Propuštění Shira z nemocnice

205 13 2
                                    

Byl jsem tu nakonec týden a půl. Skoro dva týdny. Teď jsem se převlékl do toho, co mi přinesl Aki a právě teď jím. Až pro mě Aki přijde, jdu domů.

Přišel jsem do jeho pokoje a usmál se na něho. ,,Tak dojes a půjdeme. Nebo spíše na vozíček pro jistotu." Dám mu pusu na spánek.

,,Vozíček nepotřebuju. Prý stačí jen jedna berle." Usmál jsem se a dojedl. Už se těším domů. Pomalu jsem se zvedl.

Chytnu ho a držím ho, aby nespadl. ,,Dobře." Zamumlám. ,,Ale když se ti bude točit hlava a nebo tak, tak řekni, ano?"

Kývl jsem. ,, Dobře." Hlesl jsem. Vzal jsem si tašku s věcmi a šel s ním pomalu pryč.

Odešli jsme konečně z nemocnice a jemu otevřel dveře od auta, aby si sedl. Dávám si na něho bacha, aby mi nespadl. To bych byl nerad.

Tašku jsem si dal k nohám a sedl si. Připoutal jsem se, opřel se a nadechl se. Možná jsem měl chůzi trénovat víc, jak mi říkala sestra, než jak jsem já chtěl. Ale už je to lepší.

Zabouchl jsem dveře a nasedl si za volant. Připoutal jsem se, nastartoval a rozjel se domů.,,Kika bude moc rád, jak tě uvidí." Usměju se.

Usmál jsem se. ,,Jo. Už ho chci taky vidět." Hlesl jsem a vydechl. Opřel jsem se a koukal se z okna.

Přijel jsem za tak deset minut před náš barák a zaparkoval jsem. Rychle jsem vystoupil a zabouchl. Přešel jsem k jeho dveřím a otevřel. Vzal jsem si jeho tašku a druhou ruku jsem k němu napřáhl, abych mu pomohl vystoupit.

Pousmál jsem se. Vystoupil jsem díky němu a zavřel za sebou. V druhé ruce jsem měl berli a šli jsme dovnitř.

Držím ho za ruku a jistím ho pro jistotu.

Jack:Mám tu různé jídlo! Určitě z toho hnusu z nemocnice bude mít hlad! Je tu mini pizza, jednohubky, mořské plody a další pochoutky, které jsem uvařil a nebo upekl.

Přišli jsme ke dveřím, otevřeli se a pak jsem vešli. Sundal jsem si pomalu boty a uviděl Kiku, který je mě přiběhl. Usmál jsem se a klekl si na zem. Začal jsem ho drbat. ,, Chyběl jsi mi." Hlesl jsem

Přišel jsem ke gauči a dal tašku do křesla.

Jack:Vstal jsem. ,,Ty mě takyyy Shiro." Přijdu k němu a obejmu ho. Hehe. Kotě Laki je schované v domečku.

Zabručel jsem a protočil oči. Uchechtl jsem se. ,,Jo jo ty taky." Zabručel jsem a objal ho. Podrbal jsem Kakiho a vstal.

Jack:Vstal jsem a pustil ho. ,,Máš doufám hlad. Na stole máš plno jídla. Bude pařbaaa." Jo a jsem bez vlasů. Bohužel...beru na rakovinu takovou látku, že z toho padají vlasy. Ugh....

Koukám na ně a usmívám se.

Prohlédl jsem si ho. Hm... Usmál jsem se. ,,Jo mám. V nemocnici to je hnusný, ale dva týdny jsem nic nejedl, takže jsem tam jedl skoro furt, dokud jsem si nezvykl a pak zase ne." Hlesl jsem a vzal si berli. Uh. Vydechl jsem a šel do kuchyně.

Jack:,,Hmmmm? Kam to jdeš? Jídlo je na stole. V obýváku. Já už vše připravil a je tam i pití." Přijdu ke gauči a sednu si. ,,Já už mám na to chuť." Zamumlám.

Dám Jackovi pohlavek a lehce se zamračím.

Jack:Pohladím si hlavu. Ugh...

Hm? Řekl před tím jen na stole. Otočil jsem se teda a přišel do obýváku. Usmál jsem se a sedl si mezi ně.

Láska po ohrožení života [Yaoi] (Done)Kde žijí příběhy. Začni objevovat