Nový Hawkeye: únos

Part 5

Dojídali jsme snídani, když otevřel skleněné dveře Kapitán Amerika. "Jste tu brzy" všiml se Bucky. Steve se podíval na naše talíře "Už jsme měli hlad".

"Kde jsou ostatní?" nikoho jsem kromě něj nezahlédla. Svalnatý blonďák opouštěl místnost "Šli se osprchovat a převléct. Taky už musím". Už jsme jen viděli, jak běží nahoru po schodišti.

Do úst jsem si strkala poslední sousto. Poté jsem složila příbor na talíř a opřela se o židli. "Takhle jsem se dlouho nepřejedla" chytla jsem se za břicho. Barnes na mě jen zamračeně zíral. Cítila jsem se trochu nesvá "Co je?".

Sam vešel do místnosti "To je u něj běžné, rád pozoruje lidi svým divným výrazem". Vytáhl z lednice několik vajíček, ze skříňky pod linkou pánvičku a položil ji na indukční desku.

Zvedla jsem se a vzala jsem svůj i Buckyho prázdný talíř. Odnesla jsem je oba do myčky a poté šla nahoru do svého pokoje.

Na chodbě, cestou jsem potkala Clinta "Jan, převleč se do něčeho sportovního a pak přijď zpátky do jídelny". Jen jsem kývla a obešla ho.

Z šatníku jsem vytáhla nějaké zateplené legíny. Najednou se ozval ženský hlas "Slečno Fitzgeraldová, chtěla byste pomoci s výběrem oblečení na dnešní trénink?". Začala jsem se ostražitě rozhlížet kolem sebe, ale nikde nikdo. "Kdo jste?" řekla jsem do prázdna. "Jsem umělá inteligence F.R.I.D.A.Y. vytvořena panem Starkem" rozléhal se hlas po místnosti.

Byl to divný pocit mluvit s umělou inteligencí, ale pomoc by se hodila "Jistě".

"Venku je přesně jeden stupeň celsia. Oblačnost je šedesáti procentní. Radila bych vám si vzít dvoje kalhoty, triko, teplou mikinu, bundu a kulich. Vše vám připravím" povídala mezi tím, co odstraňovala z šatníku vše nepotřebné oblečení. Když byla hotova vytáhla jsem si zmiňovaný oděv. Položila jsem si vše na postel a popadla ovladač od skříně. Koukla jsem na něj, abych zmáčkla správné tlačítko a poté jsem pohlédla na šatník. Celý byl zase plný jako před tím. Vykulila jsem oči a pomalu jedním stisknutím ho zavřela.

Poté, co jsem odložila ovladač jsem se začala oblékat.

Přes hlavu jsem se jako poslední nasoukala do mikiny a odešla jsem si udělat do koupelny z mých dlouhých neposedných vlasů cop.

Vyšla jsem z koupelny, z postele sebrala bundu a kulich a opustila jsem pokoj.

Cestou jsem si nasadila poslední dva kusy oblečení a došla jsem do místnosti, kde už byli úplně všichni Avengers a snídali.

Když si mě všichni všimli začali se smát. Obzvlášť Clint, Sam a Bucky, který seděl na pohovce.

"Co se děje?" nechápavě jsem si všechny prohlédla. Clint spolkl sousto "Měl jsem na mysli vnitřní trénink. Mám dole vlastní místnost na trénování lukostřelby. Každopádně ta čepka ti sekne".

Nahodila jsem kyselý výraz, otočila se a odešla se převléct.

"F.R.I.D.A.Y... nechceš mi k tomu něco říct?" začala jsem se vysvlékat. "Moc se omlouvám. Pan Barton mi neřekl na jaký druh tréninku vás plánuje vzít" odpověděla.

Byla jsem už jen ve sportovní podprsence a kalhotkách a tak jsem pobídla F.R.I.D.A.Y., aby otevřela skříň a vybrala mi nejlepší elasťáky a sportovní tričko.

Ve skříni už vysely jen černé legíny od Stark Industries a černý sportovní neznačkový vršek.

Oblékla jsem se, triko jsem si zastrkala do kalhot, upravila jsem si rozcuchané vlasy a odebrala se dnes už potřetí do jídelny.

