College Room [ Larry Stylinson AU cz ] book2

8.

*AN* Tady v této kapitole bude nějaká ta larry akce. Milujte mě za to. ;*

Fotka na straně / nahoře = Lou v tyhle kapitole :3

A komentujte prosím :')
~°~°~

Harry se probudil v Louiho posteli. Jako první mu na mysli vystanula otázka 'co se stalo?' následována otázkou 'spali jsme spolu?'

Zavrtěl hlavou. Ne. Nic ho nebolelo, takže ne.

No... Nic... Jedno určité místo ho nebolelo. A všichni víme jaké.

"Už jsi vzhůru?" usmál se na něj Louis a Harry kývl, jako by to snad nebylo jasné.

Posadil se na kraj postele a chodidla se dotkla studené podlahy.

"Máš hlad?"

"Mám," přiznal kudrnáč a promnul si rozespalé oči. Louis vytáhl z jejich mini ledničky burákové máslo a ze skříňky vedle toastový chleba.

"Dáš si tohle?" otočil se na Harryho, který ho z nenadání objal a natiskl ho tak na zeď.

Chtěl se zeptat, co se děje, ale Harry mu nedal příležitost. Jeho rty okupovaly citlivou kůži na Louiho krku.

Starší zalapal po dechu a zadržel tichý sten, který se mu dral ze rtů.

Ne, že by chtěl protestovat nebo ho snad odstrčit.

Jen byl překvapen, příjemně překvapen.

"Lou... Já.. Musím si vyčistit zuby," prolomil Harry ticho a s červenými tvářemi odběhl do koupelny. Louis si prohrábl vlasy a upravil své oblíbené modré tričko. Jazyk si přejel po horním rtu a usmál se. Jeho prsty se dotkly míst na krku, ještě vlhkých od Harryho polibků.

Tohle absolutně nečekal, když se ráno probudil v Harryho náruči.

Znamená to snad, že mu city opětuje?

Harry se vrátil z koupelny a Louis mu podal toast. "Měl jsi hlad, no ne?"

Harry přikývl a potichu do sebe nasoukal snídani.

"Jaké máš na dnešek plány?" zeptal se jen co sežvýkal poslední sousto.

"Asi odpočívat. Možná za mnou přijde Stan." pokrčil Louis rameny.

"A ty?"

Harry přešel k němu, chytil ho za límec u trika a přitáhl si ho blíž.

"Tohle." zašeptal těsně předtím, než se jejich rty setkaly v hlubokém polibku.

Staré ohňostroje znovu vybuchly v Harryho břiše a on si neustále opakoval, proč už to neudělal dřív.

Pak mu to došlo. Snažil se ty city zakrýt. Stejně jako kdysi. A zase kvůli někomu. Kvůli Nickovi. Proč vždycky utíkal? Proč se lásce k Louimu nepostaví čelem a nepřizná, že city k němu neumřely, jen zamrzly stejně jako jeho vzpomínky.

Louis Harryho něžně zatahal za vlasy a to ho vrátilo do reality. Unikl mu tichý sten.

"Louis! Musím ti- ježkovy oči!"

Dveře se rozlétly a dovnitř vpadl Stan jako velká voda. Teď stál na prahu a koukal na ně jako kdyby mu řekli, že jeho otec je sněžný muž Yetti.

Harry si odkašlal a bylo mu trapně.

"Budu... Ehm.. Hned přijdu." řekl Louimu a v nestřežený okamžik mu vlepil pusu na tvář.

Pak rychle prošel kolem Louiho nejlepšího kamaráda a vypařil se.

"Cos chtěl?" zabručel Louis. "Stanley, ty jsi hroznej cock-block."

Stan se zasmál a poškrábal se zezadu na krku. "Dřív než mě vykucháš, měl bys vědět, že teď už toho rozkosnyýhp kudrnáče můžeš olíbávat beze strachu, že ti Nick ukopne hlavu nebo snad to, čím přemýšlíš ve společnosti Stylese. A ty víš co myslím."

Významně na něj zamrkal a Louis protočil oči.

"A proč?"

"Včera dopoledne se rozešli."

Louimu spadlo srdce až do žaludku. Takže je pro Harryho jen náhrada?

Možná, že kdyby mu Stan řekl, že to bylo kvůli němu, všechno mohlo být jinak.