College Room [ Larry Stylinson AU cz ] book2

10.

Louis se probudil a hlava ho bolela jako střep.

Protáhl se a v tom mu došlo, že vedle něj někdo leží.

Trhnul hlavou a s hrůzou zjistil, že vedle něj leží nahý Harry.

Promnul si oči a snažil se vzpomenout, co se stalo.

Když se na něj vzpomínky navalily jako proud vody, jen mu poklesla čelist.

On spal s Harrym?

Zuřivě zaklepal hlavou.

Ne. Ne!

Tohle přece nechtěl. Chtěl se s Harrym milovat až po tom, co spolu budou delší dobu.

Jenže jejich poprvé se stalo, když byl opilý. A co si pamatoval, asi se to jeho milenci nelíbilo, celý ten akt.

A ano, hluboce litoval toho, co se stalo. Všechno se to pokazilo. Jejich vztah, jeho pohled na Harryho.

Zvedl se a v tichosti odešel do koupelny. Ve sprše se mu uvolnilo veškeré svalstvo. Hlavou se mu hnaly miliony myšlenek. Co teď má dělat? Předstírat, že se nic neděje?

Bylo mu mizerně. Chtěl se vrátit v čase. Udělat všechno jinak. A taky něco neudělat.

Opřel se o stěnu sprchového koutu a zavřel oči. Narustající tlak v jeho hlavě začal být nesnesitelný. Oběma rukama se popadl za hlavu a obličej zkroutil v podivném úšklebku. Cítil se, jako by mu někdo dupal přímo uvnitř v hlavě.

Z očí mu vytryskly slzy. Nechápal, co se to děje. Tolik se neopil, aby měl takové bolesti, nebo ano?!

Najednou se mu prudce zvedl žaludek a on vyletěl ze sprchy a jen tak tak to stihl k toaletě, než začal zvracet. Všechno, co do sebe předchozí den dostal, teď vyzvrátil a každá další vlna, která přicházela jako nemilosrdný příboj, mu způsobovala neskutečné bolesti.

Cítil, jako by se rozpadal na kousíčky. Jako by se jeho hlava tříštila jako sklo.

Když už nebylo co zvracet, spláchl a unaveně oddychoval. Bolelo ho úplně všechno.

Vypláchl si ústa a vyčistil zuby. Pak se rychle dovysprchoval. Usušil se a zachumlal se do županu. Bolest neutichala. Spíš rostla. Potichu zaúpěl.

Když se vrátil do pokoje, Harry už byl vzhůru. Seděl na jeho posteli pořád nahý a koukal na Louiho.

"Dobré ráno." dostal ze sebe Louis a hrubost jeho vlastního hlasu ho překvapila.

"Jsi v pořádku?" staral se Harry. Louis přikývl.

"Jen mě strašně bolí hlava."

Na chvíli zavládlo podivné ticho. Oba byli v rozpacích a nevěděli, co říct.

"Pamatuješ si to?" prolomil to tíživé ticho Harry. Louis kývl na souhlas. "Je mi to líto, Harry."

Mladší jen přešlápl. "Nelíbilo se ti to?"

Kdyby Louiho tolik nebolela hlava, býval by se i zasmál. "Mně? To tebe to bolelo."

Druhý chlapec pokrčil rameny. "Líbilo se mi to tak."

Louis k němu natáhl ruku, ale on uhnul. "Jdu se vysprchovat."

***

Zatímco se Harry sprchoval, starší z páru se opřel o palandu a zhluboka se nadechl. Zase se mu do lebky vkrádal ten nepříjemný tlak.

Vletěl do koupelny, zaklekl u toalety a začal znovu zvracet.

Matně si uvědomoval, že přestala téct voda a že mu Harry položil ruku na záda.

"Co ti je?"

Louis vzhlédl a pokrčil rameny. V očích se mu leskly slzy bolesti. Harry si ho přitáhl k sobě, druhou rukou spláchl a zkusil Louiho vytáhnout na nohy.

"Pomož mi trochu, zlato." zašeptal, ale když se na něj podíval, došlo mu, že Louis omdlel.

Opatrně ho zvedl a položil ho v pokoji na postel, pak vzal mobil a zatímco volal záchranku (byl tak vyděšený, že si skoro nevzpomněl na číslo), plácal Louiho po tvářích, aby se probral. A nezabralo to. Harry už taky skoro brečel, pohled na křídově bílou tvář jeho spolubydlícího ho ničil.
***
*AN* čus! Hádejte, kdo je zpět? Jup, já. Takže, ten Q&A furt platí, ocenila bych nějaký otázky ??

Jinak hvězdičkujte a komentujte, uděláte mi tím radost ♥ -A.