a spadl na zem. Vyškrábal se na nohy a zadíval se na chlapce před sebou.

"Jsi opilý?"

"Rozešli jste se kvůli mně?" ignoroval Harryho dotaz.

"Jsi opilý." už to nebyla otázka.

"Miluješ mě?!" vyštěkl Louis až sebou Harry trhnul. Couvnul o krok zpět. Louis postoupil k němu. "Miluješ?"

"Nebudu se o tom s tebou bavit, když jsi opilý."

Ústa modrookého se zkroutila do úšklebku. "Pojď sem." a udělal poslední dva kroky, aby překonal vzdálenost mezi nima.

"Pil jsem, to jo. Ale ne až tak moc, abych nebyl při smyslech."

Uvěznil kudrnáče ve svém objetí a jeho hladové rty attackovaly ty Harryho.

Mladší se ho snažil odstrčit, pachuť alkoholu mu zvedala žaludek.

Ale i tak si to užíval. Je tu snad šance, že by mohli být spolu i přes dopolední neshody?

Nakonec pootevřel ústa a nechal Louiho jazyk vzklouznout dovnitř. Potichu vzdychnul a přivinul se k němu blíž. Louiho ruce mu vklouzly pod triko.

"Chci tě."

Harry se zalknul. "Cože?"

"Chci tě." zvednul ho a odnesl na postel, kde ho opatrně položil. Vyhrnul mu triko a začal ho líbat na hrudník.

Harrym projela vlna vzrušení a touhy. Tohle nikdy necítil, když ho líbával Nick.

Věděl, že Louis chce sex a byl ochoten mu dát své poprvé.

"Taky tě chci, Lou. Moc."

**
*AN* nezabijte mě, prosím :D ten konec je zlej, ale příští kapitola bude fajne :D ily. Komentujte prosím :'* -A.