Došla jsem před stůl, kde už všichni byli najezení. Rozhodila jsem ruce "V pořádku pane Bartone?". Clint se zvedl od stolu a došel ke mně "Skvělé. Tak pojď". Společně jsme se otočili a šli ke dveřím. Trochu jsem se styděla, když jsem byla k ostatním zády. Ještě k tomu v legínách.

Sešli jsme do podzemí. Bylo tam více dveří. Zajímalo by mě, co v nich je, ale na to jsme teď neměli čas. Clint zašel do jedněch a já ho následovala.

Uvnitř bylo moře terčů. Nebála bych se říct, že jich bylo více, než venku.

Na zdi byla hned vedle dveří vitrína s luky a za ní hned s toulci, v kterých bylo spoustu šípů. Všechny šípy ale nevypadaly stejně.

Barton otevřel první vitrínu. Vytáhl z ní jeden luk a podal mi ho "Hlavně to nerozbij". Poté došel k té druhé a vyndal z ní vcelku obyčejný toulec. "Tohle jsou klasické šípy" pomohl mi ho nandat na záda. Nechápala jsem, co myslel tím, že to jsou klasické šípy "Oni snad existují i jiné?". Jen se zasmál a ne tak docela pro sebe si řekl "Nováček". Poté větu dokončil "To vše uvidíš na misích. Možná taky dostaneš nějaké neobyčejné".

Chytl mě za ramena a postavil na střed před terče. "Až řeknu, tak mi ukážeš, co umíš" došel k malé skříňce, která byla přidělána ke zdi. Když ji otevřel bylo tam několik přepínačů. Šest z toho zapnul. Hned na to se všechny terče začaly pohybovat.

"Tak můžeš" otočil se směrem k terčům. Byla jsem celkem nervózní, bála jsem se, že to pokazím. Trochu jsem se uvolnila.

Rychle jsem vytáhla šíp z toulce, zandala ho do luku, natáhla, zamířila a pustila. Celý tenhle proces trval maximálně dvě sekundy. Snažila jsem se netrefovat jeden terč dva krát. Zkoušela jsem střílet i z jiných pozic. Vše, jen abych na něj zapůsobila jako dobrá lukostřelkyně. Přesto se mi nepovedlo trefit všechny do středu. Některé jsem dokonce i minula.

Pak mě zastavil "To stačí, pro zatím. Vidím, že jsi nervózní". Natáhl se pro luk, který jsem držela v ruce "Mohu?". Podala jsem mu ho. Z toulce, který jsem měla na zádech vytáhl jeden šíp a postavil se nalevo vedle mě. Natáhl šíp a jedním okem sledoval terč, do kterého chtěl střelit. "Šíp musí letět rychle a rovně, aby nepřátelé neměli čas ho zpozorovat, chytit a zlomit nebo mu uhnout" vypálil. Šíp byl skrz na skrz a přesně ve středu terče. Ani o milimetr víc napravo, ani o milimetr víc nalevo.

"Ještě se mám co učit" ušklíbla jsem se na probodnutý terč. Clint mi podal luk zpátky a mile se na mě usmál "Neboj, vše tě naučím tak, aby jsi byla ještě lepší, než jsem já. Ale už takhle ti to jde moc dobře. Nikdy jsem nikoho kromě sebe takhle střílet ještě neviděl".

Vzala jsem si od něj luk. Dvakrát mi poklepal na levé rameno a sedl si za mě do křesla.

Vytáhla jsem šíp a namířila na terč. "Pomalu" ozvalo se za mnou. Hluboce jsem se nadechla, pomalu vydechla a šíp jsem pustila. Zabodl se přesně do středu jednoho z terčů. "Skvělé, pokračuj" povzbuzoval mě.

***

Po hodině a pár minutách střílení jsem si musela dát pauzu. Clint nám oběma mezi tím přinesl už protřepaný čokoládový protein. Podal mi ho "Vypij to celé, ještě budeš potřebovat energii. Čeká tě po odpočinku HIIT cvičení. Já si pak dám asi posilko".

Oba jsme se posadili do křesel a pili. Z ničeho nic řekl "Jo, Bucky mi ukazoval tvoje výsledky. Oproti dnešku byly výborné. Patnáct šípů za dvacet sedm sekund? Klobouk dolů". Dvacet sedm sekund?