Nový Hawkeye: únos

Part 16

Už byl večer a tak jsem se chystala do vany. Chtěla jsem jít spát dřív, abych byla na zítra fit.

Svlékala jsem ze sebe poslední kousek oblečení, když v tom mi někdo zaklepal na dveře od pokoje. "To si dělá srandu" řekla jsem si pro sebe. Nevěděla jsem kdo by to mohl být, ani co by po mně mohl chtít.

Zabalila jsem se do ručníku. Vyšla jsem z koupelny, abych člověku otevřela. Přede mnou stál Steve opírajíc se o černá futra. Prohlédl si mě a hned na to odvrátil pohled "Přijdu jindy". Otočila jsem oči v sloup "Mám na sobě ručník". Nahlédl jen jedním očkem "Ale to je to jediné, co na sobě máš!". "Přijď za dvacet minut" z kyselým výrazem jsem zabouchla dveře a odešla zpět do koupelny.

Umyla jsem se, vyčistila si zuby a šla si vytáhnout z šatníku čisté pyžamo. Vzala jsem si jen klasické černé pohodlné šortky s velkým černým trikem.

Najednou se ozvalo znovu klepání na dveře. Rychle jsem přes hlavu natáhla ještě triko a šla otevřít.

Steve vešel a posadil se na postel. Zavřela jsem za ním a šla si k němu přisednout. Pozoroval mě. Prohlédl si každičký detail mého těla mezi tím, co jsem k němu kráčela.

Posadila jsem se. Položila jsem dlaně na svá stehna a zhluboka se nadechla. Chtěla jsem něco říct, ale Steve začal mluvit ve stejnou chvíli. Oba jsme se zastavili a usmáli. "Tak začni ty" pobídla jsem ho. Jenže on je přeci gentleman "Dámy mají přednost".

Promýšlela jsem v hlavě jak to mám říct. Pak jsem tedy začala "Steve, bylo to vše moc na rychlo. Nestihla jsem tě ani pořádně poznat, nikoho tady. Prostě dejme tomu čas a prozatím dělejme, že se nic nestalo". Přišlo mi to jako správné rozhodnutí. Celou dobu mě intenzivně pozoroval a poslouchal. Pak kývl "Měl jsem v plánu říct to samé. Hned jak jsem tě viděl poprvé, tak jsi se mi líbila, ale byl to ode mne hloupý krok, to uznávám. Od čtyřicátého jsem nikoho nepolíbil, kromě Nat, ale to bylo jen kvůli krytí, takže to pro mě dost znamenalo, ale jak jsi řekla... dáme tomu čas".

Usmála jsem se na něj a chytla ho za ruku, kterou měl položenou na pravém stehně. Úsměv mi opětoval.

"Dobrou" dala jsem mu pusu na tvář a společně se s ním postavila. Rozloučil se se mnou a odešel z mé ložnice.

Zalezla jsem si pod peřinu a pobídla F.R.I.D.A.Y., aby zhasla světla a nastavila na zítra budík na sedmou hodinu.

***

Ráno jsem se probudila na příjemnou hudbu. Kdybych měla definovat jaro skladbou, tak bych vybrala přesně tuhle.

Byla jsem celkem unavená, takže jsem musela hned vstát z postele a protáhnout se, abych znovu neusnula. Zívla jsem si "Dobré ráno F.R.I.D.A.Y.". "Dobré ráno, slečno Fitzgeraldová" odpověděla mi umělá inteligence a na to se začaly vysunovat nahoru žaluzie. Venku se teprve rozednívalo.

V koupelně jsem si udělala ranní hygienu a poté odešla do kuchyně.

Ráno nemívám hlad a tak jsem si dala jen černý čaj s mlékem a banán.

Přisedla jsem si k jídelnímu stolu, kde už byl Vision, Wanda, Bruce a Rhodey. Všichni vypadali unaveně a byli ticho.

Po pár minutách vtrhl do místnosti Kapitán. Na tváři měl vážný výraz "V celou vyrážíme". Ohlásil a poté začal mluvit na umělou inteligenci "F.R.I.D.A.Y. vzbuď ostatní, co ještě spí". Došel ke kuchyňské lince. Vytáhl ovesné vločky, mléko, hrnec a začal si dělat ovesnou kaši.

