Láska po ohrožení života [Yaoi] (Done)

Slintání

Vzbudil jsem se až další den ráno a všiml si, že jeho rameno je mokré. Bože..! Vstal jsem a zmizel v kuchyni. Snídaně. Neumím dělat nic. Teda vajíčka umím.

Vzbudil jsem se, když mi uteklo teplo. Zamručel jsem a zívl si. Začal jsem cítit něco mokrého. ,,Fuj co to je?" Zabrblám.

Vyndal jsem pánvičku, vajíčka, slaninu a tousty. Hned jsem všechno začal připravovat.

Sundal jsem si to tričko. ,,Bože...Fakt, sakra, co to je? Se na mě někdo pochcal přes noc?" Zamručím, ale nesmrdí to.

Dal jsem na talíře. Pak jsem přišel za ním. Uh. Kruci... ,,Em. Snídaně je hotová." Hlesl jsem a zmizel. Sedl jsem si ke stolu.

Odložil jsem tričko a vstal. Přisel jsem k snídani a sedl si. ,,Hele...víš, že snídani dělá někdo jiný?"

Zabručel jsem. Takže zase špatně.. povzdechl jsem si. ,, Vím. Jen jsem se ti chtěl omluvit za včerejšek, ale snídaně je jen tohle, protože víc neumím. No a taky si pak vezmi krev. " Zamumlal jsem a začal jíst.

,,Hele, díky za snídani." Usměju se. ,,Za nic se omlouvat nemusíš...Měl jsem být v klidu." Zamumlám a začnu jíst. ,,Je to dobrý." Usměju se.

Pokusím se být víc...normální. Snědl jsem svoji porci a nádobí na do dřezu. Napil jsem se.

Dojedl jsem...Mlčí? Dobře. Vstal jsem a vzal si to tričko a šel do koupelny. Tam jsem to tričko hodil do pračky a pak v ložnici se převlékl a šel pracovat v pracovně.

Hm? Krev nechce? Dobře. Uklidil jsem nádobí i po něm a umyl ho rovnou. Uklidil taky. Pak jsem udělal čaj a přišel k němu. Zaklepal jsem a vešel. ,,Jen jsem ti ještě přinesl čaj a hned jdu pryč." Čaj jsem položil na stolek.

Chytnu ho za zápěstí. ,,Chvilku čekej. Mám otázku...." Kouknu se mu vážně do očí. ,,Ty jsi se mnou vedle spal, že jo? Kvůli tomu to tričko je poslintané."

Eh... Přivřel jsem oči a koukal se jinam.. ,,Jo. Usnul jsem vedle tebe." Zamumlal jsem.

Vstal jsem. ,,Takže když jsem spal. Tak sis ke mně sedl, že jo? Koukej se mi do očí, když s tebou mluvím. Je to slušnost se koukat někomu do očí při mluvení."

Zabručel jsem a podíval se na něj. ,,Hm. Jo..." Hlesl jsem.

,,Heh." Uchechtnu se. ,,Takže ti nejsem jen tak lhostejný, co?"

Ts. ,,Nejsi a co s tím." Zabručel jsem a zamračil se.

,,Takže mě už máš rád, hm?"

Co je to s ním sakra? ,,To ještě nevím spíš jsem tě přestal úplně nesnášet." Ne, že bych ho měl nějak hodně rád.

,,Hm." Pustím mu zápěstí a sednu si. ,,Za včerejšek se nemáš, co omlouvat jasný?"

,,Ale mám. Jsem nudný." Hlesl jsem. ,,Když tak jsem v obýváku." Zamumlal jsem a šel.

,,Každý je nějaký...A ty jen potřebuješ najít tu zábavu." Zamumlám a pracuji.

Přivřel jsem oči a odešel. Přišel jsem do obýváku a vytáhl papíry. Pokračoval jsem s učením a přemýšlel nad ním

Já pracoval až do oběda. Čekal jsem než mi řekne Shiro, že je jídlo hotové.

Jídlo už bylo hotové. Přišel jsem k Akimu a zaklepal. ,, Oběd je na stole, pane." Řekl jsem a šel do kuchyně.

Vstal jsem od své práce a pak za ním šel. Koukl jsem na oběd a sedl si. Začnu jíst. Mám objednanou kuchařku na tohle. Umí skvěle vařit.