,,Aaaaaa!!" Probudil jsem se. ,,Co se děje miláčku??" ,,J-já nevím..." ,,Shhhh je 03:46 pojď spát." Začalo pršet a byla bouřka. Slyšel jsem hromy a sem tam jsem viděl blesk. ,,Bojím..." Schoval jsem se pod deku. ,,Shhhh neboj se. Jsem tady s tebou." Objal mě a pohladil. ,,D-dobře.." Zašeptal jsem sotva slyšitelně a snažil jsem se usnout. ,,Todoroki.. nemůžu usnout.." ,,Huh??" ,,No.. nemůžu usnout.." Podíval jsem se jako vystrašený štěňátko na Todorokiho. ,,Copak se děje??" Todoroki se zvedl a sedl si na gauč a zmateně se na mě díval. ,,Todoroki??" ,,Huh??" ,,Miluji tě!!" Skočil jsem na něj. ,,Midoriyo co se děje.. Děje se něco?? Tohle bys mi jen tak z ničeho nic neřekl." A.. měl pravdu.. sám jsem nevěděl co se semnou děje a proč jsem to řekl. ,,Já nevím.. cítím se nějak divně." ,,Neboj nic se neděje pojď sem." Todoroki roztáhl ruce a já jsem ho objal. Potom si lehl za mě, obejmul mě ze zadu, abych se uklidnil.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Jeho obětí bylo tak jemné a něžné. Už jsem pomalu usínal, když v tu chvíli jsem slyšel velkou ránu. ,,Co se to stalo?!" Rychle jsem se zvedl a podíval se z okna. ,,Co se děje Midoriyo??" ,,Támhle o-ono hoří?!" ,,Co?!" Todoroki poběžel zamnou, aby se podíval co se stalo. Ukázal jsem na strom který hoří a plameny se rozléhají po celém městě. ,,Udeřil blesk..." Už jsem viděl jak se oheň přibližuje k nám. ,,Midoriyo!! Musíme jít okamžitě pryč!!" Byl jsem, ale strachem paralizovaný a tak jsem se jako idiot díval na plameny, aniž bych se hýbal a něco dělal. ,,Midoriyo!!" Todoroki mě vzal za ruku a chtěl mě odtáhnout, ale než jsem se vzpamatoval, cítil jsem kouř a viděl jsem jak plameny zablokovali cestu ven..
YAYY jsme zase na konci. No nic. Doufám že jste na sebe dívali pozor protože dneska bylo hnusně a pršelo tak abyste nenastydli xdd. No nic Doufám že se vám epizoda líbila já se s vámi loučím a Papa pusinky <3
