Láska po ohrožení života [Yaoi] (Done)

Kino

,,Hmmmm... Chtěl by si do kina? Ale to ti asi bude vadit, co? A nebo chceš jít do kavárny, nebo do cukrárny?"

,,Můžeme jít do kavárny a klidně i to kino." Hlesl jsem a vstal. ,,Jdu si vzít jen mikinu." Usmál jsem se a šel do pokoje.

,,Dobře." Pousměju se a šel se taky převléct. Převlékl jsem se a přišel dolů. Obul jsem se a už jen čekal na něj. Asi to vezmeme autem....Jo...To bude lepší.

Vzal jsem si mikinu a hned si ji dal na sebe. Přišel jsem dolu, obul jsem se a podíval se na něj. ,, Můžeme jít." Zamumlal jsem.

Kouknu na něj. ,,A hele...nechceš radši jet autem? Jen pro jistotu." Zamumlám. Nechci, aby mi někde spadl.

,,Autem? Jo dobře. Klidně." Kývl jsem a pokrčil rameny. Usmál jsem se a vyšel ven. Šel jsem teda rovnou k autu.

Šel jsem za ním a u auta jsem mu auto otevřel, aby vešel první. ,,Tak madam." Pousměju se.

Našpulil jsem rty. ,,Nejsem madam " hlesl jsem a nastoupil. Připoutal jsem se a opřel se. Usmál jsem se.

Uchechtnu se a zabouchnu. Pak obejdu auto na druhou stranu a otevřu si. Nasednu do auta a zabouchnu. Připoutám se. ,,Kino, nebo cukrárna? Co první?"

,,Asi to kino teda." Hlesl jsem s úsměvem a vyjeli jsme teda na cestu. I když mi to s autem přijde zbytečný, ale co už.

Jedu a usmívám se. Dám jednu ruku na jeho stehno a hladím ho po stehně. Chci, aby věděl moji lásku.

Usmál jsem se. Vydechl jsem a přijeli jsme ke Kinu. Pak teda tam. Vystoupil jsem a zavřel za sebou. Šli jsme do kina.

Zamkl jsem z dálky auto a jeho chytnu za ruku, kdyby náhodou. Jdu s ním do kina. ,,Jaké téma budeš chtít?"

Usmál jsem se a pokrčil rameny. ,,To je jedno. Asi komedie. Nebo něco takového." Zamumlal jsem.

,,Dobře...Tak pokusíme něco najít." Vešli jsme do kina a já už se koukal na názvy.

Kývl jsem a koukal se s ním. ,,Co tohle?" Ukázal jsem na něco.

Koukl jsem kam ukázal. ,,Jo klidně to beru." Pousměju se. ,,Zadní místa? Uprostřed? Bereš?"

Kývl jsem. ,,Jo jo dobře." Hlesl jsem a šli jsme teda po zaplacení a tak. Sedli jsme si.

Koukal jsem chvilku na plátno, ale pak jsem pohlédl na něj a usmál se. ,,Jsi zlatý...Víš to?"

Hm? Podíval jsem se na něj. Usmál jsem se a pak se podíval zpět, kde už hrál film. ,,ty taky." Hlesl jsem.

Uchechtnu se a tedy koukám už taky na ten srandovní film. Hmmmm..... Zajímavý. Snad to pro jeho oči nebude namáhavé.

Koukal jsem se a usmíval se. U toho jsem občas snědl nějaký ten popcorn.

Když skončil film, tak jsem vstal. ,,Tak...chtěl by jsi teď do cukrárny? Nebo jsi už plný popcornu?" Uchechtnu se. ,,Nebo chceš jít někam jinam? Máš toho dost na výběr. Jen chci, aby jsi byl v pohodě."

Uchechtl jsem se a vstal taky. ,,No. Asi si můžeme na chvíli sednout do parku a pak jít domů. Nebo by jsi chtěl ještě někam?" Zamumlal jsem.

,,Tak park a pak pojedeme domů." Vezmu náš popcorn a ty dvoje pití. Držím to naštěstí v jedné ruce a vyšel jsem z té uličky a na schodech čekal na něj, abych mu pomohl sejít schody. Já jsem strašný. To vím.

,,Nohy i ruce mám. Nemusíš se tak bát." Hlesl jsem, pousmál se a vydechl. Přišel jsem k němu a šli jsme do toho parku.

Vylezli jsme z kina a já cestou vyhodil ty věci. Jeho jsem pak držel za ruku. Já se o něj prostě bojím. Naštěstí park byl docela dost blízko. Za co jsem byl rád. Vešli jsme do parku a procházel se. Snažil jsem se najít dobré a krásné místo.

Je moc starostlivý. Neříkám, že to není hezké, ale i tak. Uchechtl jsem se a procházeli se.

Našel jsem krásné místo před rybníkem. ,,Tak si chceš sednout?" Optám se ho a kouknu na něj. ,,Nebo ještě dál?"

Kývl jsem a usmál se. ,, můžeme sem " vydechl jsem a sedl si k rybníku. Natáhl jsem nohy.

Sedl jsem si vedle něho a objal ho kolem pasu. ,,Miluji tě...." Zamumlám a políbím ho. Nejsem na pusy a tak dále, ale tohle zkousnu. ,,Jsem tak rád, že jsem tě našel. I když to první setkání bylo tak, že jsem z tebe pil krev a pak tě unesl...Ale to už je jedno." Uchechtnu se.

Políbil jsem ho zpět. ,,Já taky a to je mi jedno. Klidně pij krev dál až budu víc v pohodě. To mi nevadí." Pokrčil jsem rameny a lehl si na záda.

,,Jo, to až pak." Zamumlám a hladím ho po vláskách. Vzpomínám si, jak to předtím nesnášel, heh... Všechny ty vzpomínky se ukázaly a já se jen usmíval.

~The end~