Láska po ohrožení života [Yaoi] (Done)

Vyznání

Další den jsem přišel do kuchyně už s připravenou snídaní. Byl i u toho lísteček, že musel jít domů. Heh... Aspoň nemusím dělat snídani.

Probudil jsem se v prázdné posteli. Jen jsem se přetočil a nespokojeně zabručel. Kde je? Zakňučel jsem, zvedl se pomalu a s berlou šel pomalu dolů.

Jedl jsem svou snídani. Totiž jsem se po své snídani chtěl odebrat s jeho snídaní do ložnice, aby nemusel vstávat. Co kdyby si něco udělal?

Přišel jsem do kuchyně, berli jsem si opřel o zeď a sedl si ke stolu. ,, Dobré ráno." Zamumlal jsem a začal jsem jíst snídani.

,,Hm?" Zvednu pohled od jídla. ,,Oh, dobré ráno." Tak mu tedy tu snídani nepřinesu.

Vydechl jsem a jedl. Podle toho, co to je a chutí to dělal Jack. Co budu dneska dělat? Měl bych si procvičit učení, jestli je všechno v pohodě. Nebo tak něco.

Dojedl jsem. ,,Hele...po jídle budeš chtít dělat, co? Lehnout si?"

,,Ani nevím. Ale ležet nebudu." Hlesl jsem a hlavu si podepřel rukou. Dojedl jsem.

,,Nebudeš? Měl bys." Zamumlám a koukám na něho. ,,Co třeba se společně koukat na film...Nebo se projít? Ale budu tě hlídat."

,,Tak můžeme se projít třeba kousek a pak koukat na film." Usmál jsem se.

Přikývnu. ,,Tak se půjdu obléknout a ty by si měl taky a půjdeme tedy." Vstanu a dám talíř do myčky a jdu do své ložnice.

Kývl jsem. Vstal jsem a přišel pomalu k sobě, kde jsem si sedl, oblékl se a pak šel zpět dolů.

Převlékl jsem se a přišel dolů, kde jsem se obul. Čekal jsem na něj a usmívám se.

Přišel jsem za ním a obul se taky. ,,Můžeme jít." Usmál jsem se.

Chytnu ho za druhou ruku a vezmu klíče. Vyjdu a za námi zamknu dům. ,,Kdyby se ti točila hlava. Řekni, jasný?"

Vyšel jsem s ním a držel se ho. ,, Jasně." Usmál jsem se. Možná si hlavu prostřelím i potom.

Jdu pomalu. ,,Fakt si mi chyběl...Shiro." Zašeptám...

Usmál jsem se. ,,Ty mě taky." Hlesl jsem a šel pomalu s ním. Opravdu mám teď pocit, jako by mě měl rád.

Přišli jsme do parku a procházeli se. Já pak zastavil pod stromem, před krásným zářicím rybníkem. Otočím se čelem k němu. ,,Shiro? Mám otázku..." Řeknu vážně a koukám se mu do očí.

Je tu hezky. Zamručel jsem a zamrkal. Hm? Podíval jsem se na něj. ,, Jasně, ptej se.." Hlesl jsem.

Chytnu ho dvouma prstama bradu a zvednu mu hlavu. ,,Budeš můj přítel? Přítel jako přítel." Uchechtnu se.

Po tom všem jsem si jako idiot myslel, že už něco mezi námi je. Nevěděl jsem, že se člověk musí zeptat i na tohle. ,,Docela brzo." Uchechtl jsem se. ,,Jo budu..." Zamumlal jsem.

Šťastně ho políbím.,,Nooo, jooo....Trvá mi to." Obejmu ho kolem pasu.

On mě políbil? Usmál jsem se a přivřel oči. ,,To je jedno..." zamumlal jsem. ,,Nesedneme si?" Zeptal jsem se.

,,Když chceš." Obešel jsem ho a sedl si na tu danou lavičku před rybníkem. Cítil jsem se nějak dobře...Nějak plně a šťastně.

Trochu se mi točila hlava, tak proto. Sedl jsem si na tu lavičku vedle něj a opřel se o něj. Zavřel jsem oči a vydechl.

Obejmu ho kolem pasu. ,,Vážně tě miluji...Já jsem si to uvědomil, že tě nechci ztratit...Že jsi v mém srdci, Shiro." Dlouze vydechnu. ,,Udělal bych pro tebe všechno, aby jsi byl šťastný."

,,Taky tě miluji a opravdu jsi mi chyběl." Hlesl jsem a chytil ho za ruku a druhou si dal na hlavu.

Koukám na něho. ,,Točí se ti hlava?" Dám mu pusu na spánek.

,,Jen trochu." Hlesl jsem. Málo jsem v nemocnici chodil, no. Zavřel jsem oči a usmál se.

,,Dobře..." Propletu si s ním prsty a koukám na něj. Usmívám se.

Usmál jsem se a spokojeně vydechl. Teď jsem opravdu spokojený.

Odpočíval jsem s ním a usmíval se. ,,Jsi zlatý." Tiše zamumlám. ,,Chceš si zajít někam na jídlo?"

,,Jo, dobře. Můžeme." Kývl jsem s úsměvem a pak se teda zvedl. Šel jsem s ním.

Chytnu ho kolem pasu, aby když tak nespadl a šel jsem. Přitom se usmívám. Já jsem fakt šťastněj. Nemůžu být šťastnější.

Přišli jsme někam a sedli si k nějakému stolu. Vydechl jsem úlevně. Po tomhle si půjdu lehnout k tomu filmu.

Chytnu ho za ruku a palcem hladím jeho hřbet. ,,Copak by sis dal?" Pousměju se.

Usmál jsem se a trochu se červenal. Tohle je úžasný... Vydechl jsem a podíval se co tu mají. ,,Asi šest, ty?"

,,Hmmmm.... Taky šestku." Pousměju se a přišla sem nějaká servírka. Té jsem řekl, že chceme dvakrát šestku. Ta pak odešla a já měl oči jen pro něj.

,,Dobře." Vydechl jsem. ,, Až se najíme, tak si pustíme ten film, ne? Asi už bych chtěl ležet.." S tou hlavou bych někde i zakopl.

,,Jojo. Rozhodně." Usměju se. ,,A chtěl by jsi ten film v ložnici, nebo v obýváku?" Optám se.

,,Asi spíš v ložnici." Hlesl jsem a usmál se. Pak nám přinesli jídlo. ,,Dobrou."

,,Dobrou chuť, lásko." Usměju se a začnu jíst.

Lásko? Heh. Usmál jsem se a zavřel oči. Začal jsem jíst taky.

Za tak půl hoďky jsem to vše dojedl. Koukal jsem na to sluníčko přede mnou.

Dojedl jsem to a zvedl k němu pohled. ,, Můžeme jít?" Zeptal jsem se.

,,Jen zaplatím." Ohlásil jsem, že chci zaplatit a pak zaplatil. Vstal jsem.,,Teď ano."

Kývl jsem a vstal. Uh... Vydechl jsem a rozešel se s ním teda domu.

Koukám na něj a držím ho za ruku. Vezmu si ho do náručí a jdu. Jeho berli jsem držel v ruce.

Usmál jsem se a držel se ho kolem krku. Vydechl jsem a zavřel oči. Pak jsme přišli k domu.