The Summer Love✔

Morning

Felixův úhel pohledu

Ráno mě vzbudilo vůně míchaných vajíček. ,,Um to voní, ale kdo to-'' Chvilku mi trvalo než mi došlo že u mě přespával Changbin. Jen doufám že jsem ho v noci nepřelehl. Nasadil jsem si volnější mikinu a šel za vůní vajíček. ,,Dobré ráno hyung'' řekl jsem svým chraptivým hlasem. ,,Dobré ráno Lixi, jak jsi se vyspal? Udělal jsem nám snídani'' ,,Dobře a ty hyung?'' ,,Taky, pojď si sednou'' ,,Neměl bych ti dělat snídani já, hyung? Jsi přece návštěva.'' ,, Ty ses o mě postaral dost teď je rada na mě'' ,,No dobře hyung, ale jen pro tentokrát''  Jen jsem si přisedl ke stolu a počkal na to než talíř položí přede mě. ,,Dobrou chuť hyung a děkuji za snídani'' ,,Nemáš zač a taky dobrou chuť'' Každý jsme začali jíst svou porci. ,,Hyung, doufám že jsem tě v noci nějak nepřelehl nebo něco podobného'' To by bylo dost trapný. ,,Objímal jsi mě, ale nevadilo mi to.'' ,,Promiň já mám někdy takový zlozvyk objimat věci nebo lidi kolem mě'' ,,Ne, neomlouvej se mě to fakt nevadí'' ,,A jinak pamatuješ si na to co jsi mi řekl včera před spaním?'' Já mu něco řekl? ,,N-no teď právě nevím'' Prosím že jsem mu řekl něco normálního. ,,Právě že jsi mi navrhnul abych tu zůstal na ten týden kdy tu nebudou moji rodiče, tak mě napadlo či to neuskutečníme pokud ti to nevadí'' To jsem mu řekl? Ne že by mi to vadilo, ale... snad chápete. ,,M-mě by t-to nevadilo.'' Proč zrovna teď musíš koktat? Bože Felixi někdy jsi fakt nemožný. ,,Takže tu můžu zůstat?'' ,,Jo'' Jen se šťastně usmál a spokojeně dojedl poslední kousek snídaně. 

,,Hyung, co budeme dneska dělat?'' ,,No, každopádně bych si měl zajít pro několik potřebných věcí, abych ti je tu nemusel přebírat a pak nevím'' ,,Tak vyrazíme za chvilku?'' ,,Jojo'' Musel jsem se nějak zcivilizovat a navíc naštěstí neviděl moje pihy. Díky bohu že existuje voděodolný make-up. Sice mi pár lidí řeklo, že jsou hezký ale já se prostě za ně stydím. Šel jsem si udělat ranní hygienu a obléct se do denního oblečení. ,,Tak hyung, můžeme jít?'' ,,Hned, jen si odskočím.'' Jen jsem pokýval hlavou a šel si sednout do předsíně. Jak já to s ním jen zvládnu ten týden? Proč jen někdy nedokážu zavřít tu pusu (ne že by mi to v tuhle chvíli vadilo) a v důležitých chvílích zase otevřít? ,,Tak už můžeme'' Obuli jsme si boty a vyšli ven. Srandovní na tom všem připravování bylo že on bydlí hned vedle mě. Vešli jsme k nim domu a po pravdě musím uznat že ten kdo to nechává pronajímat má dobrý vkus na interiér. ,,Počkal bys prosím tě na chvilku v obýváku je to vedle jídelny jak jsi tam byl minule, jen si dojdu zabalit pár věcí'' ,,Dobře'' Šel jsem směrem do obýváku a šel si sednout na šedivý gauč. Mají krásný výhled na pláž a západ slunce, i když to já taky ale brání mi v tom trošku pár nábytků. Kéž bych ten západ slunce mohl vidět s Changbinem. 

Changbinův úhel pohledu

Měl bych si ty věci rychle zabalit. Nechci ho totiž moc nechat čekat. Zabalil jsem si základní potřeby a pár oblečení, ale teď na mě padla hlavní otázka. Mám si sebou vzít Gyuua? Nechci se ztrapnit před Lixem ,ale zase měl bych mu o něm říct on se mi svěřil a já jemu bych měl taky. Zabalil jsem si ho do batohu radši. Sešel jsem schody dolu a zaměřil si to rovnou do obýváku. Zahlédl jsem akorát zamyšleného Lixe jak se kouká na pláž. ,,Co tě tak zaujalo?'' ,,Ale nic, jen jsem se zamyslel'' ,,Neměl by jsi často takhle přemýšlet jinak ti brzo vybouchne hlava'' ,,A ty jsi to někdy zažil, hyung?'' ,,Dalo by se to tak říct'' ,,Aaa, tak to se radši budu touhle radou řídit'' ,,Jinak se tě musím na něco důležitého zeptat'' Proč jsem to řekl tak vážně? ,,Na co hyung'' ,,Mohl by jít s námi?'' Vytáhl jsem Gyuua a ukázal mu ho. ,,Vím že se mi budeš asi posmívat, ale je pro mě dost důležitý'' ,,Já nejsem takový, hyung určitě s námi může jít. Už jsem se bál že to je něco vážnějšího nebo že sis něco udělal.'' ,,Jo za to se omlouvám'' ,,Nemusíš'' ,,A jak se jmenuje?'' Šel jsem si sednou vedle Lixe. ,,Gyuu'' ,,Není to náhodou, jeden s těch pokémon postaviček?'' ,,Ty ho znáš?'' ,,No jasně, jako malý jsem pokémony zbožňoval'' ,,To já taky'' ,,A můžu se zeptat proč je pro tebe tak důležitý?'' ,,Noo jak to říci.... Když jsem byl malý tak jsem moc přátel neměl a tou dobou jsem ještě pokémony moc neznal. Jednou mě máma nechala v dětském koutku, ten den si pamatuju že jsem byl někde v koutě schovaný a chtěl jsem tam zůstat do té doby než si pro mě máma. Ale z ničeho nic se tam objevil kluk o něco mladší než já a začal se se mnou z ničeho nic bavit. Zprva jsem se  ho chtěl nějak zbavit, ale pak mi začal právě že mluvit o pokémonech a hlavně o Gyuuovi. V tu chvíli se mi strašně líbilo jak o tom všem mluvil i když byl určitě o rok nebo dva mladší. I za tu krátkou chvíli jsme si dobře padli do oka, jenže on po půl hodině musel jít domu a na rozloučenou mi dal tohohle plyšáka. Právě že Gyuu mi připomíná mého prvního přítele a plyšák sám se pak stal druhým proto je pro mě tak důležitý.'' ,,A pamatuješ si jeho jméno?'' ,,Vím že to bylo nějaké neobvyklé jméno ale nic víc si nepamatuju a navíc jsem ho tam od té doby nikdy neviděl.'' ,,To je škoda'' ,,To sice je ale už je to minulost, tak půjdeme?''