Ep.1 Acquaintance

84 10 1
                                    

Pov.Deku

Ráno na cestě z tréninku jsem potkal Todorokiho. ,,A-ahoj To-todoroki." Byl jsem dost nervózní protože na něj mám crush, ale nikdy jsem se neodvážil mu to říct. ,,Ahoj Deku!!" Podíval se na mě s klasickým chladným obličejem. ,,J-já nechceš semnou dneska d-do pa-parku??" Stydlivě jsem se zeptal. ,,Sa-samozřejmě.." Todoroki zčervenal a to mi nahnalo motýlky.
Cestou do parku jsem ani nepromluvil a jenom jsem se díval na cestu. ,,A-ahh.." Zakopnul jsem o kámen a málem jsem spadl na zem. ,,Midoriya Pozor!!" Todoroki mě chytil a přitiskl mě k němu. ,,P-promiň.." Okamžitě jsem se od Todorokiho odtáhnul i když bych nejraději nadále zůstal v jeho obětí. ,,Jsi v pořádku??" Todoroki se starostlivě zeptal. ,,A-au au.." Měl jsem odřený koleno a tekla mi krev. ,,Ale ne pojď pomůžu ti." Todoroki si přede mnou kleknul, aby se mohl podívat co se mi stalo. ,,Ukaž." Todoroki se podíval na mou odřeninu. ,,Au au.." Docela to bolelo protože při tréninku jsem si to koleno ještě narazil. ,,To je v pořádku, ale... děkuji." Malinko jsem kulhal, ale šel jsem dál. ,,Nekecej podívej vždyť nemůžeš ani normálně chodit!!" Todoroki mě vzal za ruku kterou dal přes jeho rameno a pomohl mi jít.
,,Dáš si zmrzlinu??" Měl jsem docela chuť tak jsem řekl že ano. ,,Dobře čekej tady." Mezitím jsem si sedl na lavičku a čekal než se Todoroki vrátí. ,,Tady je." Todoroki mi podal vanilkovou zmrzlinu protože věděl že to je moje oblíbená příchuť. ,,Mňam.." ,,Chutná ti??" ,,Uhmm" Odpověděl jsem a přitom jsem si vychutnával romantické chvilky.
,,Děkuji ti Todoroki.. z-za zmrzlinu." Stydlivě jsem mu poděkoval a přitom zčervenal. ,,Nemáš zač." Todoroki se najednou malinko usmál a navázal oční kontakt. Chvilku jsme se na sebe dívali a svět pro mě přestal existovat. Měl jsem pocit že se čas zastavil a já z něj nemohl strhnout oči. Malinko se ochladilo a mě byla celkem zima. Todoroki asi poznal že mi je zima a tak se mě zeptal. ,,Midoriyo není ti zima??"
,,N-ne.." S klepavým hlasem jsem mu odpověděl. ,,H-huh??" Todoroki si sundal svou mikinu a dal mi ji. ,,Na vem si ji." Podal mi jeho mikinu, díval se jinam aby zakril svůj rudý obličej, ale já věděl že se snaží zakrýt svoje červené tváře. ,,Děkujuu!!!" Mikina byla strašně velká, ale já jsem se do ní zachumlal jako do peřiny a mohl jsem se nadechnout jeho vůně. Objímal jsem tu mikinu jako by to byl Todoroki až jsem si uvědomil že sedí hned vedle mě. ,,Midoriyo jsi v pohodě??" ,,J-jasně." Uvědomil jsem si co dělám s tou mikinu a okamžitě jsem přestal.

Tak jsme u konce první epizody a doufám že se vám epizoda líbila a tady máte mini komix <3

KOMIX
Midoriya: T/J jsi jako květinka.

T/J: Awwhh děkuji! <3

Bakugou: Hahha loser květiny?! Jako fakt?! Hahahh!!

T/J: Nech toho!! On mi může říkat jak chce a má na to právo!!

*Bakugou začne žárlit*

Bakugou: Krásná květinko!! Buď moje květina.

Láska z Každého Úhlu Kde žijí příběhy. Začni objevovat