,,Přestaň." Vešel jsem a zamkl. Vyzul jsem se. Držím ho pevně za paži.
Stále jsem se snažil dostat z jeho sevření.
,,Tebe kousl upír, nebo co?" Uchechtnu se a odhrnu mu vlásky z krku.
,,Co ti je do toho a hned mě pusť!" Zavrčel jsem.
Cvrknu ho do nosu. ,,Jsi špinavý. Jdeš se umýt." Táhnu ho.
Zavrčel jsem a povzdechl si. Nechal jsem se táhnout. Když bych to hrál, tak bych mohl utéct ne? Musím zvážit všechny možnosti.
Přišel jsem prvně do ložnice. ,,Tohle je moje ložnice." Vytáhnu kraťase a tričko. Pak jsem zašel s ním do koupelny. ,,Můžeš použít jakýkoliv šampón, ale nepoužívej to na psa. Ten musí mít jinačí." Pustím ho.
Zabručel jsem a strčil ho z koupelny. Zavřel jsem dveře.
Cože? Tak okna tam nejsou. Maximálně strašně malé a ještě jsme v prvním patře. A okno je i stropu. Odešel jsem opodál a opřel se o zeď. Čekám na něho.
Položil jsem Kika na zem a vlezl si do sprchy. Umyl jsem se a osušil. Oblékl jsem si to a vzal Kika. Nebudu tu dlouho. Prostě to budu hrát a za dva dny odejdu. Vydrbal jsem i Kakiho a usušil. Vzal jsem si ho do náruče. Ten mě olízl. Usmál jsem se. ,,Neboj. Brzy odtud vypadneme." Slíbil jsem mu a vyšel s ním z koupelny.
,,A teď se pojď najíst. Budeš mi, ale na očích." Chytnu ho zas za paži a jdu. ,,A aspoň už tak nesmrdíte."
Odfrkl jsem si a nechal se táhnout. Kika jsem položil na zem a běžel za námi.
Přišel jsem do kuchyně. Otevřel jsem ledničku. ,,Vyber si, co chceš a vyber i něco pro toho chlupáče."
Vzal jsem si jeden párek a Kikovi taky jeden hodil. Ten ho hned začal žrát. Sedl jsem si na zem k němu a párek snědl.
,,Chceš párek v rohlíku?"
,,Ne." Zabručel jsem a hladil Kika. Víc nesmím. Sním víc něj normálně teď jim a všechno skončí v záchodě. S mou váhou a podobně. Jsem jako ti.. anore... Ti hubení. Navíc mi to stačí.
Pohladím ho po hlavě. ,,Dobře..."
Ruku jsem mu odstrčil. ,, Proč já a né někdo jiný?" Zamračil jsem se a když Kaki dojedl, vzal jsem si ho do náruče a stoupl si.
,,Hm? Protože jsi roztomilý. A nějak se mi líbíš a přijdeš mi sympatický." Usměju se.
Sotva ne zná. Takže nevěřím. ,,Co mám teda dělat?" I když se mi nechce.
,,Heh...Dneska nic. Vyspíš se a nějak se vy dva zítra zkrášlíte. Tenhle chlupáč půjde do psího salónku a ty ke kadeřníkovi. Pak nakoupím věci pro chlupáče a pro tebe. V osm tu je uklízečka, která tu je do desíti. Pak zahradník kolem jedné a je tu do tří, aby si věděl."
,,Hm." Zabručel jsem. Bude to kupovat zbytečně. Zítra odsud vypadnu. Možná už dneska v noci. ,,Kde budu spát?"
,,Z jednich pokojů. V prvním patře." Vedu ho a dávám si pozor, aby mi nezdrhl.
Kývl jsem a do jednoho hned zapadl. ,,Dobrou." Zabručel jsem a zavřel za sebou.
Hm? Hned otevřu. ,,Heeej. Jen počkej." Zavřel jsem a zamkl dveře. Přišel jsem k oknům a ty též zamykal s těma malými klíčky.
Hm? Zamračil jsem se. ,, Nebudu ti dělat služku, když mi nevěříš." Zamumlal jsem.
,,A ty mi snad věříš?" Kouknu na něho.

ČTEŠ
Láska po ohrožení života [Yaoi] (Done)
FantasyBoháč a bezdomovec. Upír a člověk. Lidský chlapec se zamiluje do upíra a snaží se mu to jakkoliv dát najevo. Natož upír si toho nevšímá, ale jednou zjistí, že pro něj chlapec má dost velkou cenu.