Pak jsem už jen slyšela jak za sebou zavřel dveře.Tahle reakce mně překvapila, opřela jsem si ruce o kolena a chytla si hlavu.Přišla Zoe a zeptala se mě:,,Tak kdo vyhrál?",,Michael."řekla jsem nepřítomně.,,A kde vůbec je?"zeptala se a rozhlídla se okolo.,,Šel nahoru."odpověděla jsem.,,Ach né,"řekla,,to tam bude zase zavřeny celé dny."nevím proč ale v tu chvíli mě přepadla hrozná zvědavost. Postavila jsem se a zeptala se.,,V jakých dveřích má pokoj? ",, Úplně poslední na pravo."řekla a sedla si na pohovku. Vyšla jsem po schodech a zatočila do prava, prošla jsem dlouhou chodbou až úplně na konec. Tam byli dveře z bílého dřeva. Vešla jsem dovnitř. Prvního co jsem uviděla byla velká postel. Vedle postele byl pověšen boxovací pytel, který byl už hodně potlučený. Nevím proč ale připadal mi hrože povědomí. Upřímě mi bylo povědomí hodně věcí v pokoji jako:kytara která vysela na zdi, nebo plyšák který seděl na skříni. Řekla jsem si že se mi to asi jenom zdá a přistoupila jsem k postely, která byla ustlaná, ale bylo vidět že na ní někdo ležel. Vzpoměla jsem si jak mi Zoe říkala že byl celý dny v pokoji a nikam nevycházel. Potom jsem přišla ke stolu, který byl u postele. Viděla jsem tam spoustu fotek, které měl přidělané na zdi. Byl tam hlavně on a i pár lidí, které jsem v životě neviděla, asi jeho kamarádi. Pak jsem si, ale všimla malinkatého ružku za fotkami s kamrádama. Vytáhla jsem jí a viděla jsem tam fotku ze školky. Leknutím jsem si sedla na židli, neboť to byla fotka na, ktery jsem byla i já.