Zvedla jsem se od stolu, abych vyhodila slupku od banánu. Steve si mě všiml "To si měla jen banán?". Zamračil se. Pomalu jsem se na něj podívala "A čaj". Zasmál se "Jenom žertuješ, že?". Zakroutila jsem hlavou. Steve si povzdechl "Uvařím víc kaše. Banán ti na celý den rozhodně nestačí". "Dobře" odešla jsem si sednout na pohovku. Zapnula jsem televizi. Zrovna tam běželi 'Přátelé'.

Skleněnými dveřmi vešel zbytek Avengers. Všichni si šli udělat snídani.

Na sedačku si přisedl Steve. V rukou držel dvě mističky. Jednu s menší porcí mi podal. V ovesné kaši byla skořice a zkaramelizované jablka. "Děkuju" vzala jsem si od něj misku. Poté mi dal k tomu ještě lžičku.

Část se už od stolu zvedala a odcházela nahoru po schodech se připravit. Mně zbývalo pár soust do snězení kaše.

Nabrala jsem poslední tři lžíce a strčila je do úst. Odnesla jsem misku se lžící do myčky a též jsem se odebrala do svého pokoje.

Ze skříně jsem vytáhla spodní prádlo, ponožky a svůj nový oblek. Z mého setu vyrobeného Tonym jsem se jako první nasoukala do své pružné černé kombinézky. Hezky se přizpůsobila mému tělu.

Pak jsem si šla do koupelny k zrcadlu vyčesat cop. Dosahoval mi skoro až k hýždím.

Odešla jsem zpět ke skříni. Další věc jsem vytáhla opasek. Zapnula jsem si ho kolem pasu a zandala do něj tři nožíky. Poté jsem si natáhla rukavice.

Popadla jsem plášť, toulec s šípy, luk, masku a boty a vyšla z pokoje. Bylo pár minut před osmou hodinou. Sešla jsem schodiště až do přízemí. Na chodbě jsem se obula a zašněrovala boty.

Ze země jsem sebrala věci, které jsem si tam před obouváním odložila a vyšla hlavními dveřmi na čerstvý vzduch. Obloha byla už hezky modrá.

Před budovou stáli dva připravené Quinjety, u kterého stála Natasha s Buckym a Stevem. Blížila jsem se k nim, když v tom mě Nat zaregistrovala. Usmála se na mě. Na to se Bucky se Stevem otočili. Oba zkameněli, jakmile mě zahlédli.

Došla jsem k nim. "Sluší ti to" polichotila mi Natasha. Usmála jsem se. Momentálně jsme vypadaly totožně "Tobě taky, jako vždy".

Bucky se většinou jen mračí a nebo debilně zírá, pokud není pod vlivem alkoholu. Teď si ale zkousl spodní ret při důkladném prohlížení mých výrazných rysů. Dovolila bych si říct, že to udělal nevědomky.

Zezadu mi někdo sáhl na rameno. Podívala jsem se na Tonyho. "Padne skvěle, jak tak koukám" prošel mezi námi do jednoho z Quinjetů.

Vydala jsem se za ním.

V Quinjetu jsem si pověsila zbytek výbavy, co jsem držela na stěnu. Poté jsem se posadila na sedačku hned za Samem, který seděl vpředu u řízení.

Poslední do tryskáče nastoupil Bucky. Sedl si vedle mě a tím byla všechna křesla zaplněna.

Byl tu Tony, Sam, Wanda, Vision, Bucky a já. Zbytek letěl v druhém Quinjetu.

Cestou jsem se ptala Tonyho, jak to, že o této misi věděli takhle předem. Vysvětlil mi, že agenti S.H.I.E.L.D.u přeložili šifrovanou zprávu, která byla poslána přes rádiové vlny. "Ale vždyť to je přeci zastaralý způsob" dodala jsem. "Proto to udělali. Mysleli si, že tohle už nikdo nezkoumá a tak se jim to povede. Jenže nevěděli, že S.H.I.E.L.D. stále poslouchá tak, aby jim nic neuniklo. Pachatelé plánují krádež na dnešek, takže jsme nemohli zaútočit dříve. Poletíme až do Švédska, tak zatím můžeš dospat noc" uvelebil se ve své sedačce a zavřel oči.

Já se vyspala dobře a k tomu jsem měla nad čím přemýšlet, takže jsem jen koukala ven.