Láska po ohrožení života [Yaoi] (Done)

Palačinky k snídani

Vzbudil jsem se asi tak po hodině... Možná dvou. Aki mě objímal. Usmál jsem se a zase zavřel oči. Jen jsem ležel.

Vzbudil jsem se tak nějak deset minut po jeho probuzení. Pustil jsem ho a sedl si. Protáhl jsem se. Kouknu na něho jestli spí.

Hm? Otevřel jsem oči. Už je vzhůru. Vydechl jsem a zase oči zavřel.

Vstal jsem a oblékl si boxerky. Vydechl jsem a líp ho zakryl. Co budu teď dělat? Pracovat? Ležet se mi už nechce.

Hm? Usmál jsem se a víc se zachumlal do deky.

Vzal jsem si knížku a sedl si na postel. Začetl jsem se a opíral se o zeď. Vedle mě je zas Shiro. Jen mlčím a čtu si.

Jen jsem ležel a odpočíval.

A po vánocích bychom mohli jet, kam si přeje...Jo to by šlo...Přece chtěl do...

Po nějaké době jsem se přetočil a koukal se do stropu.

Přece chtěl navštívit Chorvatsko a Mexiko...Tak třeba něco z toho. Třeba to Chorvatsko. Jop... To dostane jako dárek...Letenku do Chorvatska a Mexika. To by šlo, ne?

,,Co to děláš?" Hlesl jsem..

,,Hm?" Kouknu na něho. ,,Čtu a přemýšlím." Zamumlám...

,,Aha." Zamumlal jsem a přetočil jsem se na břicho.

,,Máš hlad, nebo žízeň?" Zavřu knížku a dám vedle sebe na postel. Kouknu zpátky na něho.

Hm? ,,Asi jen žízeň." Hlesl jsem. Hlad moc nemám.

,,Dobře." Vstanu a odejdu. Za pár minutek se vrátím s vodou. Podám mu skleničku. ,Tady to máš." Vydechnu.

Usmál jsem se. ,, Děkuju." Hlesl jsem a vzal si vodu. Napil jsem se.

Sedl jsem si zas na své místo a vydechl. Koukám na něho. ,,Do zítra budeš ležet, co?" Uchechtnu se.

,,Ne. Ty jsi mě minule nechtěl nechat chodit." Hlesl jsem.

,,Ne nenechal, protože si stoupneš a hned sletíš na zem." Miknu rameny.

,,To není pravda " hlesl jsem. To tak. Až odejde, tak půjdu do sprchy.

,,Není? Tak vstávej. Šup. Aspoň se pobavím." Ušklíbnu se a koukám na něho.

,, Teď ne. Chci ještě chvíli spát." Hlesl jsem a přetočil se. Ehm. Bolí mě zadek, ale chodit bych zvládl.

,,Heh..." Jasně. Vzal jsem si zas knížku a četl si. Přitom jednou rukou jsem mu hladil bok.

Zabručel jsem. Ts... Zavřel jsem oči a snažil se ještě na chvíli usnout.

Otočil jsem si stránku a zase vrátil ruku na jeho bok a hladil ho. Hmmm... Docela zajímavá knížka.

Usmál jsem se a spokojeně bručel. Nakonec jsem teda usnul.

Tak když zase usnul a to jsem poznal podle toho, že se mu v klidu nadzvedává hruď. Heh... Já ho totálně zřídil. Vydechnu dlouze a z 15 stránky jsem se nakonec dostal až na konec knížky. Koukl jsem kolik je hodin. Já si četl tři hodiny?! Ou shit...

Vzbudil jsem se a zakručelo mě v břiše. Zabručel jsem a otevřel oči. Hm?

Když uslyším kručení v břiše, tak se uchechtnu a kouknu na něho. Nespí. ,,Máš teda hlad? Co chceš k jídlu?"

Zabručel jsem a přetočil se na břicho. ,,Hm... Asi něco sladkého." Hlesl jsem a otevřel oči a koukal se do zdi.

,,A něco je jako co?" Vstanu a schovám knížku do knihovničky. ,,Palačinky? Jogurt s medem, sirupem a s ovocem?"